Vznášivky | |
---|---|
vznášivka rodu Diaptomus | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | korýši (Crustacea) |
Třída | Maxillopoda |
Podtřída | klanonožci (Copepoda) |
Řád | vznášivky (Calanoida) G. O. Sars, 1903 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vznášivky jsou drobní planktonní korýši. Patří mezi klanonožce a žijí převážně v oceánech.
Vznášivky mají podobnou stavbu těla jako ostatní volně žijící klanonožci. Liší se od nich především velmi dlouhým prvním párem tykadel, která se skládají z více než dvaceti článků a často dosahují až ke konci zadečku. Samci mají jedno tykadlo zahnuté, samičky vytváří jeden vaječný váček.
Celková délka těla je obvykle do dvou milimetrů, byly však odchyceny i samice hlubokomořských vznášivek, které měřily více než 17 mm.[1]
Vznášivky žijí nejčastěji v pelagiálu slaných i sladkých vod a živí se jako filtrátoři.
Zejména mořské vznášivky jsou ekologicky velmi významnou skupinou. Tvoří dominantní složku zooplanktonu oceánů (55 až 95 procent, nejvíce jsou zastoupené v polárních oblastech)[1] a jsou zde důležitou částí potravního řetězce. Konzumují velká množství fytoplanktonu (sinic a řas) a samy jsou zároveň potravou nejen pro menší ryby, ale například i pro kosticové velryby.
Je známo přes 2000 druhů vznášivek řazených do přibližně 50 čeledí.[2] Většina z nich jsou druhy mořské (velmi hojný je např. druh Calanus finmarchicus). Ve vnitrozemských a brakických vodách žijí zástupci čeledí Diaptomidae (rody Diaptomus, Eudiaptomus), Temoridae (Heterocope, Epischura) či Centropagidae.