WASP-17b

WASP-17b
Identifikátory
Typexoplaneta
Objeveno
Datum11. srpna 2009
ObjevitelDavid R. Anderson a další[pozn. 1][1]
Způsob objevuTranzitní (včetně sekundárního zatmění)
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Výstřednost0.028  +0.018
−0.015 
Perioda (oběžná doba)3.735438 (± 6.8e-06) d
Mateřská hvězdaWASP-17
Fyzikální charakteristiky
Rovníkový průměr3,982 (± 0.162)[pozn. 2][2][1] DJ
Hmotnost0.486 (± 0.032) MJ
Sklon rotační osy86.83  +0.56
−0.68 [2]°
Povrchová teplota 
- průměrná1 550 +170
-200 [3] K
Porovnání WASP-17b s Jupiterem

WASP-17b je exoplaneta v souhvězdí Štíra, která obíhá kolem hvězdy WASP-17. Její objev byl oznámen 11. srpna 2009.[1] Jedná se o první objevenou planetu s retrográdní dráhou, což znamená, že obíhá ve směru proti rotaci své hostitelské hvězdy.[1] Tento objev zpochybnil tradiční teorii vzniku planet.[4] Z hlediska průměru je WASP-17b jednou z největších objevených exoplanet a s hmotností poloviny Jupiteru se stala nejobjemnější planetou známou v roce 2010.[5] Dne 3. prosince 2013 vědci pracující s Hubbleovým vesmírným dalekohledem oznámili, že v atmosféře exoplanety objevili vodu.[6][7]

WASP-17b nese název Ditsö̀. Jméno bylo vybráno v rámci kampaně NameExoWorlds, které bylo svěřeno Kostarice při příležitosti 100. výročí založení Mezinárodní astronomické unie. Ditsö̀ je jméno, které dal bůh Sibö̀, stvořitel Země a lidstva prvním Bribrijcům (indiánský kmen Kostariky) v talamanské mytologii.[8][9]

Objev

[editovat | editovat zdroj]

Tým vědců pod vedením Davida Andersona z Univerzity v Keele v anglickém hrabství Staffordshire objevil plynného obra, který je od Země vzdálen přibližně 1 000 světelných let (310 parseků), pozorováním jeho přechodu přes hostitelskou hvězdu WASP-17. Fotometrická pozorování rovněž odhalila velikost planety. Objev byl učiněn pomocí soustavy dalekohledů na Jihoafrické astronomické observatoři. Díky zapojení konsorcia univerzit SuperWASP (Wide Angle Search for Planets) dostala exoplaneta jako sedmnáctá dosud objevená touto skupinou své současné jméno.[10]

Astronomové na ženevské observatoři pak mohli pomocí charakteristických rudých a modrých posuvů ve spektru hostitelské hvězdy, jejichž radiální rychlost se v průběhu oběhu planety měnila, změřit hmotnost planety a získat údaj o její výstřednosti.[1] Pečlivé zkoumání dopplerovských posunů během tranzitů jim také umožnilo určit směr oběhu planety vzhledem k rotaci její mateřské hvězdy prostřednictvím Rossiterova-McLaughlinova jevu.[1]

Oběžná dráha

[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že WASP-17b má retrográdní dráhu (s předpokládaným sklonem dráhy vůči hvězdné rotační ose asi 149°,[11]), což by z ní činilo první objevenou planetu s takovýmto oběžným pohybem. Byla nalezena měřením Rossiterova-McLaughlinova efektu planety na dopplerovský signál hvězdy při jejím tranzitu, při němž se podle toho, která z polokoulí hvězdy se otáčí k Zemi nebo od Země, projeví mírný modrý nebo červený posuv, který je tranzitující planetou tlumen. Vědci si zatím nejsou jisti, proč planeta obíhá opačně, než se hvězda otáčí. Mezi teorie patří gravitační manévr, který je důsledkem blízké srážky s jinou planetou, nebo zásah menšího tělesa podobného planetě, které působí na postupnou změnu dráhy WASP-17b tím, že ji naklání pomocí Kozaiova mechanismu.[12] Měření spinového orbitálního úhlu bylo v roce 2012 aktualizováno na -148,7 +7.7
-6.7 °.[13]

Fyzikální vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

WASP-17b má poloměr 1,5 až 2krát větší než Jupiter a přibližně poloviční hmotnost.[1] Jeho průměrná hustota se tedy pohybuje mezi 0,08 a 0,19 g/cm3,[1] v porovnání s Jupiterem 1,326 g/cm3[14] a hustotou Země 5,515 g/cm3 (hustota vody je 1 g/cm3). Předpokládá se, že neobvykle nízká hustota je důsledkem kombinace excentricity oběžné dráhy planety a její blízkosti k mateřské hvězdě (která je menší než jedna sedmina vzdálenosti Merkuru od Slunce), což vede ke slapovým ohybům a zahřívání jejího nitra.[1] Stejný mechanismus stojí za intenzivní vulkanickou činností Jupiterova měsíce Io. WASP-39b má podobně nízkou odhadovanou hustotu.

