Violka lesní

Jak číst taxoboxViolka lesní
alternativní popis obrázku chybí
Violka lesní (Viola reichenbachiana)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďviolkovité (Violaceae)
Rodviolka (Viola)
Binomické jméno
Viola reichenbachiana
Boreau, 1857
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail květu

Violka lesní (Viola reichenbachiana, syn.: Viola sylvestris, Viola silvatica) je vytrvalá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Dorůstá výšky cca 8-12 cm, v době plodů většinou ještě o kousek vyroste. Oddenek je přímý, zpravidla bez výběžků. Listy jsou jednoduché, čepele listů na bázi srdčité, vejčité až trojúhelníkovité, většinou o kousek delší než širší, všechny listy na okraji mělce vroubkovaně pilovité. Lodyha se vytváří, jsou přítomny přízemní i lodyžní listy. Na bázi listů jsou palisty, které jsou u přízemních i lodyžních listů čárkovité až úzce kopinaté a třásnitě zubaté. Na květní stopce jsou v horní třetině 2 listénce. Květy jsou nevonné. Přívěsky kališních lístků jsou malé, cca 1,5 mm dlouhé, zabírající 1/5-1/10 délky kališního lístku (tedy menší než u violky Rivinovy). Korunní lístky jsou modrofialové až fialové (na pasekách jsou někdy až bělavé), ostruha je fialová a tenká (do 2 mm) (podobná violka Rivinova má ostruhu bělavou a silnější (cca 3 mm). Kvete v dubnu až v červnu, některé rostliny jednotlivě vykvétají i později. Plodem je tobolka.

Rozšíření ve světě

[editovat | editovat zdroj]

Roste v západnější části Evropy, na východ po Ukrajinu méně i v severní Africe, Turecku na Kavkaze a v Íránu. Mapa viz zde: [1].

Rozšíření v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V ČR se jedná o jednu z nejhojnějších violek, je rozšířena po celé zemi, jen ve vyšších horských polohách je vzácná. Preferuje bohatší a hlubší půdy. Najdeme ji nejčastěji v bučinách, dubohabřinách, suťových lesích či v tvrdých luzích, méně i v jiných společenstvech. V extrémně kyselých a suchých lesích většinou chybí, stejně jako v lesích silně podmáčených a rašelinných. Mimo les roste jen málo (např. paseky aj.).

Kříženci

[editovat | editovat zdroj]

Často se kříží s violkou Rivinovou, kříženec se jmenuje Viola × dubia a hojně vytváří hybridní roje. Celkem častý je také kříženec s violkou psí, kříženec se jmenuje Viola × borussica, existují i další hybridní kombinace.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kirschner J. et Skalický V. (1990) :Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), Květena České republiky, vol. 2. - Praha: Academia, 1990. - p. 394-431 - ISBN 80-200-1089-0
  • Suda J. (2002) :Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. - Praha: Academia, 2002. - p. 207-214

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]