Whisková rebelie

Whisková rebelie
George Washington přehlíží vojsko u Fort Cumberlandu v Marylandu před jejich pochodem k potlačení daňové vzpoury v západní Pensylvánii.
George Washington přehlíží vojsko u Fort Cumberlandu v Marylandu před jejich pochodem k potlačení daňové vzpoury v západní Pensylvánii.
Trvání1791–1794
Místozápadní Pensylvánie
PříčinyZákon o zdanění alkoholu ve Spojených státech
Výsledekvítězství federální vlády
Strany
pohraniční rebelové Vlajka Spojené státy americké
Velitelé
Major James McFarlane
George Washington
Ztráty
3–4 mrtví
170 zajatých[1] 		žádní mrtví, 12 zemřelých na nemoc či úraz [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Whisková rebelie (anglicky Whiskey Rebellion) byla vzpoura proti daním, propuklá v počátečních letech nově vzniklých Spojených státech amerických. Vzpoura vypukla roku 1791 a byla potlačena v roce 1794, v době, kdy prezidentem byl George Washington. Takzvaná „daň z whisky“ byla první daní uvalenou na domácí produkt nově vytvořenou federální vládou. Byla uzákoněna v roce 1791. Důvodem bylo získat příjem pro splacení válečného dluhu, jenž vznikl během revoluční války. Daň se vztahovala na všechny destilované lihoviny, ale whisky byla zdaleka nejoblíbenějším destilovaným nápojem v Americe v 18. století, takže se spotřební daň stala široce známou jako „daň z whisky“. Zemědělci na západní hranici byli zvyklí destilovat své přebytečné žito, ječmen, pšenici, kukuřici nebo fermentované obilné směsi a pálili alkohol. Za lihovinu zemědělci neplatili žádnou daň. V těchto regionech whisky často sloužila jako prostředek směny. Mnoho z odpůrců daně byli váleční veteráni, kteří věřili, že bojují za principy americké revoluce, zejména proti daním, a to pod heslem: „Žádné zdanění bez zastoupení“, tedy politický slogan pocházející ze 17. století, který vyjadřoval jednu z 27 stížností amerických kolonistů z třinácti kolonií. Byla to jedna z hlavních příčin americké revoluce. Federální vláda však tvrdila, že daně jsou právním vyjádřením kongresových daňových pravomocí.

Důvody vzpoury

[editovat | editovat zdroj]

V celé západní části Pensylvánie protestující používali násilí a zastrašování, aby zabránili federálním úředníkům vybírat daň. Odpor vyvrcholil v červenci 1794, když federální maršál dorazil do západní Pensylvánie, aby doručil soudní příkazy palírnám, které nezaplatily spotřební daň. To vedlo k výzvě k rebelii a více než 500 ozbrojených mužů zaútočilo na opevněný dům daňového inspektora generála Johna Nevilla. Washington odpověděl vysláním mírových vyjednavačů do západní Pensylvánie, aby jednali s povstalci, a současně vyzval guvernéry, aby vyslali milice k vymáhání daně. Washington sám jel v čele armády, aby potlačil povstání s armádou 13 000 mužů, které poskytli guvernéři Virginie, Marylandu, New Jersey a Pensylvánie. Všichni rebelové odešli domů ještě před příjezdem armády a ke konfrontaci nedošlo. Asi 20 mužů bylo zatčeno, ale všichni byli později osvobozeni. Zjistilo se, že z většiny palíren v nedalekém Kentucky je téměř nemožné vymoci daň – v příštích šesti letech bylo více než 175 majitelů palíren v Kentucky odsouzeno za porušení daňového zákona.[3] Soudní dokumenty a dobové noviny zaznamenávají četné příklady odporu.[4]

Whisková rebelie prokázala, že nová federální vláda má vůli a schopnost potlačit násilný odpor k jejím zákonům, ačkoli spotřební daň za alkohol zůstala i nadále špatně vymahatelná. Události přispěly k vytvoření politických stran ve Spojených státech. Daň z whiskey byla zrušena na začátku 19. století během Jeffersonovy administrativy. Historik Carol Berkin tvrdí, že tato epizoda v dlouhodobém horizontu posílila americký nacionalismus, protože lidé ocenili, jak dobře Washington zvládl rebely, aniž by se uchýlil k tyranii.[5]

Daňové důvody

[editovat | editovat zdroj]