Exoplanetární sodík byl v atmosféře exoplanety WASP-17 detekován v roce 2018,[3] ale do roku 2021 nebyl potvrzen. Místo toho byly zjištěny spektrální čáry, oxidu hlinitého (AlO) a hydridu titanu (TiH).[15] V roce 2022 byla potvrzena signatura vody a absorpce oxidu uhličitého.[16]

Srovnání exoplanet typu "horký Jupiter" (umělecký koncept)

Zleva nahoru a zprava dolů: WASP-12b, WASP-6b, WASP-31b, WASP-39b, HD 189733 b, HAT-P-12b, WASP-17b, WASP-19b, HAT-P-1b a HD 209458 b

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Spolu s Andersonem objevil WASP-17 i C. Hellier, M. Gillon, A. H. M. J. Triaud, B. Smalley, L. Hebb, A. Collier Cameron, P. F. L. Maxted, D. Queloz, R. G. West, S. J. Bentley, B. Enoch, K. Horne, T. A. Lister, M. Mayor, N. R. Parley, F. Pepe, D. Pollacco, D. Ségransan, S. Udry a D. M. Wilson.[1]
  2. ↑ pro případ I na straně 6, ostatní se pohybují od 1,41 do 2,07.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku WASP-17b na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j ANDERSON, D. R. WASP-17b: An Ultra-Low Density Planet in a Probable Retrograde Orbit. The Astrophysical Journal. 2010, roč. 709, čís. 1, s. 159–167. DOI 10.1088/0004-637X/709/1/159. S2CID 53628741. Bibcode 2010ApJ...709..159A. arXiv 0908.1553. (anglicky) 
  2. ↑ a b Planet: WASP-17 b. [s.l.]: The Extrasolar Planet Encyclopedia Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b KHALAFINEJAD, Sara. The atmosphere of WASP-17b: Optical high-resolution transmission spectroscopy. Astronomy and Astrophysics. 2018, roč. 618, s. 13. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361/201732029. S2CID 119007114. Bibcode 2018A&A...618A..98K. arXiv 0908.1553. (anglicky) 
  4. ↑ "A planet going the wrong way", Phys Org. 2011-6-7. Načteno 2022-12-1
  5. ↑ KAUFMANOVÁ, Rachel. "Backward" Planet Has Density of Foam Coffee Cups. National Geographic [online]. National Geographic Society, 2009-8-17 [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Staff. Hubble Traces Subtle Signals of Water on Hazy Worlds. www.nasa.gov [online]. NASA, 2013-12-3 [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ MANDELL, Avi M.; HAYNES, Korey; SINUKOFF, Evan; MADHUSUDHAN, Nikku; BURROWS, Adam; DEMING, Drake. Exoplanet Transit Spectroscopy Using WFC3: WASP-12 b, WASP-17 b, and WASP-19 b. Astrophysical Journal. 2013-12-3, roč. 779, čís. 2, s. 128. DOI 10.1088/0004-637X/779/2/128. S2CID 52997396. Bibcode 2013ApJ...779..128M. arXiv 1310.2949. (anglicky) 
  8. ↑ Approved names. NameExoworlds [online]. [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ International Astronomical Union | IAU. www.iau.org [online]. [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ RINCON, Paul. New planet displays exotic orbit. BBC News. 2009-8-13. Dostupné online [cit. 2022-12-02]. (anglicky) 
  11. ↑ Amaury H.M.J. Triaud et al. Spin-orbit angle measurements for six southern transiting planets. Přijato ke zveřejnění v A&A 2010. arXiv preprint (anglicky)
  12. ↑ GROSSMANOVÁ, Lisa. Planet found orbiting its star backwards. New Scientist. 2009-8-13. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. (anglicky) 
  13. ↑ ALBRECHT, Simon; WINN, Joshua N.; JOHNSON, John A.; HOWARD, Andrew W.; MARCY, Geoffrey W.; BUTLER, R. Paul; ARRIAGADA, Pamela. Obliquities of Hot Jupiter Host Stars: Evidence for Tidal Interactions and Primordial Misalignments. The Astrophysical Journal. 2012, roč. 757, čís. 1, s. 18. DOI 10.1088/0004-637X/757/1/18. S2CID 17174530. Bibcode 2012ApJ...757...18A. arXiv 1206.6105. (anglicky) 
  14. ↑ Jupiter Fact Sheet [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ SABA, Arianna; TSIARAS, Angelos; MORVAN, Mario; THOMPSON, Alexandra; CHANGEAT, Quentin; EDWARDS, Billy; JOLLY, Andrew. The Transmission Spectrum of WASP-17 b from the Optical to the Near-infrared Wavelengths: Combining STIS, WFC3, and IRAC Data Sets. The Astronomical Journal. 2022, roč. 164, čís. 1, s. 2. DOI 10.3847/1538-3881/ac6c01. S2CID 237363318. Bibcode 2022AJ....164....2S. (anglicky) 
  16. ↑ ALDERSON, L.; WAKEFORD, H. R.; MACDONALD, R. J.; LEWIS, N. K.; MAY, E. M.; GRANT, D.; SING, D. K. A comprehensive analysis of WASP-17b's transmission spectrum from space-based observations. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2022, roč. 512, čís. 3, s. 4185–4209. DOI 10.1093/mnras/stac661. arXiv 2203.02434. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]