Věta o střední hodnotě diferenciálního počtu (také Lagrangeova věta o střední hodnotě , Lagrangeova věta o přírůstku funkce ) je matematická věta z oblasti diferenciálního počtu , která říká, že se při „hladké“ změně nějaké veličiny dosahuje v nějakém okamžiku průměrné rychlosti dané změny.
Speciálním jednodušším případem Lagrangeovy věty je Rolleova věta , ze které již věta Lagrangeova snadno plyne:
Nechť funkce
f
(
x
)
{\displaystyle f(x)\,}
je spojitá na intervalu
⟨
a
,
b
⟩
{\displaystyle \langle a,b\rangle }
, má derivaci v každém bodě intervalu
(
a
,
b
)
{\displaystyle (a,b)\,}
a platí
f
(
a
)
=
f
(
b
)
{\displaystyle f(a)=f(b)\,}
. Pak existuje bod
c
∈
(
a
,
b
)
{\displaystyle c\in (a,b)}
takový, že
f
′
(
c
)
=
0
{\displaystyle f^{\prime }(c)=0}
.
Geometrické znázornění Rolleovy věty
Rolleova věta říká, že za uvedených předpokladů existuje v intervalu
(
a
,
b
)
{\displaystyle (a,b)\,}
bod, v němž je tečna ke grafu funkce
f
(
x
)
{\displaystyle f(x)\,}
rovnoběžná s osou x.
Fyzikálně lze Rolleovu větu interpretovat takto:
Mění-li se nějaká veličina v čase „hladkým způsobem“ tak, že na začátku i konci tohoto procesu má stejnou velikost, pak v nějakém okamžiku musí být okamžitá rychlost změny nulová.
Lagrangeovu větu lze vyslovit následovně:
Nechť funkce
f
(
x
)
{\displaystyle f(x)\,}
je spojitá na intervalu
⟨
a
,
b
⟩
{\displaystyle \langle a,b\rangle }
a má v každém bodě intervalu
(
a
,
b
)
{\displaystyle (a,b)\,}
derivaci . Pak existuje bod
c
∈
(
a
,
b
)
{\displaystyle c\in (a,b)}
takový, že platí
f
′
(
c
)
=
f
(
b
)
−
f
(
a
)
b
−
a
{\displaystyle f^{\prime }(c)={\frac {f(b)-f(a)}{b-a}}}
.
Protože je derivace
f
′
(
x
)
{\displaystyle f'(x)}
v bodě směrnice tečny, můžeme tvrdit, že pro
f
(
x
)
{\displaystyle f(x)}
platí:
f
′
(
c
)
>
0
⇒
f
(
x
)
{\displaystyle f'(c)>0\Rightarrow f(x)}
je v tomto bodě rostoucí
f
′
(
c
)
<
0
⇒
f
(
x
)
{\displaystyle f'(c)<0\Rightarrow f(x)}
je v tomto bodě klesající
Geometrický význam Lagrangeovy věty
Lagrangeova věta tvrdí, že za uvedených předpokladů v intervalu
(
a
,
b
)
{\displaystyle (a,b)\,}
existuje bod
c
{\displaystyle c\,}
, v němž je tečna k funkci
f
(
x
)
{\displaystyle f(x)\,}
rovnoběžná s přímkou vedenou body
(
a
,
f
(
a
)
)
{\displaystyle (a,f(a))\,}
a
(
b
,
f
(
b
)
)
{\displaystyle (b,f(b))\,}
.
Lagrangeovu větu lze fyzikálně interpretovat následovně:
Mění-li se nějaká veličina v čase „hladkým způsobem“, pak v nějakém okamžiku musí být okamžitá rychlost změny rovna průměrné rychlosti .
Zobecněním Lagrangeovy věty je Cauchyova věta o střední hodnotě:
Nechť funkce
f
(
x
)
,
g
(
x
)
{\displaystyle f(x),g(x)\,}
jsou spojité na intervalu
⟨
a
,
b
⟩
{\displaystyle \langle a,b\rangle }
, mají v každém bodě
x
{\displaystyle x\,}
intervalu
(
a
,
b
)
{\displaystyle (a,b)\,}
vlastní derivaci a nechť pro všechna
x
∈
(
a
,
b
)
{\displaystyle x\in (a,b)}
platí
g
′
(
x
)
≠
0
{\displaystyle g^{\prime }(x)\neq 0}
. Pak existuje bod
c
∈
(
a
,
b
)
{\displaystyle c\in (a,b)}
takový, že platí
f
′
(
c
)
g
′
(
c
)
=
f
(
b
)
−
f
(
a
)
g
(
b
)
−
g
(
a
)
{\displaystyle {\frac {f^{\prime }(c)}{g^{\prime }(c)}}={\frac {f(b)-f(a)}{g(b)-g(a)}}}
.
Dokážeme Cauchyovu větu o střední hodnotě, Lagrangeova věta pak plyne z Cauchyovy věty volbou
g
(
x
)
=
x
{\displaystyle g(x)=x\,}
. Protože
g
′
(
x
)
≠
0
{\displaystyle g^{\prime }(x)\neq 0}
pro všechna
x
∈
(
a
,
b
)
{\displaystyle x\in (a,b)}
, je podle obměněné implikace Rolleovy věty (důkaz ) nutně
g
(
a
)
≠
g
(
b
)
{\displaystyle g(a)\neq g(b)}
(ostatní předpoklady Rolleovy věty jsou splněny díky předpokladům Cauchyovy věty). Můžeme tak definovat funkci
F
(
x
)
=
−
f
(
x
)
+
f
(
b
)
−
f
(
a
)
g
(
b
)
−
g
(
a
)
(
g
(
x
)
−
g
(
a
)
)
{\displaystyle F(x)=-f(x)+{\frac {f(b)-f(a)}{g(b)-g(a)}}(g(x)-g(a))}
.
Funkce
F
{\displaystyle F\,}
je zřejmě spojitá na intervalu
⟨
a
,
b
⟩
{\displaystyle \langle a,b\rangle }
, má derivaci na intervalu
(
a
,
b
)
{\displaystyle (a,b)\,}
a
F
(
a
)
=
F
(
b
)
=
−
f
(
a
)
{\displaystyle F(a)=F(b)=-f(a)\,}
.
F
{\displaystyle F\,}
splňuje předpoklady Rolleovy věty a existuje tedy
c
∈
(
a
,
b
)
{\displaystyle c\in (a,b)}
takové, že
0
=
F
′
(
c
)
=
−
f
′
(
c
)
+
f
(
b
)
−
f
(
a
)
g
(
b
)
−
g
(
a
)
g
′
(
c
)
{\displaystyle 0=F^{\prime }(c)=-f^{\prime }(c)+{\frac {f(b)-f(a)}{g(b)-g(a)}}g^{\prime }(c)}
Dle předpokladu je
g
′
(
c
)
≠
0
{\displaystyle g^{\prime }(c)\neq 0}
a tedy
f
′
(
c
)
g
′
(
c
)
=
f
(
b
)
−
f
(
a
)
g
(
b
)
−
g
(
a
)
{\displaystyle {\frac {f^{\prime }(c)}{g^{\prime }(c)}}={\frac {f(b)-f(a)}{g(b)-g(a)}}}
.