Wakame

Jak číst taxoboxWakame
alternativní popis obrázku chybí
Sklizená řasa wakame sušená na slunci
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
ŘíšeChromalveolata
KmenStramenopila
Třídahnědé řasy (Phaeophyceae)
Řádkelpy (Laminariales)
ČeleďAlariaceae
RodUndaria
Binomické jméno
Undaria pinnatifida
(Harvey) Suringar, 1873
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wakame (japonsky ワカメ, 若布, 和布, 稚海藻, Undaria pinnatifida) je druh hnědé řasy, který je pěstován pro konzumaci především jako součást pokrmů v japonské a korejské kuchyni.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednoletý druh, který prochází rodozměnou – v teplejších měsících má podobu makroskopickou (sporofyt) a v chladném období formu mikroskopickou (gametofyt). Jako sporofyt roste na kamenech v hloubce do 7 metrů a dorůstá délky 1–3 metry s pásovitými listy o délce 50–80 centimetrů.[1]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]
Wakame salát jako předkrm v suši restauraci

Původně se Undaria pinnatifida vyskytuje ve vodách u ruského, korejského, čínského a japonského pobřeží v Tichém oceánu. Mimo původní areál se pěstuje převážně na Novém Zélandu, v Austrálii, ve Francii a Španělsku.[2][3] Jako invazní druh se vyskytuje na pobřeží Argentiny, Austrálie, Nového Zélandu, nebo na západním pobřeží Spojených států a Mexika. V Evropě byla volně rostoucí řasa wakame poprvé nalezena v laguně Étang de Thau na jihu Francie v roce 1971. Od té doby byl výskyt zaznamenán v Benátském zálivu, u pobřeží Portugalska a Španělska, v Lamanšském průlivu a v roce 2012 v Irském moři.[3] Podle Globální databáze invazních druhů (Global invasive species database) je Undaria pinnatifida jedním ze sta nejnebezpečnějších invazních druhů.[1]

Využití

[editovat | editovat zdroj]
Polévka ramen s řasou wakame

Pěstování wakame je v Japonsku doloženo již během období Nara v 8. století. První velkopěstírna vznikla v roce 1957 ve městě Masaki v prefektuře Ehime na ostrově Šikoku.[4] Před založením podobných podniků se jednalo o luxusní zboží.[5] Wakame se může konzumovat syrová a nebo se nejprve zpracuje sušením sluncem[2] nebo spařením a nasolením.[4][5] Nadrobno nasekané stonky wakame jsou dostupné jako „wakame salát“ (čuka wakame) se sezamovým olejem a semínky, sójovou omáčkou a chilli,[6] nejčastěji v mražené podobě.[4][7]

Wakame je spolu s nori a kombu jednou ze tří nejoblíbenějších mořských řas v japonské kuchyni, ve které je součástí polévek misoširu a ramen. Sporofyly wakame jsou považovány za delikatesu známou jako mekabu a jsou připravovány kandováním nebo smažením. Nejoblíbenějším korejským pokrmem s wakame je polévka mijok-guk s vývarem z ústřic. Kromě toho je užívána také v tradiční čínské medicíně.[4]

Korejská polévka mijok-guk

Nutriční hodnoty

[editovat | editovat zdroj]

Wakame má vysoký obsah jódu, vitamínu B3 a Omega-3 nenasycené mastné kyseliny eikosapentaenové.[2] Stejně jako ostatní chaluhy, wakame má nízký obsah tuku. Je bohatá na vlákninu, které obsahuje více než nori nebo kombu.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Undaria pinnatifida [online]. Global invasive species database [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c MCGRATH, Paula. Five future 'super foods' that are good for you and the planet. BBC [online]. 2019-05-19 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b MINCHIN, Dan; NUNN, Julia. The invasive brown alga Undaria pinnatifida (Harvey) Suringar, 1873 (Laminariales: Alariaceae), spreads northwards in Europe. BioInvasions Records [online]. Regional Euro-Asian Biological Invasions Centre, 2014-05-12 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. DOI 10.3391/bir.2014.3.2.01. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d MOURITSEN, Ole; RHATIGAN, Prannie; PÉREZ-LLORÉNS, José Lucas. World cuisine of seaweeds: Science meets gastronomy. International Journal of Gastronomy and Food Science [online]. Elsevier, 2018-12 [cit. 2019-11-14]. DOI 10.1016/j.ijgfs.2018.09.002. (anglicky) 
  5. ↑ a b c MCHUGH, Dennis. A guide to the seaweed industry [online]. Food and Agriculture Organization, 2003. S. 81–83. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Seaweed Salad Recipe. www.japancentre.com [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ SARGENT, Ewan. Lunchtime sushi seaweed 'nutritionally dead'. www.stuff.co.nz [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]