Václavice

Tento článek je o obci na Benešovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Václavice (rozcestník).
Václavice
Pohled na zdáli (2019)
Pohled na zdáli (2019)
Znak obce VáclaviceVlajka obce Václavice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBenešov
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel632 (2024)[1]
Rozloha8,25 km²[2]
Katastrální územíVáclavice u Benešova
Nadmořská výška295 m n. m.
PSČ256 01
Počet domů201 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduVáclavice 3
256 01 Benešov u Prahy
vaclavice@compro.cz
StarostaZdeněk Votruba
Oficiální web: www.vaclavice.com
Václavice
Václavice
Další údaje
Kód obce532061
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václavice (německy Wenzelsberg) jsou obecokrese Benešov ve Středočeském kraji. Leží asi šest kilometrů západně od Benešova. Žije zde 632[1] obyvatel. Obcí protéká Janovický potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.

Středověk

[editovat | editovat zdroj]

Starobylá vesnice je raně středověkého původu, spojovaná s patrociniem českého světce sv. Václava. První písemná zmínka o obci je v českých pozemkových listinách zapsána k roku 1194, kdy již tato ves svatého Václava existovala a patřila ke statkům kláštera křižovníků, strážců Božího hrobu v Praze na Zderaze (uvádí ji Regesta regni Bohemiae et Moraviae, I. díl, strana 189). Další zmínka pochází z roku 1238 uvádí téhož majitele, a třetí zmínka je k roku 1271.

Kamenný kostel sv. Václava je původem z doby přechodné románsko-gotické, zachovala se z něj pouze věž, k níž byl kolem roku 1352 dostavěn nový chrám s křížovými žebrovými klenbami. Úpravy z doby renesanční po roce 1600 dokumentuje znak Doroty Hodějovské na okně v sakristii. Střecha věže pochází z roku 1864 a celý kostel byl upraven roku 1902. Před kostelem stojí kamenné sochy sv. Víta, Vojtěcha a Norberta, přenesené z Nové Vsi u Bečova. Na klenbě hlavní lodi upoutá velký skleněný (křišťálový) lustr.

1939–1945

[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 640 650 662 646 609 540 522 411 416 422 423 456 446 551 617
Počet domů 60 62 64 67 72 75 92 108 106 102 107 126 143 165 201

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[6]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • k 1. lednu 1980 Středočeský kraj, okres Benešov, město Benešov[11]
  • k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Benešov[11]
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 24. listopadu 2014.[12]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Václavice (přísl. Vatěkov, 450 obyvatel, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] elektrotechnický závod, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 pokrývači, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Václavice, trafika.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí projížděly autobusové linky vedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Křečovice, Neveklov, Rabyně, Štěchovice.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 599.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  12. Udělené symboly – Václavice [online]. 2014-11-24 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1791. (česky a německy)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Umělecké památky Čech, díl 4, Emanuel POCHE a kolektiv autorů, Praha 1982, s. 163.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]