Výrobní vztahy (německy Produktionsverhältnisse) je jedna z nejdůležitějších kategorií historického materialismu. Znamená vztahy, které se vytvářejí mezi lidmi ve společenské výrobě materiálních statků. Lidé nevyrábějí materiální statky jednotlivě, odděleně, nýbrž společně, vstupují do určitých svazků za účelem společné činnosti a vzájemné výměny produktů této činnosti. Karl Marx vysvětluje pojem výrobních vztahů. Ukazuje, že zahrnují
- vztahy lidí k výrobním prostředkům (formu vlastnictví);
- vztahy směny produktů výroby (například směna zboží);
- vztahy rozdělování vyrobených produktů, jež bezprostředně souvisí s rozdělováním vlastnictví výrobních prostředků.
Změna výrobních vztahů mezi lidmi závisí na změně a vývoji výrobních sil. Avšak výrobní vztahy, jejichž vývoj je závislý na výrobních silách, působí zase na vývoj výrobních sil a tento vývoj urychlují nebo naopak zpomalují. Rozpor mezi výrobními silami a výrobními vztahy za kapitalismu je ekonomickým základem socialistické revoluce.
- OJZERMAN, Teodor, 1976. Marxovo a Engelsovo rozvinutí dialektického a historického materialismu v období od revoluce 1848 do pařížské komuny. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 412–432.
- OJZERMAN, Teodor Il'jič, 1978. Utváření marxistické filozofie (původním názvem: Formirovanije filosofii marksizma). Redakce : Odpovědná redaktorka Jarmila Oborská; překlad z ruského originálu: Milena Manová; ilustrace : Obálku navrhl a graficky upravil Jan Solpera. 1. vyd. Praha: Svoboda. 580 s.
- , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „Výrobní vztahy”, s. 549–550.
Marxismus |
|
Teoretické práce | |
|
Pojmy | |
|
Lidé | |
|
Varianty | |
|
Související | |