Vlnovník révový | |
---|---|
list vinné révy poškozený sáním vlnovníka révového | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
Třída | pavoukovci (Arachnida) |
Řád | roztoči (Acari) |
Podřád | sametkovci (Prostigmata) |
Nadčeleď | vlnovníci (Eriophyoidea) |
Čeleď | vlnovníkovití (Eriophyidae) |
Rod | Colomerus |
Binomické jméno | |
Colomerus vitis (Pagenstecher, 1857) | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlnovník révový (Colomerus vitis) je roztoč poškozující listy révy vinné sáním. Při sání na listech vytváří na svrchní straně čepele listů deformace a na spodní části plstnaté útvary. Druh je řazen do čeledě vlnovníkovití (Eriophyidae), řádu sametkovci.[1]
ERPHVI[2]
Podle EPPO je pro patogena s označením Colomerus vitis používáno více rozdílných názvů, například Eriophyes vitis nebo Phytoptus vitis.[2]
Téměř všude tam, kde jsou vinné hrozny pěstovány.[3]
Druh se vyskytuje běžně v ČR.
Nažloutle až růžově zbarvený roztoč velký asi 0,16 mm, s válcovitým až kapkovitým tělem se štětinami a dvěma páry noh. Vajíčka jsou kulatá, bělavá a lesklá.[4]
Význam závisí na intenzitě napadení. Při malém výskytu je bezvýznamný, při významném napadení výrazně snižuje sklizeň a poškozuje rostliny. Obecně má obecně značný ekonomický dopad na vinařství a to zejména v Evropě, Rusku, Jižní Africe a Austrálii, kde způsobuje ztráty na výnosu 56%, nicméně je považován za méně významného patogena vinné révy.[5]
Způsobuje různé formy poškození révy, včetně hroznů. Na listů vyvolává deformace, poškození listů má hospodářský význam jen ve školkách, protože to může zpomalit růst rostlin. V důsledku sání na pupenech dochází k deformacím a krnění, a dokonce i úplnému zaschnutí pupenů, včetně květních. V případě vážného napadení listů může být růst rostlin zpomalen a ovlivněn i výnos.[3]
Má několik generací během roku. Přezimuje v pupenech. Na jaře sají na mladých listech, především na spodní straně listů. Při sání roztoče rostliny vytváří jednobuněčný plsťovitý porost „erineum“.[6]
Jsou používány jarní preventivní postřiky. Je doporučován dravý roztoč jako efektivní pomoc při výskytu, druhy Typhlodromus doreenae, Amblyseius victoriensis, Phytoseius fotheringhamiae a Typhlodromus dossei. Biopreparáty efektivně potlačují rozšíření roztoče po celé vegetační období.
Významným přirozeným nepřítelem je predátor Galendromus occidentalis. Z chemických přípravků jsou používány Omite 570 EW, SANMITE 20 WP, Mágus 200 SC.