Vizuální smog

Dům na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem pokrytý různorodými reklamními plachtami (2021)
Příliš výrazná značení jsou jednou z hlavních součástí vizuálního smogu. Ukázka invazivního dopravního značení – dopravní zařízení (tzv. balisety) jako prostředek k vynucení zákazu vyjádřeného vodorovným značením na vozovce.

Vizuální smog je pojem, jímž se označuje zaplnění veřejného prostoru esteticky nežádoucími objekty a reklamami. Jedná se o prvky, které negativně ovlivňují subjektivní pocit člověka z veřejného prostoru,. Může jít o rozházené odpadky na ulici, architektonicky nesourodé stavby vedle sebe, příliš křiklavé barvy fasád domů,[1] nadzemní elektrická vedení, stožáry, stavební konstrukce, dopravní značení, zábradlí, graffiti, billboardy atd. Vizuální smog podle odborníků negativně ovlivňuje psychické rozpoložení člověka, jeho podmínky pro život a nepřímo i zdraví (především ve městech)[1], ale napřímo také ovlivňuje například pozornost řidičů na silnicích a dálnicích.[2]

Pro vizuální smog je charakteristické, že pozorovatel je nucen jemu nepříjemné prvky spatřit, tedy bez možnosti je pohledem přejít. Měřítkem je pak míra kontrastu, velikosti vůči ostatním prvkům, zmnožení a zábor veřejného prostoru. Online reklama nebo televizní reklama, kterou může pozorovatel kdykoli svobodně přestat sledovat, se mezi vizuální smog neřadí.[3][4]

Vizuální smog „parazituje“ na veřejném vlastnictví za účelem obohacení se jedné osoby (např. zadavatele reklamy, majitele nosiče, pronajímatele pozemku atd.), nebo za účelem nekritického zviditelnění se bez ohledu na ostatní (např. nezachování jednotného architektonického rázu ulice, kýčovité prvky apod.).

Pojem

[editovat | editovat zdroj]

Pojem „vizuální smog” pochází z anglického smog odvozeného ze slova smoke (kouř) + fog (mlha) a visual (zrakový, zrakem vnímaný).[5]

S vizuálním smogem je okrajově spojený také pojem „světelný smog” nebo „světelné znečištění”, který označuje přemíru osvětlení, ke kterému přispívají i nasvícené reklamní plochy či reklamní LED obrazovky.[6]

Dopady

[editovat | editovat zdroj]

Vizuální smog negativně ovlivňuje emoční prožitky člověka ve veřejném prostoru. Způsobuje ztrátu identity, má špatný vliv na psychický stav, souvisí s výskytem potíží jako deprese nebo ADHD. Přehlcení reklamou se člověk snaží nevnímat nebo eliminovat, čímž omezuje vlastní vnímavost[7] i zájem o veřejný prostor.[8] Vizuální smog má dopady i na celou společnost, kde se zhoršuje estetické vnímání napříč společností, dochází k degradaci architektury. Zhoršuje se také přehlednost veřejného prostoru. To může mít přímý dopad na špatnou pozornost řidičů na silnicích a dálnicích.[2][9]

Dělení podle druhu reklamy

[editovat | editovat zdroj]

Vizuální smog zahrnuje komplexní vjem pozorovatele, na jeho vytváření se proto spolupodílí řada činitelů a faktorů.

U reklamy podílející se nejvíce na rozšíření vizuálního smogu jde především o dva druhy reklamy, z nichž každý má odlišné provozovatele i oborové specifikace a jejich regulace vyžaduje rozdílné přístupy ze strany samosprávy, objednatelů i zhotovitelů. Jde o reklamu v místě, kde se služba nebo prodej přímo realizuje a o outdoor reklamu, tedy reklamu mimo prostor, kde probíhá prodej nebo služba.[10][11]

Příklad reklamy na provozovnách. Parter historické budovy roztříštěný reklamou jednotlivých prodejců. Brno 2014

Reklama na provozovnách

[editovat | editovat zdroj]

Jde o reklamu, kde přímo probíhá prodej produktu nebo služby. Typicky jde o vývěsní štíty, kolmé výstrče, polepy oken a výkladců, tzv. áčka, menu nabídky a různé jiné reklamní nosiče atd. Typickým zadavatelem této reklamy je majitel provozovny, provozní franšízy nebo řetězce. Typickým zhotovitelem je grafický designér a marketér.

Škodlivost se posuzuje z hlediska velikostí, zablokování vizuálního vjemu z fasády, barevnosti nebo také subjektivně vnímaným chaosem a množstvím sdělení (textů).[10]

Podle některých odborníků by měla být fasáda vnímána jako poloveřejná a její podoba a množství reklam na ní by mělo být vždy regulované.[12]

Příklad outdoor reklamy, která se instaluje mimo místo, kde přímo probíhá prodej nebo služba. Na fotografii je tzv. horizont na sloupu veřejného osvětlení. Brno, 2014
Ilegální outdoor reklama

Outdoor reklama

[editovat | editovat zdroj]

Existuje také označení OOH (out of home) reklama. Jde o reklamu, která probíhá mimo provozovnu, což znamená typicky billboardy, CLV, reklamní rotundy, tzv. horizonty, bannery na zábradlích a jiné typy poutačů.[13] Obvyklým zadavatelem této reklamy může být jakákoli firma. Zhotovitelem je grafický designér se specializací na tiskoviny. Pronájem nosičů zajišťuje zpravidla agentura, která je zároveň vlastníkem reklamních nosičů.

