Vlksice
| Vlksice | |
|---|---|
_(12.).jpg) Pohled na část obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Milevsko |
| Obec s rozšířenou působností | Milevsko (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°28′52″ s. š., 14°26′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 148 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,37 km²[2] |
| Nadmořská výška | 475 m n. m. |
| PSČ | 399 01 |
| Počet domů | 76 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vlksice 4 399 01 Milevsko obec.vlksice@seznam.cz |
| Starostka | Zdeňka Sládková |
| Oficiální web: www | |
  Vlksice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598852 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlksice je obec v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde 148[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291. Až do tohoto roku patřily Vlksice k sepekovskému panství. V tomto roce připadly pražskému biskupu Tobiáši z Bechyně. V následujících stoletích byl držitelem vesnice rod vladyků z Vlksic. V Muzeu v Praze je uchováno mosazné pečetidlo a otisku pečetě z roku 1388. Rytíři z Vlksic měli ve znaku dva bůvolí rohy. Kolem erbu měli nápis: „S. Joannis de Wlksitz“. V roce 1359 bylo vyprošeno odpuštění hříchů pro Čajchana z Vlksic. Poté byl lovčím krále Václava IV. Čáslav z Vlksic. Ondřej z Vlksic se připomíná 1396.[4]
Za husitských válek se připomínají při prodeji bratři Václav a Jan z Vlksic. Jan z Vlksic byl později purkrabím na hradě Helfenburku do roku 1475. V roce 1486 náležely Vlksice Dorotě z Křenového a po jejím úmrtí v tomto roce připadl tento majetek králi. Novým majitelem vsi se stal Jošt z Pruku. Ten přikoupil několik dalších statků v okolí. V roce 1497 koupil Jan z Hodějova od Zevalda Tetoura z Tetova vlksickou tvrz s dvorem a krom Vlksic přikoupil i okolní Větrov a Klokočov. V roce 1500 byl tento majetek rozdělený mezi tři bratry – Mikuláše, Jindřicha a Jana z Hodějova, Vlksice obdržel Mikuláš z Hodějova. Držitelem panství v roce 1510 byl první manžel Markéty z Hodějova Šlejbor z Tisové. V roce 1520 její druhý manžel Bedřich Vlček z Tetova. V závěti připadl její majetek jejím dětem. Ti mezi sebou učinili v roce 1538 dohodu, že vlksické panství s dvorem, s krčmou a s mlýnem připadne Janovi mladšímu, který vyplatí ostatní. Jan odkázal roku 1542 vše Johance Čábelické. Po ní připadla ves Elišce z Tetova. V roce 1546 byl majitelem Bohuslav Tetour z Tetova, který v roce 1548 přikoupil Dobřemilice a připojil je k vlksickému panství.[4]
V roce 1554 byl úmyslně zapálený dvůr, ovčín a stodola i s uskladněnou úrodou. Žhářem byl člověk z nedalekého Nosetína, který byl již jednou uvězněný pro loupežnou vraždu a na přímluvu byl propuštěný. Po jeho opakovaném dopadení byl popravený v Táboře. Po smrti pana Bohuslava si jeho synové Jan a Karel v roce 1567 rozdělili majetek. Jan převzal ves a tvrz Vlksice, Dobřemilice, Voděrady, Kvašťov, Růženou, Číčovice, Větrov, Vratišov. Jan Tetour později koupil i díl, který připadl jeho bratrovi. Jan Tetour prodal v roku 1570 Jiříku Těmínovi z Těmic vlksickou tvrz s dvorem a s pivovarem. V držení jejich rodu byla ves do roku 1581, kdy Vlksice zakoupil Jan Mičan z Klinštejna, který však byl nucen pro dluhy prodat vlksický statek v roce 1597 hejtmanu vltavského kraje Přechovi z Hodějova. V roce 1610 zdědil Vlksice jeho synovec Smil z Hodějova. Jeho majetek byl ale zabaven, protože po Bílé hoře ujel s králem Fridrichem Falckým z Čech. Byl dán do klatby a jeho jméno bylo přibito na šibenici. V roce 1621 koupil Vlksice Pavel Michna z Vacínova, který statek, tvrz, pivovar, ves Branišovice, Hněvanice, Záluží, zanedlouho roku 1628 prodal.[4]
