Izrael |
Součást seriálu: |
|
Volby do 9. Knesetu se v Izraeli konaly 17. května 1977. Poprvé v izraelské historii v nich zvítězila pravice vedená stranou Likud, která tak přerušila téměř třicetiletou hegemonii levicových stran (Ma'arach a jeho předchůdkyně Mapaj). Tento dramatický posun v izraelské politice se stal v Izraeli známý jako „revoluce“ (hebrejsky: המהפך, ha-Mahapach), a to díky větě, kterou pronesl televizní hlasatel Chajim Javin při oznamování výsledků voleb. Prohlásil tehdy: „Dámy a pánové – revoluce!“ (hebrejsky: !גבירותי ורבותי - מהפך, Gvirotaj ve-rabotaj - mahapach!). Volby předznamenaly téměř dvě desetiletí trvající stav, kdy měla levice a pravice v Knesetu přibližně stejné množství poslanců.
Volební účast byla 78,2 %, což byla nejvyšší úroveň od voleb v roce 1965.
strana | hlasů | % hlasů | křesel na začátku funkčního období |
křesel na konci funkčního období |
---|---|---|---|---|
Likud[p 1][p 2][p 3][p 4][p 5] | 583,968 | 33.4% | 43 | 40 |
Ma'arach[p 6][p 7] | 430,023 | 24.6% | 32 | 33 |
Demokratické hnutí za změnu (Daš)[p 8] | 202,265 | 11.6% | 15 | 0 |
Národní náboženská strana | 160,787 | 9.2% | 12 | 12 |
Chadaš | 80,118 | 4.6% | 5 | 5 |
Agudat Jisra'el | 58,652 | 3.3% | 4 | 4 |
Flatto-Šaron[p 9] | 35,049 | 2.0% | 1 | 1 |
Šlomcijon[p 1] | 33,947 | 1.9% | 2 | 0 |
Levicový tábor Izraele[p 10] | 27,281 | 1.6% | 2 | 1 |
Sjednocená arabská kandidátka | 24,185 | 1.4% | 1 | 1 |
Poalej Agudat Jisra'el | 23,571 | 1.3% | 1 | 1 |
Rac | 20,621 | 1.2% | 1 | 1 |
Nezávislí liberálové | 20,384 | 1.2% | 1 | 1 |
Hnutí za obrodu dělnického sionismu | 14,516 | 0.8% | 0 | 0 |
Bejt Jisra'el | 9,505 | 0.5% | 0 | 0 |
Arabské reformní hnutí | 5,695 | 0.3% | 0 | 0 |
Strana žen | 5,674 | 0.3% | 0 | 0 |
Kach | 4,396 | 0.3% | 0 | 0 |
Chofeš | 2,498 | 0.1% | 0 | 0 |
Nová generace | 1,802 | 0.1% | 0 | 0 |
Sionští panteři | 1,798 | 0.1% | 0 | 0 |
Do Kijum be-Cedek | 1,085 | 0.1% | 0 | 0 |
celkem | 1,747,820 | 100% | 120 | 100 |
Šinuj[p 8][p 6][p 5] | - | - | 0 | 5 |
Telem[p 7][p 4] | - | - | 0 | 4 |
Techija[p 3] | - | - | 0 | 2 |
Mifleget ha-Ichud (Strana jednoty)[p 10] | - | - | 0 | 2 |
Achva[p 11][p 7] | - | - | 0 | 1 |
Jeden Izrael[p 1] | - | - | 0 | 1 |
Ja'ad[p 8] | - | - | 0 | 1 |
Josef Tamir[p 5] | - | - | 0 | 1 |
Jigael Jadin[p 11] | - | - | 0 | 1 |
Benjamin Halevy[p 11] | - | - | 0 | 1 |
Šmuel Tamir[p 11] | - | - | 0 | 1 |
Demokratické hnutí[p 8][p 11] | - | - | 0 | 0 |
Rafi – Národní kandidátka[p 2][p 7] | - | - | 0 | 0 |
celkem | 120 | 120 |
Po proběhlých volbách sestavil 20. června 1977 předseda vítězné strany Likud Menachem Begin v pořadí osmnáctou vládu. Ta, kromě Likudu, zahrnovala Národní náboženskou stranu, Agudat Jisra'el a Šlomcijon, která se brzy sloučila s Likudem. Nová vláda ukončila historickou alianci mezi náboženskými stranami a dříve dominantním levicovým blokem, a zároveň započala období spojenectví mezi náboženskými stranami a pravicovým blokem. Členem vlády byl i Moše Dajan, někdejší poslanec Ma'arachu, a to jako ministr zahraničních věcí (v důsledku toho byl Dajan vyloučen z Ma'arachu a založil tak vlastní stranu Telem, která ale neměla dlouhého trvání).
Begin ponechal čtyři ministerské posty prázdné (komunikací, spravedlnosti, práce a sociálních věcí a dopravy), doufaje, že přesvědčí stranu Daš ke vstupu do vlády. To se mu podařilo 24. října a Jigael Jadin byl jmenován místopředsedou vlády. Koaliční vláda však měla většinu i bez strany Daš a samotná tato strana se po méně než roce v září 1978 rozpadla.
Za Beginovy vlády došlo k podpisu dohod z Camp Davidu a mírové smlouvy s Egyptem, což mělo za následek odchod Izraele ze Sinaje. V důsledku toho opustila vládu strana Techija a strana Jeden Izrael se oddělil od Likudu. Při schvalování mírových dohod se nakonec Begin musel spolehnout na hlasy opozičních poslanců, neboť někteří jeho poslanci, včetně budoucích premiérů Ariela Šarona a Jicchaka Šamira hlasovali buď proti, či se hlasování zdrželi.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1977 na anglické Wikipedii.