Voskovec velkoplodý

Jak číst taxoboxVoskovec velkoplodý
alternativní popis obrázku chybí
Voskovec velkoplodý (Carissa macrocarpa)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďtoješťovité (Apocynaceae)
Rodvoskovec (Carissa)
Binomické jméno
Carissa macrocarpa
(Ecklon) A. DC., 1844
Synonyma
  • Carissa grandiflora
  • karisa velkoplodá
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květy a plody
Listy a trny
Rozpůlený plod

Voskovec velkoplodý (Carissa macrocarpa) je stálezelená, trnitá, hustě rostoucí keřovitá dřevina ozdobná lesklými listy i ve zralosti červenými, poživatelnými plody. Pěstuje se v oblastech s tropickým klimatem, kde bývá vysazována jako rychle rostoucí okrasná rostlina nebo součást těžce prostupných živých plotů. Její keře bývají vysoké až ku 5 m a stejně tak i široké.[2][3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Dřevina pochází z východní jižní Afriky, její původní areál je v bývalé tradiční provincii Natal v Jihoafrické republice, odkud se již v minulosti rozšířila do Mosambiku, Zambie, Zimbabwe a do Keně a Konžské demokratické republiky.

V pozdější době byla lidmi rozšířena do Asie do Číny, Indie a Indonésie, následně i na Filipíny a do Indie. Na přelomu 19. a 20. století byla její semena dovezena do zemí Střední Ameriky, na ostrovy v Karibiku i do Tichomoří, stejně jako na Floridu ve Spojených státech amerických. Dnes se pěstuje v mnoha tropických oblastech po celém světě.[2][4][5]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Je rostlinou tropickou a částečně i subtropickou, která nejlépe roste na plném slunci v propustné, písčité, dobře odvodněné půdě. Má jen mírnou schopnost snášet déletrvající sucho, nesnáší však zamokřená stanoviště, nevadí jí zasolená půda, pobřežní slané mlhy a silné větry. Dospělé rostlině vyhovuje plné slunce, dostatek květů je na jeho intenzitě přímo závislý, nejlépe jí prospívá teplota asi 32 °C ve stínu. Není mrazuvzdorná, starší rostliny snesou krátkodobý pokles teplot k −5 °C, mladí jedinci jsou na chlad choulostivější. Pokud v chladném roce na větrném místě namrzne, vyraší z kořenů nová rostlina. V jižní Africe rostou až do nadmořské výšky 1000 m n. m.

Rostliny kvetou a přinášejí plody průběžně po celý rok, období největšího kvetení se však rozprostírá od jara do letního slunovratu a tvorba plodů spadá do období od něj až po konce léta. Ploidie druhu je 2n = 66. Podle IUCN není druh ohrožen vyhynutím. Voskovec velkoplodý se také někdy vyskytuje jako nízkorostoucí forma, ve které keř nebývá vyšší než 40 cm.[2][3][6][7]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Hustý, trnitý, stálezelený, keř, průměrně vysoký až 5 m s hustým dichotomickým větvením, který jen ojediněle roste jako malý stromek do výše 9 m. Většina pěstovaných rostlin jsou však kultivary dorůstající do výšky v rozsahu 0,6 až 2 metry. Dřevina je nápadná vidličnatě větvenými trny (kolci) dlouhými 2 až 4 cm, které vznikly ze zkrácených internodií větviček, z brachyblastů. Větve jsou porostlé vstřícnými, jednoduchými, krátce řapíkatými, kožovitými, lesklými listy dlouhými 3 až 8 cm a širokými 2 až 5 cm. Jejich čepele jsou široce vejčité, na bázi zaokrouhlené, na vrcholu zašpičatělé, po obvodě celokrajné, na lícové straně jsou tmavě zelené, na rubové světle zelené a oboustranně jsou lysé. Listy s řapíky dlouhými 4 mm nemají palisty. Větve keře po poranění hojně roní neškodný, lepkavý bílý latex.