Škodlivost se posuzuje velikostí, množstvím nosičů, umístěním vůči budovám a komunikacím v souvislosti s bezpečností provozu.

Způsob regulace

[editovat | editovat zdroj]

Různou formu regulace zavedlo po celém světě napříč kontinenty asi 1500 měst.[kdy?] Regulace reklam jsou tématem jak v Česku, tak v zahraničí. Regulovat je možné jak reklamu na provozovnách, tak outdoor reklamu. Oba druhy vyžadují zcela jiný přístup samosprávy, jde o jiný typ majitelů nosičů a jinou legislativní problematiku.

Dělení podle druhu reklam se vztahuje i na způsob jejich regulace, každý druh vyžaduje jiný přístup. Jde o to, že reklama na provozovnách může být ponechána samoregulaci a obchodníci mohou z vlastní vůle stav lokality významně ovlivnit, tzn. stav lokality se může zlepšit sám a tzv. „zdola“. Město navíc může s obchodníky nebo majiteli nemovitostí pracovat například prostřednictvím pobídek nebo motivačních programů. Naproti tomu v případě outdoor reklamy prakticky neexistuje jiná cesta, než regulace ze strany samosprávy, zejména kvůli tomu, že často je to právě samospráva, která plochy pro outdoor reklamu pronajímá.

Česká legislativa

[editovat | editovat zdroj]

V současném legislativním prostředí České republiky je možné se regulovat především outdoor reklamu a reklamu na provozovnách ve smyslu nosičů na fasádě a z vnější strany výlohy, oken a dveří. Například prostor za výlohou je považován za soukromý a není možné do něj ze strany samosprávy zasáhnout. Výjimku tvoří příliš agresivní osvětlení, které může spadat pod narušení hygienických norem nebo porušování norem dopravní policie.[10][14]

Pro celou Českou republiku obecně platí následující systém dohledu, jednotlivá města a vesnice si je ale mohou zpřísnit nebo upřesnit na základě vyhlášek, nařízení nebo jiných dokumentů. Každý, kdo chce reklamu ve městě instalovat, si proto musí požadavky pro reklamu vyhledat v každém městě nebo městské části zvlášť. Často jde o dokumenty dostupné na oficiálních stránkách samosprávy. Zásadní krok ve zpřehlednění systému schvalování reklam udělala městská část Brno-střed vydáním Manuálu dobré praxe reklamy a označování provozoven.[10] Mnoho zanesených instrukcí má totiž obdobnou platnost i v jiných městech.

Z pohledu legislativy je při regulacích vizuálního smogu zásadní řada faktorů. V základu to, jestli je reklama ve formě trvalé (např. reklama namalovaná na domě) nebo dočasné (např. maskot na náměstí rozdávající letáky).

Reklama instalovaná trvale

[editovat | editovat zdroj]

Reklama, která nemá dočasný charakter a je stabilně nainstalovaná, dnes vyžaduje ze zákona stavební povolení (například billboard, osvětlený vývěsní štít nebo reklamní rotundy). Podle stavebního zákona zde záleží především na její velikosti v metrech čtverečních a materiálu zpracování. Dohled a vymáhání je v pravomoci stavebního úřadu. Stavební úřad se obecně v rámci svých pravomocí nezabývá obsahem reklam, barvou a detaily, řeší pouze velikost a bezpečné umístění. Nezabývá se také například plastovými plachtami, které nelze podle zákona definovat jako stavby.

Reklama umístěná v městských památkových rezervacích může být navíc regulovaná ze strany Národního památkového ústavu a Odboru památkové péče daného města (pomocí metodiky, kterou se konkrétní památková instituce řídí). Tyto instituce se mohou zabývat i obsahem, barvou a adekvátním zasazením do kontextu městské památkové rezervace. Stavební úřad totiž v městských památkových rezervacích tradičně postupuje podle rozhodnutí těchto dvou subjektů a udílí povolení na základě jejich stanoviska.[10] Mimo městské památkové rezervace a jejich ochranné zóny se památkové instituce reklamou nezabývají, pravomoc zde má stále stavební úřad a případně další regulace spádové samosprávy (vyhlášky a nařízení měst nebo městských částí).

