Volt Europa | |
---|---|
Datum založení | 29. března 2017 |
Předseda | Francesca Romana D'Antuono Reinier van Lanschot |
Zakladatel | Andrea Venzon a Damian Boeselager |
Sídlo | Brusel |
Ideologie | evropský federalismus[1] pro-evropanismus[2] sociální liberalismus[3] progresivismus[4] |
Politická pozice | střed[5] až středolevice[6] |
Politická skupina EP | Zelení / Evropská svobodná aliance |
Počet členů | 27 000 |
Barvy | Fialová |
Oficiální web | volteuropa |
Zisk mandátů ve volbách | |
Evropský parlament | 5/705
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Volt Europa (zkratka Volt) je celoevropské politické hnutí, které se skládá z lokálních politických stran. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 byl v Německu zvolen první europoslanec za Volt Damian Boeselager. Hnutí Volt si zakládá na celoevropském přístupu k politice v mnoha oblastech, jako je boj se změnou klimatu, oběhová ekonomika, migrace, terorismus, vzdělání a dopad technologické revoluce, zejména v oblasti umělé inteligence, na trh práce.[7]
V České republice má Volt svou pobočku Volt Česko a lokální organizace v Praze a Brně.
Volt Europa založili 29. března 2017 Andrea Venzon, Colombe Cahen-Salvador a Damian Boeselager. Založení strany bylo reakcí na nárůst populismu a nacionalismu v Evropě a na Brexit.[8][9]
V březnu 2018 byla založena první lokální pobočka Voltu v Hamburku, nyní má Volt pobočku v každé členské zemi Evropské unie. Nejvíce členů má Volt v Itálii, domovské zemi evropského předsedy Voltu Andrey Venzona.[10]
Volt Europa je zapsán jako neziskové sdružení v Lucembursku.[11] Předtím se organizace jmenovala Vox Europe.[12] Dnes má hnutí více než 25 000 členů ve více než 30 evropských zemích.
Od 27. října do 28. října 2018 hostil Volt Europa své zasedání Valného shromáždění v Amsterdamu a představil také program Amsterdamské deklarace pro Evropský parlament.[13]
Od 29. června 2022[14] je Volt registrován jako politická strana podle zákonů České republiky. Od 11. dubna 2021 do 28. června[15] Volt fungoval jako sdružení.
Z ekonomického hlediska podporuje Volt Europa digitalizaci, investice do zelené a modré ekonomiky, boj proti chudobě a nerovnosti (také s využitím institutu evropské minimální mzdy), jednotnější daňový systém. Dále prosazuje užší partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem oživit a podpořit hospodářský růst. Prosazuje také snížení nezaměstnanosti, podporuje také investice do politik v oblasti sociálního zabezpečení, zejména v oblasti vzdělávání a zdravotnictví.[16]
Volt se staví na rozbíjení stereotypů a podporuje práva LGBTQ komunity. Institucionálně podporuje rozsáhlou reformu Evropské unie: společnou migrační politiku, evropskou armádu a eurobondy.[17][18][16]
V mediálním prostoru je organizace popsána jako organizace, jejímž cílem je podpora demokracie na úrovni EU a budování evropského vlastenectví.[10] Zdůrazňuje význam jednotného evropského hlasu, který má být slyšet ve světě.[19] Podporuje také myšlenku federalizované Evropy se silným Evropským parlamentem, v němž se občané stávají středem evropské demokracie.[20][12]
Volt se liší od ostatních proevropských hnutí, jako je Pulse of Europe nebo evropští federalisté, protože se snaží účastnit evropských, místních a národních voleb prostřednictvím svých místních organizací v členských státech EU. Jeho prvním hlavním cílem byly volby do Evropského parlamentu v květnu 2019.[21] V tomto smyslu je Volt Europa nadnárodní stranou, která může být vnímána jako silná podpora myšlence demokratického vývoje v rámci EU. Volt Europa má sloužit jako zastřešující organizace pro národní a lokální organizace.
Volt Europa je srovnáván s hnutím La République En Marche!, které založil Emmanuel Macron,[22] a mohl být také srovnáván s nedávnými proevropskými stranami, jako je NEOS v Rakousku.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volt Europa na anglické Wikipedii.