Wartau | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°4′50″ s. š., 9°29′20″ v. d. |
Nadmořská výška | 472 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | St. Gallen |
Wartau | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 41,75 km² |
Počet obyvatel | 5 297 (31.12.2021) |
Hustota zalidnění | 126,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 9476 Weite 9476 Fontnas 9477 Trübbach 9478 Azmoos 9479 Malans 9479 Oberschan 9479 Gretschins |
Označení vozidel | SG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wartau je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde přes 5 000 obyvatel. Dominantou obce je hrad Wartau, podle kterého je i pojmenována.
Wartau tvoří místní části Azmoos, Trübbach, Weite, Oberschan, Malans SG, Gretschins a Fontnas. Kromě toho se zde nacházejí vesnice Plattis, Murris a Matug a několik alpských osad, například Palfries. Obecní správa Wartau sídlí v Azmoosu.
Obec Wartau leží na úpatí masivů Gonzens a Alvier. Wartau má rozmanitou krajinu se zachovalou flórou a faunou. Část hranice obce tvoří řeka Rýn, která je zároveň hranicí s Lichtenštejnskem.
V obci Wartau bylo nalezeno mezolitické naleziště, sídliště z neolitu a doby bronzové, spáleniště z doby železné, drobné nálezy z doby římské a stopy po raně středověkém dvorci. Hrad Wartau, postavený kolem roku 1225 na význačném vrchu St. Martinsberg (dnes Ochsenberg) a připomínaný v roce 1342 jako Wartow, tvořil spolu s Gretschins centrum panství, k němuž patřily statky Fontnas a Murris, přívoz Schollberg a církevní pozemky v Gretschins.[1] V roce 1261 byl majitelem tvrze „Wart ob der Au“ šlechtic Heinrich von Wildenberg, fojt kláštera Pfäfers. Hrad Wartau a panství si sice po roce 1390 nárokovala hrabata Werdenberg-Sargans spolu s panstvím Sevelen, ale v roce 1399 přešly na hrabata Werdenberg-Heiligenberg. V roce 1414 přešly do rukou hraběte Fridricha VII. z Toggenburgu a v roce 1429 do rukou hraběte Bernharda z Thiersteinu, který přijal curyšské hradní právo a daroval tvrz Wartau městu. S prodejem hrabství Sargans Curychu, Lucernu, Uri, Schwyzu, Unterwaldenu, Glarusu a Zugu v roce 1483 přešla svrchovanost nad Wartau na tato panství. Hrabství, respektive v letech 1483 až 1798 panství Sargans, vykonávalo vrchnostenskou a nižší soudní pravomoc v soudní obci Wartau. Výjimku tvořila nižší soudní pravomoc v rámci panství Gretschins, které patřilo přímo k panství Wartau. V roce 1802 existovala několik měsíců republika Wartau a v roce 1803 se obec stala součástí nového kantonu St. Gallen a okresu Sargans. Od roku 1831 do roku 2002 patřila k okresu Werdenberg. Poslední Walserové, jejichž předkové se od 14. století usazovali na Matugerbergu (dnes Walserberg) a na Alp Palfries, se museli ve Wartau v roce 1827 naturalizovat.[1]
Středověká doprava vedla rýnským přívozem z Trübbachu do Balzersu na císařskou silnici Feldkirch–Chur a přes Matug do Sargans. V letech 1491/92 vybudovala spolková města podél Rýna směrem k Sargans silnici Schollbergstrasse. Před rokem 1800 převládal díky Alpám chov dobytka. Úprava Rýna z roku 1862 a výstavba Werdenberského vnitrozemského kanálu v letech 1882–1886 umožnily využít i úrodnou říční nivu. Ještě na počátku 21. století hrálo alpské zemědělství a lesnictví důležitou roli. Pracovní místa vytvářela tkalcovna v Azmoosu, založená v roce 1866, a až 200 domácích dílen na výšivky, zejména v Oberschanu a Weite, železnorudný důl Gonzen, výstavba a provoz pevností Schollberg a Magletsch a technologický podnik v Trübbachu.[1]
Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1809 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2015 | 2020 | |
Počet obyvatel | 1214 | 2097 | 3149 | 3316 | 4704 | 5043 | 5231 | 5383 |
Se stanicemi Trübbach a Weite získalo Wartau v roce 1858 napojení na železniční trať St. Gallen – Chur. Obec má tedy železniční stanici v Trübbachu, která však již není v provozu. Namísto vlaků je obec obsluhována sítí autobusových linek společností Rheintal Bus a LIEmobil.
Od roku 1872 nahradil přívoz přes Rýn most.
Od konce 60. let 20. století je Trübbach napojen na dálnici A13 a je zde otevřený hraniční přechod do lichtenštejnského Balzers.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wartau na německé Wikipedii.