Vrba černající

Jak číst taxoboxVrba černající
alternativní popis obrázku chybí
Vrba černající (Salix myrsinifolia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďvrbovité (Salicaceae)
Rodvrba (Salix)
Binomické jméno
Salix myrsinifolia
Salisb., 1796
Synonyma
  • Salix nigricans
  • Salix myrsinites[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrba černající (Salix myrsinifolia) je v České republice kriticky ohroženým druhem. V rozsáhlém rodě vrba je zařazen do podrodu Vetrix.

Je zcela běžnou rostlinou ve Skotsku a ve Skandinávii, dále v Polsku, Bělorusku, Pobaltských republikách, na Ukrajině a ve středním Rusku až po Ural. Druhým místem hojného rozšíření je široká oblast Alp a jejich předhůří, zasahuje až do střední Evropy. Jinak se velice omezeně vyskytuje v Pyrenejích, Apeninách, na severu Balkánského poloostrova a na severozápadě Německa. Vyrůstá v podhůří až v horách v mokřadech, rašeliništích, okrajích bažin a v křovinách na březích vodních toků. Bývá také součásti řídkých lesů na okraji tajgy. Stanovit hranice přirozeného výskytu je obtížné, protože na mnoha místech se dlouhodobě uměle vysazuje. V České republice se za původní považují populace na Šumavě a v Českém lese, avizovaný výskyt v Novohradských horách je sporný a v okolí Třeboně byla vrba černající prokazatelně vysazena.[3][4]

Dvoudomé, velice variabilní keře nebo vzácně stromy se šedivou, hladkou kůrou které dorůstají nejvýše do 6 m. Tmavě červenohnědé až nazelenalé letorosty jsou krátké, mírně až hustě šedavě chlupaté, stárnutím chlupy ztrácejí. Přitisklé, hustě chlupaté pupeny bývají dlouhé 3 až 4 mm.

Střídavě vyrůstající listy s hustě chlupatými řapíky dlouhými 1 až 2 cm mají polosrdčité, vytrvalé palisty zhruba stejné délky jako řapíky. Na lící mají svraskanou žilnatinu, jsou tmavě zelené a lesklé, na rubu roztroušeně chlupaté, sivě ojíněné s charakteristickou špičkou čistě zelenou, bez ojínění. Proměnlivé listové čepele jsou nejčastěji široce eliptické nebo podlouhle kopinaté 4 až 6 cm dlouhé a 2 až 3 cm široké, po okraji pilovitě vroubkované, u báze klínovité nebo srdčité, na vrcholu zašpičatělé. Na podzim nebo při sušení listy černají. Vrba černající je velice variabilní, jednotlivé rostliny se mohou od sebe odlišovat i podle stanoviště na kterém rostou, slunné-stinné, vlhké-suché apod.

Jednopohlavné květy jsou uspořádány do úzkých, válcovitých, krátce stopkatých jehněd. Samčí jehnědy, dlouhé do 3 cm, obsahují zjednodušené květy se dvěma tyčinkami s volnými, chlupatými nitkami nesoucími zlatožluté prašníky jež postupně černají. Jehnědy se samičími květy, měřící až 6 cm, mají lysý, úzce kuželovitý, stopkatý, asi 3 mm dlouhý jednodílný lysý nebo chlupatý semeník s asi 12 vajíčky a dále 1 mm dlouhou čnělkubliznou dělenou do dvou laloků. Listeny bývají hnědé nebo načervenalé, někdy jsou ve spodní části nafialovělé. Květy opyluje hmyz. Plodem je dvojchlopňová tobolka, 6 až 10 mm dlouhá, obsahující drobná semenachmýrem. Nejsou větší než 1 mm, roznáší je vítr.[4][5][6][7]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Vrba černající je vyhláškou č. 395/1992 Sb. vydanou Ministerstvem životního prostředí České republiky a v roce 2000 sestaveným Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky prohlášena za druh kriticky ohrožený.[8][9]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. HRONEŠ, Michal. BioLib.cz: Vrba černající [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 14.02.2011 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  3. Databáze C1 rostlin: Vrba černající [online]. AOPK ČR, Informační systém ochrany přírody [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  4. a b DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Vrba černající [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 21.11.2008 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Dendrologie.cz: Vrba černající [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  6. Flora of North America: Salix myrsinifolia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Salix myrsinifolia [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 26.08.2011 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  9. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR= cs, 2001 [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]