Vranec

Jak číst taxoboxVranec
alternativní popis obrázku chybí
Vranec jedlový
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníplavuně (Lycopodiophyta)
Třídavlastní plavuně (Lycopodiopsida)
Řádplavuňotvaré (Lycopodiales)
Čeleďplavuňovité (Lycopodiaceae)
Rodvranec (Huperzia)
Bernh., 1801
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vranec (Huperzia) je rod stálezelených plavuňovitých rostlin. Dříve byl řazen do samostatné čeledi vrancovité (Huperziaceae), na jejímž uznání však nepanuje všeobecná shoda.[1]

Taxonomie a systematika

[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byli zástupci vesměs řazeni do rodu plavuň (Lycopodium). Moderní systémy založené na molekulární fylogenetice ukazují, že rod lze pojímat buď velmi široce, v takovém případě je celý rod Huperzia (sensu lato) totožný s celou bývalou čeledí vrancovitých (resp. podčeledí Huperzioideae), nebo jej rozdělit do tří monofyletických rodů: Huperzia sensu stricto, Phlegmariurus (dva monofyletické klady oddělující zástupce Starého a Nového světa) a samostatný druh Phylloglossum drummondii, v dřívějších systémech řazený do samostatné čeledi nebo dokonce řádu; tento přístup volí i aktuální klasifikace kapraďorostů známá jako PPG I.[1][2]

Rozšíření a popis

[editovat | editovat zdroj]

Rod v širokém pojetí obsahuje asi 350 druhů s kosmopolitním rozšířením.[3] Z toho rod vranec v úzkém pojetí, které je zpracováno i v tomto článku, zahrnuje cca 25 terestrických druhů vyskytujících se především v mírných a chladných oblastech světa a Phlegmariurus zbytek, převážně tropických nebo subtropických, epifyticky rostoucích druhů. Jsou to vytrvalé, vždyzelené byliny, s vidličnatým větvením a úzkými listy (mikrofyly). Větve jsou přibližně stejně dlouhé, rostliny vyrůstají ve vzpřímených trsech. Sporofyly a trofofyly nejsou na rozdíl od plavuňovitých tvarově rozlišeny, sporofyly nevytvářejí výtrusnicový klas – okrouhlé, zploštělé výtrusnice vyrůstají na krátkých stopečkách v paždí listů. Výtrusy jsou nerozlišené (izosporické). Prokel je válcovitý až zploštělý, úplně nebo částečně podzemní, saprofytický, závislý na mykorhize.[1][4]

V české flóře je zastoupen jediný druh: vranec jedlový (Huperzia selago).

Vybraní zástupci

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c Molecular phylogenetics and the morphology of the Lycopodiaceae subfamily Huperzioideae supports three genera: Huperzia, Phlegmariurus and Phylloglossum. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2016-01-01, roč. 94, s. 635–657. Dostupné online [cit. 2019-01-02]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.09.024. (anglicky) 
  2. A community-derived classification for extant lycophytes and ferns. Journal of Systematics and Evolution. 2016, roč. 54, čís. 6, s. 563–603. Dostupné online [cit. 2022-01-07]. ISSN 1759-6831. DOI 10.1111/jse.12229. (anglicky) 
  3. Huperzia Bernh. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Kubát K. (1988): Huperzia Bernh. – vranec, plavuň. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 190–192, Academia, Praha.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]