Vladimir Vasiljevič Kurasov | |
---|---|
Narození | 19. července 1897 Petrohrad |
Úmrtí | 29. listopadu 1973 (ve věku 76 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | armádní generál a armádní generál |
Složka | pěchota |
Bitvy | první světová válka východní fronta druhé světové války ruská občanská válka |
Vyznamenání | Řád rudého praporu Leninův řád Hrdina Sovětského svazu jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády Řád Suvorova 1. třídy Řád Kutuzova 1. třídy medaile Za obranu Moskvy medaile Za vítězství nad Německem medaile Za dobytí Královce medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 Československý válečný kříž 1939 Magyar Szabadság érdemrend |
multimediální obsah na Commons |
Vladimir Vasiljevič Kurasov (rusky Владимир Васильевич Курасов, 18. července 1897 Petrohrad – 30. listopadu 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce.
Pocházel z dělnické rodiny a vyučil se rytcem. V roce 1915 narukoval do carské armády a absolvoval poddůstojnickou školu v Telavi. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády, sloužil u Baltské flotily a bojoval proti Judeničovi.[1]
Od roku 1928 byl členem VKS (b). V roce 1932 absolvoval Frunzeho vojenskou akademii a roku 1935 se stal plukovníkem. Od roku 1940 působil v generálním štábu Rudé armády a po německém útoku na SSSR působil u čtvrté úderné armády, s níž se zúčastnil toropecko-cholmské operace. V letech 1943 až 1945 byl náčelníkem štábu 1. pobaltského frontu a podílel se na operaci Bagration.[2]
Po válce velel Střední skupině vojsk v Rakousku. V roce 1948 se stal armádním generálem. Pak přednášel na akademii sovětského generálního štábu, kde získal v roce 1963 profesuru. V letech 1963 až 1968 byl zástupcem Varšavské smlouvy v Německé demokratické republice.
V roce 1965 se stal Hrdinou Sovětského svazu.[3] Byl mu také udělen Československý válečný kříž 1939, Řád Kutuzova a čtyřikrát Leninův řád.