Prof. RNDr. Vojtěch Jarník, DrSc. | |
---|---|
Narození | 22. prosince 1897 Praha, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. září 1970 (ve věku 72 let) Praha, Československo |
Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov (50°5′11″ s. š., 14°21′5″ v. d.) |
Alma mater | Univerzita Karlova (1915–1919) |
Povolání | matematik, pedagog a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Vysoké učení technické v Brně (1919–1921) Univerzita Karlova (1921–1923) Univerzita v Göttingenu (1923–1925) Univerzita Karlova (1925–1968) |
Ocenění | Řád práce (1958) Řád republiky (1967) |
Rodiče | Jan Urban Jarník |
Příbuzní | Hertvík Jarník (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Jarník (22. prosince 1897 Praha[1] – 22. září 1970 Praha), patřil mezi největší české matematiky 20. století.
Narodil se v rodině Jana Urbana Jarníka (1848–1923), doktora filozofie a profesora na české univerzitě v Praze a Jindřišky (Henrietty), rozené Eysseltové, šlechtičny z Klimpely (1856–??).[1] Byl nejmladší ze šesti dětí.[2]
Coby absolvent První české reálky v Ječné ulici v Praze nastoupil Vojtěch Jarník roku 1915 ke studiu matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1919 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z fyziky a o rok později z matematiky. V roce 1921 následoval doktorát za práci O kořenech funkcí Besselových. Již v době svého studia byl v letech 1919–21 asistentem na české technice v Brně u profesora Jana Vojtěcha. Od roku 1921 přešel do Prahy k profesorovi Karlu Petrovi na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. V roce 1925 se na univerzitě habilitoval z matematiky prací O mřížových bodech v rovině. Necelé tři roky studoval i na univerzitě v Göttingenu (1923–25, 1927–28), kde byl žákem profesora E. Landaua.
V roce 1929 byl Vojtěch Jarník jmenován mimořádným profesorem matematiky na Karlově univerzitě a o šest let později pak řádným profesorem. Na univerzitě působil až do roku 1967, kdy odešel do penze. Po vzniku Československé akademie věd byl v roce 1952 jmenován akademikem a stal se prvním předsedou její matematicko-fyzikální sekce.
Vojtěch Jarník se zajímal o historii matematiky, obzvláštní péči věnoval studiu díla Bernarda Bolzana. Hlavní náplní jeho práce byly oblasti teorie čísel a matematické analýzy.
Vydal čtyřsvazkovou učebnici matematické analýzy, která se dodnes používá:
V letech 1935–50 byl vedoucím redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky.
Jako jeden z mála Čechů patří mezi matematiky s Erdősovým číslem 1.
Socialistická ocenění: laureát státní ceny Klementa Gottwalda, nositel Řádu práce a Řádu republiky.
Vojtěch Jarník je pohřben na břevnovském hřbitově v Praze (hrob F 238).[3]
Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy probíhá neformální přijímací akt nových studentů, tzv. jarníkování, který spočívá v tom, že po složení slibu jsou nastoupivší prváci „praštěni“ do hlavy svazkem učebnic integrálního a diferenciálního počtu – prvními dvěma díly Jarníkovy matematické analýzy.[4]
Od roku 2002 se na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy konají Jarníkovské přednášky – v posluchárně, která nese Jarníkovo jméno.
Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Andrea Lukášová, Pavel Šišma.