Vrba vlnatá | |
---|---|
Vrba vlnatá (Salix lanata) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Magnoliopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | vrbovité (Salicaceae) |
Rod | vrba (Salix) |
Binomické jméno | |
Salix lanata L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrba vlnatá (Salix lanata) je subarktický až arktický druh vrby, vyskytující se hojně v polárních oblastech Sibiře, Skandinávie, Islandu, na Faerských ostrovech a v nejsevernějších oblastech Skotska. Ze Špicberk jsou známy pouze samčí rostliny.[2]
Vrba vlnatá je keř nepřesahující většinou výšku 1 metru (v severním Norsku až 3 m[2]). Hlavním rozpoznávacím znakem jsou plstnaté listy a stonky, ze stonků věkem se odění může vytrácet. Listy jsou řapíkaté, s okrouhlou čepelí širokou 2–4 cm a dlouhou 2–7 cm, zašpičatělou na konci a celistvým okrajem a podepřen dvěma palisty.
Rostliny jsou dvoudomé, kvetou v červenci až srpnu. Samčí květ obsahuje dvě tyčinky a samičí květ má 2–4 větvenou bliznu.[2]
Plodem je žlutá až červená tobolka o velikosti 5×2 mm.[2]
Roste hojně v tundře v širokém spektru biotopů: od arktických trávníků až po kamenná pole.[2][3] Častá je v místech, kde zůstává neroztátý sníh poměrně dlouhou dobu v rámci sezóny.[4]
Vrba vlnatá je dvoudomá, vytváří jedince oddělených pohlaví. Je proto obligátně cizosprašná a opylována je nejspíš pouze hmyzem.[5] Semena jsou opatřena chmýrem a šíří se tak účinně větrem.
Mimo to se často množí klonálně pomocí oddenků.[6]