Václav Vavřinec Reiner | |
---|---|
![]() V. V. Reiner, autoportrét, Národní galerie v Praze | |
Narození | 8. srpna 1689 Praha-Staré Město ![]() |
Úmrtí | 9. října 1743 (ve věku 54 let) Praha-Staré Město ![]() |
Místo pohřbení | Kostel svatého Jiljí v Praze |
Povolání | malíř |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Vavřinec Reiner něm. Wenzel Lorenz Reiner (8. srpna 1689 Praha-Staré Město[1] – 9. října 1743 Praha-Staré Město[2]), patří k nejvýznamnějším českým malířům vrcholného baroka.
Václav byl pokřtěn v kostele sv. Havla, kmotrem mu byl kameník Adam Kulich.[3]:148 Jako vnuk stavitele a syn sochaře Jana Reinera[3] měl Václav ideální předpoklady pro úspěšnou uměleckou kariéru. Kromě krajin, bitevních obrazů a portrétů vytvářel mimořádné fresky, kterými dotvářel zejména architekturu kostelů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Unikátní freskou vyzdobil také reprezentační sál Dientzenhoferova letohrádku na Smíchově.[4]
Byl ovlivněn tvorbou Michala Václava Halbaxe, Petra Brandla a Jana Kryštofa Lišky. Jeho raná tvorba se vyznačuje tajemným šerosvitem, později se jeho tvorba projasnila a získala na monumentálnosti. Závěrečná fáze jeho díla už předznamenává nastupující rokoko. Reinerovy fresky ovlivnily celou následující generaci českých freskařů (Ignác Raab, Jan Petr Molitor, Jan Lukáš Kracker, Josef Kramolín aj.).
Mezi jeho nejznámější fresky patří mohutná Gigantomachie nad schodištěm Černínského paláce a freska Posledního soudu v kupoli kostela sv. Františka z Assisi na Křížovnickém náměstí v Praze.
Václav Vavřinec Reiner je pohřben v kostele svatého Jiljí na Starém Městě v Praze.
Jeho díla lze nalézt v Praze, Oseku, Duchcově, Dobré Vodě nebo Vratislavi.