Reklama dočasná

[editovat | editovat zdroj]

V případě dočasné reklamy spadá regulace většinou pod Odbor památkové péče nebo Živnostenský úřad nebo jiné instituce. Vymáhání je ale značně problematické, instituce se jím většinou zabývají jen na podnět občana a sami situaci nijak nemonitorují kvůli nedostatku kapacit.[15]

Příklady regulace

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Canberra

[editovat | editovat zdroj]

V hlavním městě Austrálie platí podle vládního nařízení[16] zákaz billboardů od roku 1937. K regulaci existuje několik výjimek, toleruje se reklama na zastávkách městské hromadné dopravy nebo mobilní billboardy umístěné na autech. Podle vedení města se s billboardy během plánování města nepočítalo a přednost dostaly velkorysé prostory s nerušeným rozhledem, proto billboardy nikdy nebyly znovu povoleny. Výjimku tvoří například prostor kolem letiště, který je v soukromém vlastnictví. Kvůli množství menších reklamních nosičů a bannerů vznikl v 90. letech vznikl ve městě Výbor pro odstraňování reklam (Committee for the Removal of Advertising Signs – CRAS) z iniciativy Iana McAuleyho.[17]

Vermont

[editovat | editovat zdroj]

V americkém státě Vermont je vizuální smog regulován už od roku 1968, konkrétně došlo k zákazu billboardů.[18] Vermont byl jedním ze čtyř prvních amerických států, které billboardy zakázaly, spolu s Maine, Havají a Aljaškou.

Ve státě Vermont dnes mají města možnost regulovat i poutače obchodů a jejich osvětlení.[19] Hlavním aktérem zákazu billboardů v roce 1968 byl Ted Riehle, který přesvědčil jak dodavatele reklamy, tak pronajímatele pozemků. Podle oficiálních stránek státu Vermont[19] mohou jednotlivá města zvolit různou míru regulace – je možné například  povolit poutače, které podporují lokální podnikatele nebo obohacují charakter lokality. Typicky jde o směrovky a poutače odkazující k odbočení z hlavní silnice, musejí být ale podstatně menší velikosti, než billboard. V místech, kde je více lokálních provozoven, na které je potřeba odkázat ze silnice, je podle samosprávy efektivnější vytvořit společný poutač pro všechny obchody, ten pak může mít větší velikost. Zpracování obsahu nosičů má být kompatibilní s charakterem okolí, má podporovat lokální patriotismus a vybízet k zastavení a navštívení místa. Regulace se dále týkají umístění a stylu ve vztahu k lokalitě. Každý obchodník má obecně nárok na jeden volně stojící poutač a jeden poutač na provozovně. V centrech vesnic je velikost poutačů přizpůsobená chodcům a autům, které jedou pomalu, mimo vesnice může být velikost o něco větší.[19]

São Paulo

[editovat | editovat zdroj]

Město se rozhodlo regulovat vizuální smog velmi radikálně na základě Cidade Limpa („Clean City Law“) od roku 2007. Kvůli výskytu extrémního počtu ilegálních nosičů se vedení města v čele s Gilbertem Kassabem rozhodlo zakázat veškerou outdoor reklamu a zavést velmi striktní opatření pro reklamy na provozovnách. Provozovatelé reklamy s městem souhlasily kvůli extrémnímu počtu ilegálních nosičů, které snižovaly hodnotu placené inzerce. Odstraněno bylo přibližně 15 000 billboardů a celkem 500 000 různých nelegálních nosičů reklam. Bylo také odstraněno 300 000 příliš velkých vývěsních štítů. Vydán byl také zákaz vyvěšování papírových cedulek a došlo k odstranění výmaleb na zdech.[20][21]

V průzkumu veřejného mínění, který proběhl po zavedení opatření do praxe, se vyjádřilo 90 % obyvatel města kladně vůči regulacím. Kritici napadali to, že kvůli odstraňování reklamních výmaleb zmizela také řada děl kvalitního pouličního umění. Naopak katastrofické předpovědi ohledně ekonomické krize pro město se nenaplnily.[22][23]

Jedním ze zmiňovaných jevů, které se objevily během zákazu je přerod identity města a odhalení opomíjených lokalit, jindy zakrytých reklamními nosiči.[21][24]

Zhruba 5 let po vydání zákazu začalo město zavádět nosiče zpátky do města pod přísným dohledem. Radnice uzavřela na 25 let smlouvu s JCDecaux, která místo nosičů ve městě nainstalovala 1 000 digitálních hodin a interaktivních nosičů pro občany. Ve spolupráci s agenturami, které se původně zabývaly pronájmem nosičů, radnice objednala nosiče, které zobrazují informace o času nebo dopravě.[21]

Grenoble

[editovat | editovat zdroj]

Jako první město v Evropě se v roce 2014 rozhodlo zakázat outdoor reklamu. 326 nosičů outdoor reklamy bylo nahrazeno veřejnými vývěskami a stromy. Město uvedlo, že výtěžek z reklam činil zhruba 17 milionů korun českých, kvůli propadu cen inzerce by se ale v roce 2015 snížil na necelé 4 miliony korun. Tuto ztrátu město údajně úspěšně nahradilo již následující rok. Ani řadu měsíců po uvedení nového nařízení do praxe ale mnoho obyvatel Grenoblu velkou změnu nezaznamenalo, protože kontrakt se společností, která reklamní nosiče vlastní, vypršel až v roce 2019.[21][25]

Paříž

[editovat | editovat zdroj]

Město má vyhlášky a regulace ohledně billboardů a větších nosičů. Radnice v centru také definuje pár povolených barev pro fasády a markýzy vzhledem k tomu, že centrum města bylo vystavěno ve velmi krátkém období v jednotném stylu podle striktních plánů – viz Haussmanova přestavba.

