Vizille | |
---|---|
Pohled z hradu na město s kostelem a radnicí | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°4′46″ s. š., 5°46′9″ v. d. |
Nadmořská výška | 268–1016 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 letní čas UTC+02:00 |
Stát | Francie |
Region | Auvergne-Rhône-Alpes |
Departement | Isère |
Arrondissement | Grenoble |
Kanton | Vizille |
Vizille | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,51 km² |
Počet obyvatel | 7 246 (2019) |
Hustota zalidnění | 689,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Catherine Troton (2020-2026) |
Oficiální web | www |
mairie | |
PSČ | 38220 |
INSEE | 38562 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vizille je francouzská obec v departementu Isère v regionu Auvergne-Rhône-Alpes. V roce 2019 zde žilo 7 246 obyvatel.[1] Je centrem kantonu Vizille.
Počet obyvatel [2], od roku 2011 začal klesat (7725), v roce 2019 na 7246.
Římané zde v době pozdní antiky založili opevněné město Oppidum Antiquum, přes něj vedla silnice ze Suze průsmykem Lautaret a údolím Romanche na Cularo (dnešní Grenoble). V 10. století část území získalo opatství z Cluny. V 11. století patřilo Vizille hrabatům z Albonu, kteří se stali dauphiny z Viennois, a město bylo od 13. století správním centrem oblasti. Roku 1339 se zde uvádí 17 pevností ("fortalicia") a dva domy uvnitř hradu se třemi věžemi, ten byl v roce 1290 majetkem Arthauda Bertranda. 30. března 1349 pán Humbert II. z Viennois (s erbem delfína) postoupil panství francouzskému království, syn francouzského krále (dauphin) musel převzít titul delfína a Francie uznat autonomii nové provincie. V době renesance město a panství ovládl voják François de Bonne, vévoda z Lesdiguières (1543-1626), který dal hrad v letech 1600-1619 přestavět do současné podoby. V náboženských válkách město zabrali protestanti a po nich katolíci. V poslední čtvrtině 18. století zámek koupil textilní podnikatel Claude Perier a zřídil v něm manufakturu na potištěné tkaniny. Jeho syn Casimir se za francouzské revoluce postavil do čela zdejšího senátu. Revoluční charakter města propagovali také prezidenti republiky: první byl Gaston Doumergue, který na zámku bydlel roku 1925 a poslední Charles de Gaulle. Za druhé světové války město obsadila nacistická posádka, 20 občanů bylo deportováno.