Vlk beringský

Vlk beringský
	Dva modely beringských vlků, vytvořené paleo-umělci z výzkumného centra Yukon Beringia Interpretive Centre
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Podřád	psovití (Canidae);
Rod	Canis;
	Cesta beringských vlků z Aljašky až do jeskyně Natural Trap Cave (černá tečka); stopy znázorňují místa, kde byli beringští vlci nalezeni Cesta beringských vlků z Aljašky až do jeskyně Natural Trap Cave (černá tečka); stopy znázorňují místa, kde byli beringští vlci nalezeni
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlk beringský je vyhynulá forma vlka, který žil v době ledové. Obýval oblasti dnešní Aljašky, Yukonu a severního Wyomingu.^[1] Někteří z těchto vlků přežili až do holocénu. Vlk beringský je ekomorfem vlka obecného (byl přizpůsoben poněkud jiné ekologické situaci než „klasický“ vlk) a byl komplexně studován s využitím řady vědeckých technik, což přineslo nové informace o druzích jejich kořisti a chování při krmení.

Systematika

Bylo zjištěno, že tito vlci jsou morfologicky i geneticky odlišní od moderních severoamerických vlků. Žádný z 16 mtDNA haplotypů získaných z 20 zkoumaných vzorků (jedinců) vyhynulého vlka beringského není sdílen ani jedním současným severoamerickým vlkem. Geneticky blíže má k eurasijským poddruhům vlka obecného. Vůči jiným formám vlka obecného je vlk beringský bazálním kladem s výjimkou indických a himálajských vlků.^[2] Beringský vlk nemá klasifikaci poddruhů a jeho vztah s evropským jeskynním vlkem (Canis lupus spelaeus) není vyjasněný.

Popis

Beringský vlk byl přibližně stejně veliký jako současný vlk černý (příp. yukonský; Canis lupus pambasileus) a jiní pozdně pleistocenní vlci. Byl však robustnější a měl silnější čelisti a zuby, širší patro a v poměru k lebce větší třenové zuby. Beringský vlk byl zároveň srovnatelný s pravlkem (Canis dirus). Ten však obýval jižnější oblasti a měl robustnější lebku a chrup. Adaptace lebky a chrupu umožňovala beringskému vlku vyvíjet poměrně velkou sílu při skusu, aby mohl požírat velkou kořist - pleistocenní megafaunu. Mezi jeho nejčastější kořist patřili koně, bizoni stepní, karibu, mamuti a tuři druhu Bootherium bombifrons.^[2]^[3] V roce 2018 by oznámen objev subfosilní mršiny štěněte tohoto vlka z yukonského permafrostu.^[4]

Paleoekologie

Beringský vlk vyhynul koncem doby ledové, a to kvůli ztrátě chladných a suchých podmínek a vyhynutí velké části kořisti. Vyhynutí jeho kořisti je připisováno vlivu změny klimatu, konkurenci s jinými druhy (včetně lidí), případně obou faktorů zároveň. Ostatky starých vlků s podobnými lebkami a zuby byly nalezeny v západní Beringii (severovýchod Sibiře).^[2] Studie z roku 2016 ukázala, že někteří vlci, kteří v té době žiji v odlehlých oblastech Číny a Molgolska sdílejí společného mateřského předka s exemplářem vlka beringského.^[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beringian wolf na anglické Wikipedii.

↑ MEACHEN, Julie A.; BRANNICK, Alexandria L.; FRY, Trent J. Extinct Beringian wolf morphotype found in the continental U.S. has implications for wolf migration and evolution. Ecology and Evolution. 2016-05-01, roč. 6, čís. 10, s. 3430–3438. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. ISSN 2045-7758. doi:10.1002/ece3.2141. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c LEONARD, Jennifer A.; VILÀ, Carles; FOX-DOBBS, Kena. Megafaunal Extinctions and the Disappearance of a Specialized Wolf Ecomorph. Current Biology. Roč. 17, čís. 13, s. 1146–1150. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. doi:10.1016/j.cub.2007.05.072.
↑ FOX-DOBBS, Kena; LEONARD, Jennifer A.; KOCH, Paul L. Pleistocene megafauna from eastern Beringia: Paleoecological and paleoenvironmental interpretations of stable carbon and nitrogen isotope and radiocarbon records. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. Roč. 261, čís. 1–2, s. 30–46. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. doi:10.1016/j.palaeo.2007.12.011.
↑ https://www.cbc.ca/news/canada/north/mummified-wolf-pup-caribou-yukon-1.4822323
↑ ERSMARK, Erik; KLÜTSCH, Cornelya F. C.; CHAN, Yvonne L. From the Past to the Present: Wolf Phylogeography and Demographic History Based on the Mitochondrial Control Region. Frontiers in Ecology and Evolution. 2016, roč. 4. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. ISSN 2296-701X. doi:10.3389/fevo.2016.00134. (English)

Externí odkazy

Nat Trap Cave Wolves [online]. Wild Connection TV, 2016-04-28 [cit. 2017-12-02]. Video. Dostupné online. (anglicky)

[1] MEACHEN, Julie A.; BRANNICK, Alexandria L.; FRY, Trent J. Extinct Beringian wolf morphotype found in the continental U.S. has implications for wolf migration and evolution. Ecology and Evolution. 2016-05-01, roč. 6, čís. 10, s. 3430–3438. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. ISSN 2045-7758. doi:10.1002/ece3.2141. (anglicky)

[:0-2] LEONARD, Jennifer A.; VILÀ, Carles; FOX-DOBBS, Kena. Megafaunal Extinctions and the Disappearance of a Specialized Wolf Ecomorph. Current Biology. Roč. 17, čís. 13, s. 1146–1150. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. doi:10.1016/j.cub.2007.05.072.

[3] FOX-DOBBS, Kena; LEONARD, Jennifer A.; KOCH, Paul L. Pleistocene megafauna from eastern Beringia: Paleoecological and paleoenvironmental interpretations of stable carbon and nitrogen isotope and radiocarbon records. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. Roč. 261, čís. 1–2, s. 30–46. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. doi:10.1016/j.palaeo.2007.12.011.

[4] ttps://www.cbc.ca/news/canada/north/mummified-wolf-pup-caribou-yukon-1.4822323

[5] ERSMARK, Erik; KLÜTSCH, Cornelya F. C.; CHAN, Yvonne L. From the Past to the Present: Wolf Phylogeography and Demographic History Based on the Mitochondrial Control Region. Frontiers in Ecology and Evolution. 2016, roč. 4. Dostupné online [cit. 2017-12-02]. ISSN 2296-701X. doi:10.3389/fevo.2016.00134. (English)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]