Na začátku roku 2018 radnice odstranila více než 1600 nosičů kvůli nejasným podmínkám prodlužování smluv o pronájmu. Nosiče zmizely na zhruba rok a půl, což se obešlo bez komentářů veřejnosti nebo protestů. Při opětovné instalaci se strhla ostrá kritika ohledně toho, že radnice zaprodává veřejný prostor a vytváří nedemokratické prostředí v tom smyslu, že veřejný prostor patří všem a především k setkávání, ne sledování reklam. Mluvčí radnice přitom uvedl, že došlo ke zmenšení nosičů a rezervace větší části ploch pro potřeby komunikace ze strany radnice. Případ ukazuje, jak pozvolné přidávání nosičů do veřejného prostoru může postupně vytvořit prostor, se kterým veřejnost nesouhlasí – fakt ale vyjde najevo jen při zásadní změně.[26]

Gdaňsk

[editovat | editovat zdroj]

Město rozhodlo o nové komplexní strategii pro veřejný prostor v roce 2018[27] a po dvouletém přechodném období jej uvedlo do praxe – z města tak zmizela řada outdoor reklamních plachet zakrývajících prakticky celé budovy.[28] Nařízení je komplexní a týká se outdoor reklam, označování provozoven i městského mobiliáře. Město je rozděleno na několik zón, jiná pravidla platí pro centrum města, industriální oblasti nebo periferii. Radnice souběžně rozběhla masivní informační kampaň a zve obchodníky ke spolupráci. V rámci koronavirové krize pozastavila pokuty pro ty, kteří po konci přechodného období (duben 2020) nestihli nosiče upravit nebo deinstalovat. Město přesto prochází výraznou proměnou veřejného prostoru.[29]

Souběžne s regulací vznikla také iniciativa „Gdaňská škola vývěsních štítů“ (Gdańska Szkoła Szyldu), která sdružuje 15 designérů a výtvarníků přidružených ke Gdaňské akademii výtvarných umění. Ti pomáhají podnikatelům s redesignem označení provozoven.[30]

Reklamy na provozovnách – příklad reklamy na obchodním domě. Zlín, 2013

Česko

[editovat | editovat zdroj]
Dům kultury Inwest v Plzni s různorodými prosvícenými reklamními cedulemi

V českých městech je doložena první regulace reklamy pražskou vyhláškou v roce 1906.[31]

V průběhu posledních let vznikla řada snah o regulaci všech projevů vizuálního smogu, jedním z prvních je například zákaz outdoor reklamy v centru Brna z roku 2007[32]. Hlavním problémem regulací je schopnost samosprávy nařízení nebo vyhlášky efektivně vymáhat. Často tento proces bývá nedomyšlený a proto nefunkční. Zásadní je také doba uvádění do praxe, protože vypovědění nájemních smluv v rámci outdoor reklam trvá často i několik let a zavedené opatření není v terénu přímo viditelné po dlouhou dobu.

Jednou z velkých regulací poslední doby na celo státní úrovni byl zákaz billboardů kolem dálnic a silnic první třídy, šlo o zhruba 3 000 nosičů.[33] K realizaci zákazu došlo po pětiletém přechodném období, provozovatelé reklam se i po tomto období postavili k uvedení regulace v provoz negativně s tím, že měli podepsané smlouvy na delší dobu. Podle rozhodnutí ústavních soudců lze ale omezení billboardů zdůvodnit mimo jiné veřejným zájmem na bezpečnosti provozu.[34][35]

V březnu 2020 Vrchní soud v Praze rozhodl ve prospěch architekta domu u Nuselského mostu. Architekt jako autor zažaloval majitele domu za poškozování svého díla reklamou.[36]

Od roku 2019 funguje na Facebooku komunita Přidej se a strhni to, která má k srpnu 2021 téměř čtyři tisíce fanoušků. Stránka se snaží lidem ukázat, jak bojovat proti ilegální reklamě i ukazuje příklady odstraňování jednotlivých billboardů, plakátů a dalších reklamních ploch. Publikuje také návody, jak podnět na odstranění reklamní plochy poslat například na místní úřad.[37]

Znojmo

[editovat | editovat zdroj]

Jedno z prvních měst, které převedlo regulaci reklamy v historickém centru do praxe, je Znojmo. Znojemští zastupitelé schválili nové pokyny ohledně reklamy od začátku roku 2013.[38] O zavádění do praxe se poté starala městská architektka Ing. arch. Iveta Ludvíková, která ale podle vlastního vyjádření postupovala spíš strategickým osobním vyjednáváním s každým dotčeným provozovatelem reklamy.[39][40] Omezení reklamy v centru a jeho benefity odborně okomentoval architekt Adam Gebrian ve svém pořadu Gebrian versus.[41] Památkáři považují Znojmo za dobrý příklad toho, jak by se města s reklamou měla vypořádat.[42]

Uherské Hradiště

[editovat | editovat zdroj]

Město vydalo nařízení o regulaci outdoor reklamy v roce 2015. Další posun vznikl vydáním Manuálu umisťování reklamních a informačních zařízení.[43]

Brno

[editovat | editovat zdroj]

Radnice Brna-střed v roce 2015 zareagovala na výzvu[44] a diplomovou práci[3] designérky Veroniky Rút Fullerové a odstartovala snahu o komplexní zlepšení veřejného prostoru.[45] Schůzky v rámci projektu koordinoval někdejší radní Svatopluk Bartík, mezi zapojené aktéry patřili Ivana Petrová (roz. Kincová) jako právní podpora projektu, zástupci stavebního úřadu, Národního památkového ústavu, Odboru památkové péče Magistrátu města Brna, Kanceláře architekta města a Veronika Rút Fullerová jako externí designérka.