Květy jsou až 35 mm velké, bývají bílé nebo vzácně i růžové, mají krátké stopky a vytvářejí nejčastěji tříčetný terminální vrcholík. Sladce vonící květy bývají oboupohlavné nebo funkčně jen samičí nebo jen samčí. Květ má vytrvalý kalich s pěti na bázi srostlých, zelených, úzce vejčitých cípů asi 5 mm dlouhých. Koruna má pět nepřekrývajících se, úzkých, dlouze eliptických voskovitých lístků asi 17 mm dlouhých a 5 mm širokých V oboupohlavném květu, o málo větším, je pět tyčinek s prašníky a gyneceum srostlé ze dvou plodolistů tvořící svrchní, dvoudílný semeník s četnými vajíčky, zakončený čnělkou s dvoulaločnou bliznou, která se nachází pod prašníky. Funkčně samičí květ má tyčinky s malými prašníky bez pylu a samčí květy mají krátkou čnělku s nefunkční bliznou. Květy se začínají otvírat až v podvečer, intenzivně přitom voní a tak lákají opylovače, nočním motýly, brouky a další hmyz.

Z opylených květů se vyvinou plody, bobule, které jsou zprvu zelené a ve zralosti jasně červené až nafialovělé. Jsou dužnaté, mají vejčitý či podlouhlý švestkovitý tvar, bývají dlouhé do 6 a široké do 4 cm, na vrcholu mají připojený suchý pěticípý kalich. Uvnitř plodu je šest až šestnáct plochých, eliptických, hnědě zbarvených semen velkých asi 5 mm. Nezralé plody jsou hojně prostoupené latexem, ale zralé jsou jedlé i syrové, dužina je jemná, velmi šťavnatá a má barvu jahody, obsahuje hojně vitamínu C, vápníku, hořčíku a fosforu.[2][3][6][8][9][10][11]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se může rozmnožovat semeny i vegetativně. Semena vyklíčí obvykle za dva týdny, ale mladé semenáče pak rostou velmi pomalu a nestejnoměrně. Často se proto používá množení pomoci vrcholových řízků, které se nechávají zakořenit v teplém a vlhkém prostředí; takto vypěstované rostliny kvetou a přinášejí plody již za dva roky. Samovolně se dřeviny množí semeny roznášenými ptáci konzumující plody, na menší vzdálenosti zakořeňováním větví skloněných k zemi. Prořezávání silně se větvících keřů obvykle není nutné, z jara se zkracují pouze příliš dlouhé výhonky.[3][6]

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Plody se konzumují syrové nebo tepelně upravované. K přímé konzumaci musí být zcela zralé, na dotek měkké a zabarvené tmavě červeně, nedozrálé plody obsahují hodně latexu. Pojídají se bez loupání nebo odstraňování semen, která se polykají. Dužina je jemná, velmi šťavnatá, jahodově zbarvená a velmi lahodná. Plody rozdělené na půlky nebo čtvrtky se používají jako součásti pudinků, koláčů či se jimi zdobí zmrzlinové poháry, nebo se rozvařují se na želatinu.[6][8][9]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. ↑ a b c d GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Voskovec velkoplodý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 02.11.2011 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d MORTON, Julia F. Fruits of Warm Climates: Carissa macrocarpa [online]. Purdue University, West Lafayette, IN, USA, rev. 1987 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ SINGHURST, J. R.; HOLMES, W. C. Carissa macrocarpa, New to the Texas flora. S. 1–3. Phytoneuron [online]. Phytoneuron. Digital Publications in Plant Biology, Guy L. Nesom, Fort Worth, TX, USA, 2010 [cit. 07.04.2020]. Čís. 19, s. 1–3. Dostupné online. ISSN 2153-733X. (anglicky) 
  5. ↑ POWO: Carissa macrocarpa [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d CHRISTMAN, Steve. Plant Encyclopedia: Carissa macrocarpa [online]. Floridata.com, Tallahassee, FL, USA, rev. 11.09.2003 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ IUCN Red List of Threatened Species: Carissa macrocarpa [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2019 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b CAROLUS, Berenice. PlantZAfrica: Carissa macrocarpa [online]. (SANBI) South African National Biodiversity Institute, Pretoria, ZA, rev. 2004 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b KIRSTEN, Keith. http://plantinfo.co.za/plants/ [online]. Planinfo, Lyttelton, ZA [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Carissa macrocarpa [online]. Dehne Dienstleistungs-GmbH, 26639 Wiesmoor, DE [cit. 2020-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-07. (německy) 
  11. ↑ Carissa macrocarpa [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]