Voďanka žabí | |
---|---|
Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
Čeleď | voďankovité (Hydrocharitaceae) |
Rod | voďanka (Hydrocharis) |
Binomické jméno | |
Hydrocharis morsus-ranae L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), ve starší literatuře také zvaná voďanka žabí květ, je druh vodní rostliny z čeledi voďankovité (Hydrocharitaceae).
Jedná se o vodní rostlinu s výběžky, plovoucí na hladině. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, v růžici na hladině plovoucí nebo řidčeji při vyschnutí rozložené na bahně, růžice dorůstají průměru do 30 cm.[2] Čepele jsou celistvé, celokrajné, okrouhlé až ledvinité nebo srdčité, vzdáleně připomínající zmenšený list leknínu. Květy jsou jednopohlavné, ale jedná se o jednodomou rostlinu, samičí jsou jednotlivé, samčí jsou uspořádané do chudých vrcholíků, na bázi květní stopky bývá toulcovitý listen.[3] Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3 v jednom přeslenu, jsou zelené s bílým lemem, korunní jsou také 3 v 1 přeslenu, většinou bílé s žlutě skvrnitou bází [4] Tyčinek je 9-12, v samičích květech je tyčinek méně a jsou jalové. Gyneceum je synkarpní, složené z 6 plodolistů. Semeník je spodní. Plodem je tobolka.
Voďanka žabí je rozšířena ve velké části Evropy, kromě úplného severu a jihu, na východ sahá až po západní Sibiř. Ve východní Asii je nahrazena příbuzným druhem Hydrocharis asiatica (=Hydrocharis dubia).[5] Byla introdukována i do Severní Ameriky.[5][6]
V ČR roste roztroušeně od nížin po pahorkatiny, hlavně v mrtvých ramenech, tůních a na okrajích rybníků, jedná se o silně ohroženou rostlinu flóry ČR.[2] Nejhojnější je v nížinách, v nivách velkých řek.