Na začátku projektu proběhla investice do pravidelného čištění hlavního nádraží.[46] Došlo také k odstraňování tzv. horizontů ze sloupů veřejného osvětlení,[47][48] odstraňování ilegální inzerce a ilegálních prodejních stánků trhovců.[49]

Stavební úřad si nechal vytvořit aplikaci, která mapovala veškeré kolmé výstrče na území městské památkové rezervace a následně si vyžádala od všech majitelů doložení povolení k nosičům. Pokud nosiče neměly platné povolení stavebního úřadu, musely být odinstalovány a nové musely projít řádným procesem schvalování přes Národní památkový ústav a Odbor památkové péče.[50]

V roce 2017 také vedení města zahájilo jednání s vlastníkem hlavního autobusového nádraží Zvonařka o rekonstrukci, potírání vizuálního smogu a zlepšení vizuální kultury prostředí nádraží.[51] Rekonstrukce byla odstartována na konci roku 2019[52] a dokončena byla v roce 2021.

Na jaře 2017 vytvořil Odbor památkové péče spolu s někdejším starostou městské části Brna-střed Martinem Landou Metodiku pro restaurační zahrádky.[53] Na základě negativního ohlasu u provozovatelů zahrádek[54] město rozhodlo, že první ročník regulace bude nepovinný a ti, kteří metodiku dodrží v plném rozsahu, budou mít pronájem zahrádky se slevou. Většina provozovatelů kvůli tomu přistoupila na metodiku už první rok.[55] Následující rok už byla metodika povinná.[56]

Rada městské části Brno-střed schválila v roce 2018 Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven v městské části Brno-střed.[10][57] Jde o první publikaci svého druhu, protože obsahuje platné předpisy ohledně reklam spolu s instrukcemi pro občany ohledně vyřízení povolení u všech dotčených subjektů samosprávy a zároveň ilustruje pozitivní příklady ohledně tvorby reklam.[58] Hlavní autorkou je Veronika Rút Fullerová, která Manuál vypracovala spolu s týmem odborníků a úředníků samosprávy. Jde tak zároveň o spolupráci samosprávy a kreativního průmyslu. Dokument popisuje platnou legislativu napříč subjekty samosprávy, nejde o nové nařízení, ani vyhlášku. Manuál také popisuje metodiku Odboru památkové péče, která je klíčovým subjektem v procesu schvalování reklam. Pravidla se týkají především domů v oblasti Městské památkové rezervace a jde především o nově vzniklé provozovny nebo ty, které neměly povolení.[58] Manuál se setkal s kladným ohlasem u odborné i laické veřejnosti a získal ocenění Akademie designu České republiky Czech Grand Design 2018.[59][60]

Praha

[editovat | editovat zdroj]
Reklamní smog na fasádě vstupu do stanice metra Anděl

Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy vydal v roce 2013 příručku ohledně práce s reklamou v městské památkové rezervaci.[61] Vydání bylo v roce 2018 aktualizováno.

Město schválilo omezení tzv. horizontů na sloupech veřejného osvětlení, které začalo platit začátkem roku 2018.[62] Koncem roku 2019 se objevila snaha vytvořit pravidla pro reklamu v městské památkové rezervaci.[63] Od začátku roku 2020 vedení Prahy doporučilo, aby městská firma TSK vypověděla smlouvy, na jejichž základě byly reklamy umístěné na mostech či na navigačních sloupcích.[64]

V červnu 2020 byl vydán Manuál pro kultivovanou Prahu.[65] Vznikl pod vedením Kristýny Drápalové v týmu radní pro kultury Hany Třeštíkové. Grafickou úpravu vytvořila Anastasia Vrublevská. Manuál slouží k posuzování reklam na provozovnách, netýká se venkovní reklamy.[66] U příležitosti křtu publikace v CAMPu proběhla diskuze s několika odborníky na problematiku.[67] Jako inspirační část projektu byl založen oficiální Instagramový profil.[68]

