![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | pečárkotvaré (Agaricales) |
Čeleď | šťavnatkovité (Hygrophoraceae) |
Rod | voskovka (Cuphophyllus) |
Binomické jméno | |
Cuphophyllus virgineus (Wulfen) Kovalenko 1989 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Voskovka panenská (Cuphophyllus virgineus), jinak také šťavnatka panenská, šťavnatka sněžná či šťavnatka paprsková[1] je druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae).
Klobouk je 1-7 cm široký, nejprve polokulovitý se postupně plošně rozprostírá, prosvítavé, rýhované okraje mohou být ohnuté nahoru, ve středu se formuje mělká vmáčklina. Pokožka je lepkavá, bílá, místy narůžovělá, nažloutlá až okrová, (u poddruhu Voskovka panenská nahnědlá (Cuphophyllus virgineus var. fuscescens) je středová část typicky lehce hnědá, u poddruhu Cuphophyllus virgineus var. ochraceopallida je pokožka hnědavá celá)
Bílé či smetanové lupeny jsou příčně pospojované, voskovité, u třeně sbíhavé, na klobouku řídce uspořádané, tlusté, směrem od třeně k okraji se zužují. Výtrusný prach je bílý.
Třeň je 2-7 cm dlouhý, suchý, hladký, bílý, válcovitý, plný, báze je ztenčená a u vyvinutých plodnic narůžovělá.
Její dužnina je bílá, tenká, vodnatá a nemá výraznou vůni ani chuť.[2][3][4][5]
Jedná se o jedlou houbu, která může však způsobovat zažívací potíže.[2]
V létě a na podzim roste tato voskovka poměrně hojně na vlhkých, nehnojených, výše položených travnatých plochách (parky, louky, pastviny, lesní okraje, zahrady atp.) či světlých listnatých lesích.[3][5]
Výskyt druhu byl popsán v oblastech Eurasie, Japonska, Grónska, střední Afriky, Severní Ameriky, Peru, Austrálie a Nového Zélandu.[6]