Další majitel Mikuláš starší Bechyně z Lažan prodal v roce 1637 Vlksice a okolní vesnice Dobřemilice, Střítež, Kvašťov, Klokočov,Vratišov, Hněvanice, Branišovice, Záluží Adamu Bedřichu Doudlebskému z Doudleb. Po jeho smrti došlo k rozdělení statku mezi jeho syny. Díl vlksický (tvrz, dvůr ve Vlksicích, dvůr zvaný Jednota), převzal okolo roku 1669 Adamův syn Oldřich. Druhý syn Jiří František obdržel nadějkovské panství a dvůr Větrov. Oldřich však byl špatným hospodářem. V letech 1675–1676 skoupil podíly Jan Oldřich z Klebelsbergu, který vše prodal v roce 1686 Hyacintu Hohmannovi, opatovi premonstrátského kláštera na Strahově v Praze. Zbytek někdejšího příslušenství statku odkoupil opat Hyacint Hohmann v roce 1689 od rytíře Jana Rudolfa Brandlínského ze Štěkře a připojil k majetku milevského kláštera.[4]
Škola byla postavená roku 1876 v Přeštěnicích. Školní budova byla postavená na náklady Přeštěnice a nedaleké Týnice. Vesnice Vlksice a Dobřemilice, které zprvu přislíbily finanční účast, odstoupily. Vyučovat se začalo 15. září 1877 pro děti z Přeštěnic, Mlčkova a Týnice. Vlksické děti docházely do školy v Božeticích. Později od roku 1881 začaly docházet do přeštěnické školy, ale ves musela zaplatit příspěvek na stavbu.[4]
Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založený roku 1903. Od roku 1893 do roku 1907 měl vlksický dvůr v nájmu hospodář František Mašek. Po absolvování hospodářské školy v Táboře převzal po svém otci zdejší velkostatek. Byl výborným hospodářem, který vnesl do zastaralé zemědělské práce spoustu novinek a zdokonalení. Už v roce 1898 si pořídil první odstředivku na mléko v milevském okrese. Účastnil se hospodářských výstav, přispíval články s hospodářskou tematikou do místních novin. Byl zvolený starostou Tábora a později roku 1920 poslancem a senátorem. V roce 1930 měly Vlksice 182 obyvatel a 34 domů.[4]
Památky v obci
[editovat | editovat zdroj]- Návesní kaple je z roku 1900.[5] Kaple má pozoruhodnou stavební úpravu. Nad vchodem do kaple je miniaturní kruchta.
- Před kaplí se nachází kamenný kříž. Na spodním podstavci je datace 1845.
- U vchodu do kaple se nalézá pomník padlým spoluobčanům v první světové válce.
- Tvrz Vlksice vznikla v první polovině 16. století. Byla vystavěna na vyvýšeném místě ve vsi, na jihovýchodní straně. Obdélná kamenná budova je jednopatrová. Později byla tvrz využívaná jako sýpka a skladiště. V přízemí a zčásti v poschodí jsou původní klenby.[4] Na vnějších zdech tvrze a na ohradní zdi dvora jsou viditelné zbytky renesančních sgrafit.
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Obec Vlksice se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích
- Dobřemilice (leží v k. ú. Střítež u Milevska)
- Klokočov (leží v k. ú. Střítež u Milevska)
- Střítež (k. ú. Střítež u Milevska)
- Vlksice (i název k. ú.)
Na katastrální území Střítež u Milevska zasahuje i osada Číčovice ze sousedního okresu.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Mašek (1893–1943), plukovník generálního štábu in memoriam, odbojář
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Stavení v obci -
Vlksická tvrz -
Interiér kaple -
Kříž před návesní kaplí
_(13.).jpg)
_(10.).jpg)
_(9.).jpg)
_(4.).jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f g KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 161, 163.
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 110.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlksice na Wikimedia Commons - Vlksice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