Koncem roku 2020 město vydalo novelu nařízení z roku 2005[69], kterým výrazně omezí outdoorovou reklamu ve veřejných prostranstvích na území širšího centra města. Vyhláška má být účinná od 1. října 2021. Rozšíří se tím zákaz reklamních plachet na fasádách z městské památkové rezervace na její ochranné pásmo (např. čtvrtě Vinohrady, Letná, Dejvice, či Smíchov). Schválená vyhláška bude mít tři stupně přísnosti. Nejpřísnější pravidla platí na území městské památkové rezervace, tam se oproti současnému stavu téměř nic nezmění. Do druhého pásma budou spadat památkové zóny, kde bude platit méně přísná varianta, zakazující šíření reklamních plachet a bannerů, reklamy dodatečně umístěné na dopravních prostředcích a pod. Ve třetím pásmu, na území ochranného pásma městské památkové rezervace, budou zakázány reklamní plachty a reklamy na dopravních prostředcích. Vyhláška je koncipovaná tak, aby se nevztahovala na reklamu na provozovnách, tedy na reklamu v místě, kde přímo upoutává na probíhající službu nebo prodej.[70] Proti nařízení vznikla nová Asociace plakátování nízkorozpočtové reklamy,[71] která tvrdí, že je pro ně novela likvidační, zabývá se jen jedním typem nosičů a zvýhodňuje větší podnikatele v oboru.[72]

Technická správa komunikací (TSK) měla záměr odstranit 1 800 reklamních, informačních a směrových tabulí pro motoristy. Proti tomu se postavily firmy, které směrovky legálně spravují s tím, že by majitelé provozoven řešili směrovky na vlastní pěst a situace by se ještě víc zhoršila. Firmy poté na základě vlastní práce v terénu připravily pro TSK podklady jako například fotodokumentaci pro převedení nelegálních směrovek do legálního systému.[73][74]

Začátkem roku 2021 se město dohodlo se společností JCDecaux ohledně postupného odstraňování samostatně stojících reklamních nosičů. Dosavadní smlouvu označilo město jako nevýhodnou a odmítlo ji prodloužit.[75]

Ostrava

[editovat | editovat zdroj]

Město vydalo obdobu brněnského Manuálu[76][77] spolu s nařízením o zákazu outdoor reklamy na veřejně přístupných místech.[78] Město zároveň připravuje komunikační kampaň s názvem OSTRAVA 360°.[79][80]

Plzeň

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 radnice ohlásila plán na redukci počtu billboardů ve městě[81] V srpnu 2020 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně představil městské Manuály pro reklamu a další kroky v boji proti vizuálnímu smogu.[82]

Olomouc

[editovat | editovat zdroj]

Útvar hlavního architekta města vydal v únoru roku 2021 nové metodické pokyny pro označování provozoven v městské památkové rezervaci a jejím ochranném pásmu.[83][84][85] V rámci dokumentu je v některých kapitolách obecně zmíněna i outdoorová reklama jako např. billboardy nebo plakátovací plochy.[86] Dokument vznikl ve spolupráci s orgány památkové péče a odborem strategie a řízení. Motivací mají být pro podnikatele dotace, které mají být k dispozici od roku 2022.

Další města

[editovat | editovat zdroj]

