Walter Reder

Walter Reder
Narození4. února 1915
Jeseník
Úmrtí26. dubna 1991 (ve věku 76 let)
Vídeň
BydlištěVídeň (1928–1931)
Linec (od 1932)
Alma materHandelsakademie Linz (od 1932)
SS Junker School Brunswick (1935–1936)
Povolánívoják
OceněníWound Badge (1939) in Black (1941)
medaile Za zimní tažení na východní frontě 1941/42 (1942)
Německý kříž ve zlatě (1942)
Wound Badge (1939) in Silver (1943)
Rytířský kříž Železného kříže (1943)
Politická stranaNárodně socialistická německá dělnická strana
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Reder (4. února 1915 Jeseník – 26. dubna 1991 Vídeň) byl rakouský SS Sturmbannführer ve službách Třetí říše a držitel Rytířského kříže Železného kříže.[1] Po druhé světové válce byl usvědčen z válečných zločinů.[2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Walter Reder pocházel z měšťanské konzervativní rodiny. Po skončení první světové války a pádu Rakousko-Uherské monarchie se rodina přestěhovala ze slezského Jeseníku do Garstenu u Steyru. Po úpadku otcovy firmy se Walter Reder musel přestěhovat k tetě do Vídně. kde navštěvoval gymnázium. V roce 1932 se přestěhoval do Lince a ve stejném roce vstoupil do Hitlerjugend.[3]V roce 1933 byl přijat do SS, které byly v Rakousku zakázány. Netajil se svou příslušnosti k SS, následně byl zatčen a uvězněn. V roce 1934 byl vyloučen ze školy. V červnu 1934 uprchl z vězení do Německa. Připojil se k rakouské legii a ve stejném roce získal německé občanství. Následující rok začal navštěvovat školu pro důstojníky SS v Braunschweigu. V roce 1936 byl zařazen v hodnosti Untersturmfürer (odpovídá poručíkovi) k jednotkám SS Totenkopfverbände v Dachau.[4] [5]Účastnil se anšlusu Rakouska v řadách SS a následně v roce 1939 obsazení zbytku Československa. Jeho jednotka se podílela na invazi do Polska. Se svou jednotkou působil ve Francii při jejím obsazení. V roce 1941 působil na východní frontě jako velitel roty a praporu, u Moskvy byl raněn a následně se v roce 1942 vrátil nejprve do Ruska. Jeho divize byla ve stejném roce přemístěna do Francie, kde se podílela na obsazení jižní části. V roce 1943 se na východní frontě účastnil bitvy o Charkov, ve které byl raněn a přišel o levou paži. Byl vyznamenán Rytířským křížem a povýšen na Sturmbannführera. Jeho prapor se stal součásti 16. divize tankových granátníku SS„Reichsführer“[6]. Byl velitelem SS-Panzer-Aufklärungs-Abteilung 16 (16. pancéřový průzkumný oddíl SS). Jeho oddíl bojoval v roce 1944 v Itálii severně od Florencie s partyzány. Na jeho přímý rozkaz došlo k vyvraždění 770 civilistů z oblastí Marzabotto, Grizzana Morandi a Monzuno[7]. Po válce byl v roce 1948 vydán do Itálie. V roce 1951 byl vojenským soudem v Boloňi odsouzen na doživotí. Trest si odpykával ve městě Gaeta u Neapole. V roce 1984 vyjádřil lítost občanům Marzabotta. V roce 1985 Waltera Redera propustili a zbytek života dožil ve Vídni.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter Reder na německé Wikipedii.

  1. ↑ Veit Scherzer: Ritterkreuzträger 1939–1945. Die Inhaber des Eisernen Kreuzes von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündete Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchivs. 2. Auflage. Scherzers Militaer-Verlag, Ranis/Jena 2007, ISBN 978-3-938845-17-2, S. 616.
  2. ↑ Reder, Walter : R. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Barbara Tóth: Der Handschlag. Die Affäre Frischenschlager-Reder. S. 24–25
  4. ↑ Barbara Tóth: Der Handschlag. Die Affäre Frischenschlager-Reder. S. 25–28
  5. ↑ Carlo Gentile: I crimini di guerra tedeschi in Italia 1943–1945. S. 314
  6. ↑ Carlo Gentile: I crimini di guerra tedeschi in Italia 1943–1945. S. 315
  7. ↑ http://m.cves.cz/assets/File.ashx?id_org=2190&id_dokumenty=2018. m.cves.cz [online]. [cit. 2020-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter Reder na Wikimedia Commons