Vilém I. Hesenský

Vilém I. Hesenský
kurfiřt hesenský
Portrét
Portrét Viléma I.
Narození3. června 1743
Kassel
Úmrtí27. února 1821 (ve věku 77 let)
Kassel
PohřbenKassel
NástupceVilém II. Hesenský
ManželkaKarolina Vilemína Dánská
PotomciMarie Bedřiška
Karolína Amálie
Vilém
RodHesenští
OtecFridrich II. Hesensko-Kasselský
MatkaMarie Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém I. Hesenský (německy Wilhelm I., Kurfürst von Hessen, 3. června 1743, Kassel – 27. února 1821, tamtéž) byl první (a zároveň poslední) kurfiřt hesenský, nejstarší přeživší syn lankraběte Fridricha II. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Marie Hannoverské, dcery anglického krále Jiřího II. z hannoverské dynastie.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Vilémův otec Fridrich II.
Vilémova Matka Marie
Vilém I. se svou manželkou a přeživšími dětmi

Vilém se narodil v Kasselu v severním Hesensku roku 1743. Jeho otec, tehdy dědičný princ (Erbprinz) Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a tajně konvertoval ke katolicismu. Roku 1755 nechal své manželství s Marií rozvést. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt zásahu Fridrichova otce, lankraběte Viléma VIII. Hesensko-Kasselského, který se rozhodl dát bývalé manželce jeho syna k dispozici nově nabyté hrabství Hanau. Zde po několik let žila Marie i se svými třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru do Kodaně. Tam Marie žila se svojí sestrou královnou Luisou Hannoverskou, která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší Filipínou Braniborsko-Schwedtskou.

Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici Karolinu Vilemínu Dánskou (též uváděna jako Vilemína Karolina nebo Karolína Vilemína). Karolina Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou dánského krále Frederika V.. Svatba se konala na zámku Christiansborg. Následně spolu žili převážně v Dánsku. Až roku 1758 se manželé přestěhovali do Kasselu, především kvůli tomu, že Vilém byl jako dědičný princ následníkem svého otce lankraběte hesensko-kasselského. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; Karel zůstal v Dánsku a oženil se s Luisou Dánskou a Norskou, zatímco Fridrich se oženil s Karolinou Nasavsko-Usingenskou.

Vláda

[editovat | editovat zdroj]
Vilémův nástupce; syn Vilém II.

Po smrti otce Fridricha se dědičný princ dne 31. října 1785 stal Vilémem IX., hesensko-kasselským lankrabětem. Zdědil tak jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v Evropě. Pro správu rozsáhlého majetku potřeboval Vilém pomoc zkušeného muže, proto si za tím účelem najal frankfurtského finančníka Mayera Amschela Rothschilda.[1] Již od roku 1769 dohlížel Rothschild nad daňovými výdaji země. Stal se velmi bohatým a později založil známou finančnickou rodinu Rothschildů.

Během napoleonských válek využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve Frankfurtu před Napoleonem. Jako splátku Vilémových poválečných dluhů obdržel tyto peníze posléze bankéř Nathan Mayer Rothschild z Londýna.

Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno na kurfiřtství a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.[2] Roku 1806 bylo Hesenské kurfiřtství francouzským císařem Napoleonem připojeno k nově vytvořenému Vestfálskému království, kde vládl jeho bratr Jérôme Bonaparte. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli Francouzi z Německa úplně vyhnání. To bylo krátce po bitvě národů u Lipska roku 1813.

Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn Vilém II.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Manželství Viléma I. a Karoliny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku)

Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; Charlotte Christine Buissine, Rosa Dorothea Ritter, se kterou měl syna a budoucího generála Julia von Haynau, a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Haynau a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Vilém VI. Hesensko-Kasselský
 
 
 Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 Hedvika Žofie Braniborská
 
 
 Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 Jakub Kettler
 
 
 Marie Amálie Kuronská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Šarlota Braniborská
 
 
 Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 Mořic Sasko-Zeitzský
 
 
 Mořic Vilém Sasko-Zeitzský
 
 
 
 
 
 
 Dorotea Marie Sasko-Výmarská
 
 
 Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská
 
 
 
 
 
 
 Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
 Marie Amálie Braniborská
 
 
 
 
 
 
 Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
Vilém I. Hesenský
 
 
 
 
 
 Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 Jiří I.
 
 
 
 
 
 
 Žofie Hannoverská
 
 
 Jiří II.
 
 
 
 
 
 
 Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
 Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
 Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
 Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
 Žofie Markéta Oettingenská
 
 
 Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
 Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
 Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
 Johana Saynsko-Wittgensteinská
 

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William I, Elector of Hesse na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ELON, Amos. Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time. [s.l.]: Viking 216 s. Dostupné online. ISBN 9780670868575. (anglicky) 
  2. ↑ The London Gazette [online]. The Gazette, 1818-06-02 [cit. 2016-04-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]