Mezi další města, která se regulaci vizuálního smogu věnují z pozice samosprávy, je například Rožnov pod Radhoštěm,[87] Kolín,[88] Žďár nad Sázavou, Slavkov u Brna, Česká lípa, Břeclav, Frýdek-Místek, Karlovy Vary[89] a další.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b KOLB, Robert W. The SAGE Encyclopedia of Business Ethics and Society. [s.l.]: SAGE Publications 9415 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4833-8153-4. (anglicky) Google-Books-ID: 2XtZDwAAQBAJ. 
  2. ↑ a b Každý potřebuje reklamu - dokument o vizuálnom smogu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ a b NOVÁKOVÁ, Veronika. Grafický design ve veřejném prostoru. Zlín, 2014 [cit. 2019-04-28]. 100 s. diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací. Vedoucí práce Věra Marešová. Dostupné online.
  4. ↑ Vizuální smog [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Smog vizuální. www.artslexikon.cz [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ Světelné znečištění – sviťme s rozumem [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Vizuální smog může mít špatný vliv na psychiku. Částečně žijeme v halucinaci, tvrdí umělkyně. ČT24 [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ RAHMAN, Halala. Visual pollution. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  9. ↑ Informační přetížení řidiče. Observatoř bezpečnosti silničního provozu [online]. 2007 [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f NOVÁKOVÁ A KOLEKTIV, Veronika. Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven v městské části Brně-střed [online]. Brno: Statutární město Brno, městská část Brno-střed, 2017 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Dělení reklam ve veřejném prostoru [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ SENETT, Richard. Architektura a veřejný prostor: texty o moderní a současné architektuře. Praha: Zlatý řez, 2012. 
  13. ↑ Formáty outdoorové reklamy. MediaGuru.cz [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Světelné znečištění. www.mzp.cz [online]. 2018-01-22 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Regulace reklamy v Brně nefunguje. Není dost úředníků, kteří by na dodržování pravidel dohlíželi. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ An Ordinance Relating to Roads and Other Public Places [online]. Commonwealth of Australia Gazette, 1937-12-16 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ FETTES, James. Why does Canberra have so few billboards?. ABC News [online]. 2017-06-19 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ NUDD, Tim. Vermont Celebrates 40 Billboard-Free Years. Adweek [online]. 2008-01-16 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c Billboard and Sign Control – Vermont Natural Resources Council. vnrc.org [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Sao Paulo street art debate over what makes cities livable. The Seattle Times [online]. 2017-03-24 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b c d MAHDAWI, Arwa. Can cities kick ads? Inside the global movement to ban urban billboards. The Guardian. 2015-08-12. Dostupné online [cit. 2019-12-18]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  22. ↑ SPURLOCK, Morgan. The Greatest Movie Ever Sold [online]. 2011 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ PATOWARY, Kaushik. Sao Paulo: The City With No Outdoor Advertisements. Amusing Planet [online]. 2013 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ Ad Ban in São Paulo [online]. 2007 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  25. ↑ MULHOLLAND, Rory. Grenoble to replace street advertising with trees and 'community spaces'. www.telegraph.co.uk. 2014-11-24. Dostupné online [cit. 2020-01-24]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  26. ↑ CHRISAFIS, Angelique. 'Advertising breaks your spirit': the French cities trying to ban public adverts. Cities [online]. The Guardian, 2019-12-23 [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  27. ↑ Uchwała Krajobrazowa Gdańska [online]. [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. (polsky) 
  28. ↑ Magazyn WhiteMAD - moda, architektura, design w jednym miejscu [online]. 2020-04-15 [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. (polsky) 
  29. ↑ Gdańska Szkoła Szyldu. Pomoże przedsiębiorcom wypełniać zasady Uchwały Krajobrazowej. Gdańsk - oficjalny portal miasta [online]. [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. (polsky) 
  30. ↑ Gdańska Szkoła Szyldu. Gdańska Szkoła Szyldu [online]. [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. (polsky) 
  31. ↑ Ing. Arch. Pavel Wewiora (lektor). Outdoor reklama, OFF PROGRAM Bienále grafického designu v Brně [prezentace]. Brno, Moravská galerie a Retailoko, 23. 5. 2018.
  32. ↑ Brno - Vyhlášky a nařízení. www.brno.cz [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  33. ↑ Začal platit zákaz billboardů u dálnic. Zmizet by jich mělo na tři tisíce. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  34. ↑ Provozovatelé billboardů se cítí poškození, nedostali náhradu, říká Pavlas ze svazu venkovní reklamy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  35. ↑ Zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy dál platí, rozhodl soud. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-02-19 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  36. ↑ POKORNÝ, Marek. Z domů u Nuselského mostu musí zmizet obří reklamy. Architekt uspěl tam, kde si úřady nevěděly rady. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-03-09 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  37. ↑ TRUCHLÁ, Helena. Tschechien: Kampf gegen illegale Werbung. mdr.de [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (německy) 
  38. ↑ Znojemská radnice omezila reklamu v historickém centru. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-01-03 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  39. ↑ Ing. arch. Iveta Ludvíková (lektor). Regulace reklamy ve Znojmě [prezentace]. Valtice, konference zástupců památkové péče ČR, 2017.
  40. ↑ Regulace reklamy ve městech v regionu — Události v regionech (Brno). Česká televize [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  41. ↑ GEBRIAN, Adam. Gebrian vs Znojmo [online]. Znojmo: Televize Seznam, 2015-09-24 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  42. ↑ Konec polepů na oknech a dveřích. Vlezlá reklama musí pryč, velí města. iDNES.cz [online]. 2017-10-12 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  43. ↑ MALUŠOVÁ, Blanka. Uherské Hradiště chce redukovat reklamu v centru. slovacky.denik.cz. 2017-06-20. Dostupné online [cit. 2019-12-18]. 
