Vysoké Veselí
| Vysoké Veselí | |
|---|---|
 Pohled na Vysoké Veselí od hřbitova | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Jičín |
| Obec s rozšířenou působností | Jičín (správní obvod) |
| Okres | Jičín |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′52″ s. š., 15°26′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 869 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,34 km²[2] |
| Nadmořská výška | 254 m n. m. |
| PSČ | 507 03 |
| Počet domů | 356 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Mírové náměstí 9 507 03 Vysoké Veselí vysoke.veseli@quick.cz |
| Starosta | Luboš Holman |
| Oficiální web: www | |
  Vysoké Veselí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573809 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoké Veselí (německy Hochwessely či Wisokiwesseli[4]) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji asi třináct kilometrů jihovýchodně od Jičína. Žije zde 869[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě pochází z roku 1323, kdy náleželo k panství Vartenberků. Mezi lety 1297–1312 užíval velmož Beneš II. predikát z Veselí a Vartenberka, Vartenberkové zde měli tvrz. Slavným obdobím historie prošlo Vysoké Veselí v období knížecí rodiny Paarů, kteří přestavěli zámek, provozovali pivovar a roku 1871 postavili cukrovar.[5]
Do roku 1976 do města vedla regionální železniční trať Smidary – Vysoké Veselí.
Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Město stojí ve Východolabské tabuli. Podél jeho západního okraje protéká řeka Cidlina, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou zde součástí přírodní památky Javorka a Cidlina – Sběř. Jihovýchodně od města leží přírodní památka Veselský háj.
Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Vysoké Veselí
- Veselská Lhota
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vysokém Veselí.
- Zámek Vysoké Veselí – Ze středověké tvrze byl v roce 1585 vybudován renesanční zámek, s dochovaným kamenným aliančním erbem majitelů Jana Bořka Dohalského z Dohalic a Barbory ze Solopysk. Po roce 1715 jej Paarové přestavěli na barokní a na místě zbořené fortifikace vznikla zahrada. Po požáru v roce 1835 kníže Karel Paar zámek přestavěl v empírovém stylu. Po vyvlastnění zámek pustl, až byl od roku 1950 přestavěn na školu. Při tom byl nevhodně modernizován, stejně jako v letech 1967–1969.[7]
- Kostel svatého Mikuláše Tolentinského
- Socha svatého Jana Křtitele (mezi mostem přes Cidlinu a hasičskou zbrojnicí)
- Sloup se sochou Piety na křižovatce ulice Zahraničních hrdinů a Rybniční
- Sloup se sochou svatého Václava u cesty do zámku
- Pomník Karla Havlíčka Borovského, replika kutnohorského pomníku od Josefa Strachovského z roku 1883
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Deyl (1855–1924), oftalmolog, profesor Univerzity Karlovy, zakladatel vychovatelny pro slepé v Praze[8]
- Bedřich Franz (1796–1860), profesor fyziky, matematiky, fotograf, opat kláštera v Nové Říši
- Václav Šimerka (1819–1887), matematik, fyzik, filosof a kněz
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Old Maps of Vysoké Veselí [online]. Oldmapsonline [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Průvodce kolektivní výstavou průmyslu cukrovarnického v Čechách na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze. Praha 1891, s. II/23
- ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
- ↑ Tomáš Šimek a kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, svazek VI. - Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 543-544
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy: na paměť 50 letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: M. Navrátil, 1913. 387 s. Dostupné online. Kapitola Deyl Jan Dr., s. 39.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoké Veselí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Veselí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vysoké Veselí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
