Vločkovci

Jak číst taxoboxVločkovci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
OdděleníParahoxozoa
Kmenvločkovci (Placozoa)
K.G. Grell, 1971
Typový druh
Trichoplax adhaerens
F. E. von Schultze, 1883
Třídy a řády
  • Polyplacotomia
    • Polyplacotomea
  • Uniplacotomia
    • Trichoplacea
    • Cladhexea
    • Hoilungea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vločkovci (Placozoa) jsou jedním z nejpůvodnějších kmenů živočichů, zahrnující druhy s nejjednodušší tělesnou stavbou. Jejich drobné tělo (do 3 mm) se skládá jen z několika typů buněk, které ani netvoří tkáně (pouze dvě vrstvy, mezi kterými je syncitiální mezenchym). Poprvé byli pozorováni v 80. letech 19. století, a to pouze v akváriích.

Jediným uznávaným druhem dlouho byl Trichoplax adhaerens, známý původně jen od pobřeží Anglie a Francie, pak ze Středozemního a Rudého moře, a později objevený také v Japonském moři. Pouze jeden pochybný nález z roku 1896 byl označován Treptoplax reptans. Analýzy z počátku 21. století však ukázaly, že v případě Trichoplax adhaerens se jedná o více fylogenetických linií, které se stovky milionů let vyvíjejí nezávisle a zaujímají odlišné geografické i ekologické niky - lze hovořit o přinejmenším 16 různých druzích zařazených do několika různých rodů i čeledí.[1] Situace se změnila v r. 2017, kdy byl publikován popis dalších druhů[2][3] (ještě mnoho jich zbývá nepopsaných) a v r. 2022 stanovena vnitřní fylogenetická systematika kmene.[4]

Systém

[editovat | editovat zdroj]

Systému publikovaný v r. 2022 kmen dělí na dvě třídy a čtyři řády, do úrovně čeledí vypadá takto (v závorce za čeledí uvedeny dosud popsané rody):[4]

Kmen: Placozoa K.G. Grell, 1971 – vločkovci

  • Třída: Polyplacotomia
    • Řád: Polyplacotomea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
      • Čeleď: Polyplacotomidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Polyplacotoma)
  • Třída: Uniplacotomia Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
    • Řád: Trichoplacea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
      • Čeleď: Trichoplacidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Trichoplax)
    • Řád: Cladhexea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
    • Řád: Hoilungea Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022
      • Čeleď: Cladtertiidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Cladtertia)
      • Čeleď: Cladtertiidae Tessler, Neumann, Osigus, DeSalle, & Schierwater, 2022 (Hoilungia)

Vzájemnou příbuznost vyšších kladů ukazuje následující fylogenetický strom:[4]

živočichové
?

houbovci

 
?

žebernatky

 
?
vločkovci
Polyplacotomia

Polyplacotomea—Polyplacotomidae

 
Uniplacotomia
Trichoplacea

Trichoplacidae

 
 
 

Cladhexea

 
Hoilungea
 

Cladtertiidae

 
 

Hoilungidae

 
 
 
 
 
 
 

žahavci

 
 

Bilateria

 
 
 
 

Stavba těla

[editovat | editovat zdroj]

Jejich tělo je ploché, průhledné, na ventrální straně tvořeno válcovitými bičíkatými buňkami a žláznatými buňkami, na dorzální straně pak bičíkatými krycími buňkami. Vnitřní buňky jsou vláknité. Chromozomy vločkovců jsou velmi malé a množstvím DNA se rovnají chromozomům mnohých prvoků.

Pohyb

[editovat | editovat zdroj]

Pohybují se pomocí bičíků nebo amébovitě.

Potrava

[editovat | editovat zdroj]

Potravou jsou jim v akváriích řasy. Trávení je nejspíš vnější - vytvoří jakousi polokomůrku na spodní straně, ze které vylijí trávicí enzymy. Veškerá látková výměna probíhá povrchem těla, chybí tedy soustavy jako vylučovací, oběhová, dýchací apod.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožují se nepohlavně pučením či dělením, pohlavní rozmnožování není dostatečně prozkoumáno. Při velké hustotě jedinci degenerují a přeměňují se na buňky podobné gametám. Vlastní oplození však nebylo nikdy zjištěno, i když byly pozorovány zárodečné buňky (zygoty), které se rýhovaly a dělily až do velikosti 32 nebo 64 buněk.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ EITEL, Michael; SCHIERWATER, B. The phylogeography of the Placozoa suggests a taxon-rich phylum in tropical and subtropical waters. S. 2315–2327. Molecular Ecology [online]. 6. duben 2010. Svazek 19, čís. 11, s. 2315–2327. Abstrakt [1]. DOI 10.1111/j.1365-294X.2010.04617.x. (anglicky) 
  2. ↑ EITEL, Michael; FRANCIS, Warren R.; OSIGUS, Hans-Jürgen; KREBS, Stefan; VARGAS, Sergio; BLUM, Helmut; WILLIAMS, Gray A. A taxogenomics approach uncovers a new genus in the phylum Placozoa. BioRχiv [online]. 2017-10-12. DOI 10.1101/202119. (anglicky) 
  3. ↑ OSIGUS, Hans-Jürgen; ROLFES, Sarah; HERZOG, Rebecca; KAMM, Kai; SCHIERWATER, Bernd. Polyplacotoma mediterranea is a new ramified placozoan species. S. R148–R149. Current Biology [online]. 2019-03. Roč. 29, čís. 5, s. R148–R149. DOI 10.1016/j.cub.2019.01.068. (anglicky) 
  4. ↑ a b c TESSLER, Michael; NEUMANN, Johannes S.; KAMM, Kai; OSIGUS, Hans-Jürgen; ESHEL, Gil; NARECHANIA, Apurva; BURNS, John A. Phylogenomics and the first higher taxonomy of Placozoa, an ancient and enigmatic animal phylum. S. 1016357. Frontiers in Ecology and Evolution [online]. 2022-12-08 [cit. 2022-12-16]. Roč. 10, s. 1016357. Dostupné online. ISSN 2296-701X. DOI 10.3389/fevo.2022.1016357. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Živočišné kmeny
„dvojlistí“ (parafyletická skupina)
dvoustranní (Bilateria)
prvoústí
Spiralia
Ecdysozoa
„druhoústí“ (parafyletická skupina?)