  44. ↑ Brno trápí vizuální smog. Proti nápisům v centru bojuje nová výzva. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  45. ↑ Centrum Brna zahlcuje 'vizuální smog'. Domy se topí v nánosech reklam. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  46. ↑ iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-12-01 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  47. ↑ Městská část Brno-střed odstraňuje reklamy typu. Tisková zpráva radnice Brno-střed [online]. Brno-střed, 2016-08-31 [cit. 2019-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-19. 
  48. ↑ Boj s vizuálním smogem: reklamní poutače do konce roku zmizí z centra Brna. brnensky.denik.cz [online]. Brněnský deník, 2016-09-02 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  49. ↑ Čtyři desítky stánků od Myší díry zmizely, zbývá jich čtrnáct. Prostor je čistější i bezpečnější. Brno [online]. 2018-03-14 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  50. ↑ Brno bez vizuálního smog [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. 
  51. ↑ Konec zmatkům. Chaotické autobusové nádraží v Brně se vyčistí od reklam. iDNES.cz [online]. 2017-03-20 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  52. ↑ Oprava brněnské ostudy začala, Zvonařku prosvětlí za sto milionů. iDNES.cz [online]. 2019-11-19 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  53. ↑ Pravidla pro letní restaurační zahrádky v MPR Brno (aktualizovaná k únoru 2018). Magistrát města Brna [online]. Odbor památkové péče Magistrátu města Brna [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  54. ↑ Okázalé letní zahrádky mají v centru Brna zákaz. Památkáři tím naštvali majitele restaurací. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  55. ↑ Brno bez vizuálního smogu. www.facebook.com [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  56. ↑ KALOUD, Ondřej. Nová pravidla pro zahrádky: bez pultů, podesty i zmrzlin. Jinak hrozí pokuta. brnensky.denik.cz. 2018-04-04. Dostupné online [cit. 2019-12-18]. 
  57. ↑ Radnice Brno-střed vydala návod jak na reklamu a označování provozen v centru Brna - Ekonomický deník. ekonomickydenik.cz. 2018-09-24. Dostupné online [cit. 2019-12-18]. 
  58. ↑ a b Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven. Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  59. ↑ Autorka návodu jak na reklamu a označování provozen v centru Brna vyhrála s manuálem cenu Grafický desginér roku - Ekonomický deník. ekonomickydenik.cz. 2019-03-21. Dostupné online [cit. 2019-12-18]. 
  60. ↑ Grafický designér rok [online]. Praha: Czech Grand Design 2018 [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  61. ↑ Firemní označení, reklamní a informační zařízení v památkově chráněném území hlavního města Prahy. Praha: MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, Odbor památkové péče, 2013. 
  62. ↑ Praha omezí reklamu v ulicích, poutače na kandelábrech v centru zmizí. iDNES.cz [online]. 2017-06-27 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  63. ↑ Praha krotí reklamní cirkus. Vytvořila pravidla, jak mají vypadat poutače a nápisy v obchodech [online]. Praha: Česká televize, 2019-12-09 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  64. ↑ BEREŇ, Michael. Praha dělá další kroky proti reklamní džungli. Co billboard na Nuselském mostě?. Deník.cz. 2020-01-22. Dostupné online [cit. 2020-01-24]. 
  65. ↑ Manuál pro kultivovanou Prahu. kultivovana.praha.eu [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. 
  66. ↑ PROKEŠ, Jan. S respektem k hodnotám historického města. Praha vydala manuál vkusné reklamy. Pražský deník. 2020-06-04. Dostupné online [cit. 2020-06-08]. 
  67. ↑ Křest: Manuál pro kultivovanou Prahu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  68. ↑ Manuál pro kultivovanou Prahu (@kultivovana_praha) • Fotky a videa na Instagramu. www.instagram.com [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. 
  69. ↑ Vyhláška 26/2005 (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  70. ↑ Z velké části Prahy zmizí reklamní plachty. Hlavní město určuje nová pravidla pro reklamu. E15 [online]. 2020-12-02 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  71. ↑ Sdružení českých firem venkovní reklamy. SVČR.cz [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  72. ↑ Vznikla dvě sdružení menší venkovní reklamy. Médiář [online]. 2021-02-20 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  73. ↑ HAMPL, David. Rozhodnutí soudu odsunulo odstranění směrovek v Praze, občané se zastávají ISZ systému. Autozine [online]. 2020-12-20 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  74. ↑ Část Prahy se staví za zachování integrovaných směrových zařízení [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  75. ↑ Z Prahy začnou mizet reklamní plochy JCDecaux, potrvá to dva roky. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  76. ↑ MAGISTRÁT MĚSTA OSTRAVY. Manuál umísťování reklamy města Ostravy. Ostrava: Magistrát města Ostravy, 2019. 
  77. ↑ Jak má vypadat reklama? Centrum Ostravy zavádí nová pravidla, chce se zbavit hlavně billboardů. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  78. ↑ Nařízení města č. 11/2019 [online]. Statutární město Ostrava [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  79. ↑ Jak správně pracovat s venkovní reklamou řeší projekt OSTRAVA 360°. Ostrava.cz [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  80. ↑ Ostrava zavádí regulaci reklamy. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  81. ↑ Plzeň omezí velikost a rozmístění billboardů. Očekává, že třetina zmizí. iDNES.cz [online]. 2016-01-14 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  82. ↑ Útvar koncepce a rozvoje města Plzně představil další kroky v boji proti vizuálnímu smogu - | Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. ukr.plzen.eu [online]. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, 2020-08-26 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  83. ↑ Nová metodika radí, jak označovat provozovny v městské památkové rezervaci. Olomouc.eu, oficiální informační portál [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-30. 
  84. ↑ Koncepce a metodiky. Olomouc.eu, oficiální informační portál [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-02. 
  85. ↑ Primátor Žbánek: Pojďme vyčistit Olomouc od nelegální reklamy a vizuálního smogu!. Hanácký Večerník [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  86. ↑ Označení provozoven a reklama v městské památkové rezervaci Olomouc a jejím ochranném pásmu. 1. vyd. Olomouc: Statutární město Olomouc – Útvar hlavního architekta Olomouc, 2021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-30. 
  87. ↑ Regulace veřejného prostoru — Události v regionech (Brno). Česká televize [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  88. ↑ ŠŤÁSTKA, Jakub. Kolín brzy omezí reklamu. Chce chránit centrum města. Kolínský deník. 2016-10-19. Dostupné online [cit. 2020-12-13]. 
  89. ↑ Na kilometru až přes sto reklam. Vizuální smog řeší desítky českých měst. iDNES.cz [online]. 2020-08-26 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]