Vilija Blinkevičiūtėová

MEP Vilija Blinkevičiūtėová
Předsedkyně Sociálně demokratické strany Litvy
Úřadující
Ve funkci od:
29. května 2021
PředchůdceGintautas Paluckas
Místopředsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci
Úřadující
Ve funkci od:
18. července 2019
Předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost pohlaví
Ve funkci:
25. ledna 2017 – 1. července 2019
Místopředsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost pohlaví
Ve funkci:
7. července 2014 – 18. ledna 2017
Poslankyně Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
14. července 2009
Volební obvodLitva
Členka Seimasu
Ve funkci:
15. listopadu 2004 – 28. června 2009
Litevská ministryně sociálního zabezpečení a práce
Ve funkci:
9. listopadu 2000 – 9. prosince 2008
Předseda vládyRolandas Paksas
Algirdas Mykolas Brazauskas
Gediminas Kirkilas
PředchůdceIrena Degutienėová
NástupceRimantas Dagys
Stranická příslušnost
ČlenstvíNová unie (sociální liberálové)
(2002–2006)
Sociálně demokratická strana Litvy (od roku 2006)

Narození3. března 1960 (64 let)
Linkuva, Litevská SSR, Sovětský svaz
Alma materVilniuská univerzita
Profesepolitička a advokátka
Oceněníkomtur Řádu za zásluhy o Litvu
Webová stránkahttps://web.archive.org/web/20160201094357/http://www.blinkeviciute.eu/
CommonsVilija Blinkevičiūtė
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilija Blinkevičiūtėová (* 3. března 1960, Linkuva) je litevská právnička a politička, poslankyně Evropského parlamentu a bývalá dlouhodobá ministryně sociálního zabezpečení a práce. Blinkevičiūtėová je od roku 2006 členkou Sociálně demokratické strany Litvy.[1][2]

Mládí a vzdělávání

[editovat | editovat zdroj]

Blinkevičiūtėová se narodila v Linkuvě v Litvě. Po absolvování Střední školy Linkuva s vyznamenáním nastoupila na Právnickou fakultu Vilniuské univerzity, ze které promovala v roce 1983. Získala titul Master of Laws.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1983 zasvětila Blinkevičiūtėová celý svůj profesní život práci na ministerstvu sociálního zabezpečení a práce. V roce 1996 se stala náměstkyní ministra sociálního zabezpečení a práce.

V roce 2000 byla jmenována ministryní sociálního zabezpečení a práce, nejprve ve vládě premiéra Rolandase Paksase. Ve funkci zůstala až do roku 2008.[1]

V letech 2004 až 2009 byla Blinkevičiūtėová poslankyní Seimasu.

V roce 2021 se stala předsedkyní Sociálně demokratické strany Litvy.[3]

Krize roku 2008

[editovat | editovat zdroj]

Před hospodářskou krizí v roce 2008 byla ministryní sociálního zabezpečení a práce. Rozpočtový a finanční výbor Seimasu, ustavený o 11 let později, který vyšetřoval příčiny krize, ji obvinil z „bezohledného zvyšování důchodů“ a porušování fiskální disciplíny, což přispělo k hluboké hospodářské recesi v zemi.[4]

Poslankyně Evropského parlamentu, 2009–současnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 a 2014 byla Blinkevičiūtėová zvolena do Evropského parlamentu jako zástupkyně Sociálně demokratické strany Litvy. V Evropském parlamentu patří do skupiny Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů.

Po volbách v roce 2014 se stala místopředsedkyní Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM); v lednu 2017 byla zvolena předsedkyní výboru.

Kromě toho je Blinkevičiūtėová řádnou členkou Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a delegace v Parlamentním shromáždění Euronest a náhradní členkou Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Je také členkou Meziskupiny pro zdravotní postižení a Meziskupiny pro práva dětí a Meziskupiny pro extrémní chudobu a lidská práva.

V roce 2004 byl Blinkevičiūtėové udělen Kříž velitele Řádu za zásluhy Litvy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vilija Blinkevičiūtė na anglické Wikipedii.

  1. a b Apie mane | V.Blinkevičiūtė. www.blinkeviciute.eu [online]. [cit. 2021-10-29]. Dostupné online. 
  2. Home | Vilija BLINKEVIČIŪTĖ | MEPs | European Parliament. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2021-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MEP Blinkevičiūtė wins leadership of Lithuania's social democrats. lrt.lt [online]. 2021-05-10 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Paaiškėjo pirmosios krizės tyrimo išvados: kliuvo bankams ir prezidentei. lrt.lt [online]. 2019-04-26 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (litevsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]