Nová americká federální vláda začala fungovat v roce 1789 po ratifikaci ústavy Spojených států. Předchozí ústřední vláda podle článků Konfederace nebyla schopna vybírat daně; vypůjčila si peníze na pokrytí výdajů a financování revoluční války a tak se nahromadil dluh 54 milionů dolarů. Vlády jednotlivých států nashromáždily další dluh ve výši 25 milionů dolarů.[6] Ministr financí Alexander Hamilton se snažil tento dluh použít k vytvoření finančního systému, který by podporoval americkou prosperitu a národní jednotu. Ve svém dokumentu Report on Public Credit (Zpráva o veřejných úvěrech) vyzval Kongres, aby konsolidoval státní a národní dluhy do jediného dluhu, který by byl financován federální vládou. Kongres schválil tato opatření v červnu a červenci 1790.[7]

Zdroj vládních příjmů byl potřebný k zaplacení dluhů držitelům státních dluhopisů. V prosinci 1790 Hamilton věřil, že dovozní cla, která byla primárním vládním zdrojem příjmů, byla zvýšena na nejvyšší možnou úroveň.[8] Proto podporoval výběr spotřební daně na destilované lihoviny vyrobené na domácím trhu. Jednalo se o první daň uvalenou federální vládou na domácí produkt.[9] Whisky byla v Americe na konci 18. století zdaleka nejpopulárnějším destilátem, takže spotřební daň se stala známou jako „daň z whisky“. Daně byly politicky nepopulární, a Hamilton věřil, že daň na whisky je spotřební daní z luxusu a bude nejméně spornou daní, kterou by vláda mohla uvalit.[10] V tom měl podporu některých sociálních reformátorů, kteří doufali, že „daň z hříchu“ zvýší povědomí veřejnosti o škodlivých účincích alkoholu.[11] Toto opatření, někdy známé jako „Whiskey Act“, se stalo zákonem v březnu 1791.[12] George Washington definoval daňové oblasti, jmenoval orgány dozoru a inspektory a stanovil jejich odměnu v listopadu 1791.[13]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Whiskey Rebellion na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Slaughter, 210–14, 219.
  2. ↑ Robert W. Coakley, The Role of Federal Military Forces in Domestic Disorders, 1789–1878 (DIANE Publishing, 1996), 67.
  3. ↑ Rorabaugh, W.J. The Alcoholic Republic: An American Tradition, 1979. Oxford University Press, 53.
  4. ↑ Howlett, Leon. The Kentucky Bourbon Experience: A Visual Tour of Kentucky's Bourbon Distilleries, 2012, 7.
  5. ↑ Carol Berkin, A Sovereign People: The Crises of the 1790s and the Birth of American Nationalism (2017) str. 7–80.
  6. ↑ Chernow, 297.
  7. ↑ Chernow, 327–30.
  8. ↑ Chernow, 341.
  9. ↑ Hogeland, 27.
  10. ↑ Chernow, 342–43; Hogeland, 63.
  11. ↑ Slaughter, 100.
  12. ↑ Slaughter, 105; Hogeland, 64.
  13. ↑ American State Papers [Finance: Volume 1], 110

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Baldwin, Leland. Whiskey Rebels: The Story of a Frontier Uprising. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press, 1939.
  • Berkin, Carol. A Sovereign People: The Crises of the 1790s and the Birth of American Nationalism (2017) str. 7–80. excerpt
  • Bouton, Terry. Taming Democracy: „The People,“ the Founders, and the Troubled Ending of the American Revolution. Oxford & New York: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0-19-530665-1.
  • Clouse, Jerry Allan. The Whiskey Rebellion: Southwestern Pennsylvania's Frontier People Test the American Constitution (Bureau of Historic Preservation, Pennsylvania Historical and Museum Commission, 1994)
  • Chernow, Ron. Alexander Hamilton. New York: Penguin Press, 2004. ISBN 1-59420-009-2.
  • Hogeland, William. The Whiskey Rebellion: George Washington, Alexander Hamilton, and the Frontier Rebels Who Challenged America's Newfound Sovereignty. New York: Scribner, 2006. ISBN 0-7432-5490-2.
  • Krom, Cynthia L., and Stephanie Krom. „The Whiskey Tax of 1791 and The Consequent Insurrection: 'A Wicked and Happy Tumult'.“ Accounting Historians Journal 40.2 (2013): 91–113. online
  • McClure, James P. „'Let Us Be Independent': David Bradford and the Whiskey Insurrection.“ Western Pennsylvania History 74.2 (1991): 72–86. online
  • Snyder, Jeffrey W., and Thomas C. Hammond. „'So That's What the Whiskey Rebellion Was!': Teaching Early US History With GIS.“ History Teacher 45.3 (2012): 447–455. online
  • Yoo, John. „George Washington and the Executive Power.“ University of St. Thomas Journal of Law and Public Policy 5 (2010): 1–35. online
  • Slaughter, Thomas P. The Whiskey Rebellion: Frontier Epilogue to the American Revolution. Oxford University Press, 1986. ISBN 0-19-505191-2.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]