Wil | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°36′22″ s. š., 8°30′28″ v. d. |
Nadmořská výška | 406 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Curych |
Okres | Bülach |
Wil | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,94 km² |
Počet obyvatel | 1 425 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 159,4 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 8196 |
Označení vozidel | ZH |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wil (pro odlišení od jiné stejnojmenné obce označován také jako Wil ZH) je obec ve švýcarském kantonu Curych. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Wil se nachází v oblasti zvané Rafzerfeld. Severní hranice obce tvoří část státní hranice s Německem. Zemědělské plochy tvoří 54 % rozlohy obce, 31 % tvoří lesy, 4 % jsou využívány pro dopravu a 10,5 % tvoří osídlená plocha.
Na místě se nachází důkazy o cestě z římských dob.
První doložená zmínka o Wilu pochází z roku 1216.[2] Název je pravděpodobně odvozen od latinského villa pro statek a panství, ale není prokázán. Rozhodčí nález biskupa Konráda, sepsaný 16. července 1216, je nejstarší listinou, na níž se název místa objevuje. Je psán latinsky a řeší spor mezi rytíři z Bubikonu a benediktiny ze Svatého Jana v údolí Thuru. Je v ní zmíněn kněz poručík Albert z Wilu (Albertus, plebanus de Wile). Zároveň tento rozhodčí nález dokládá, že Wil byl již v roce 1216 samostatnou farností.
Farní kostel byl pravděpodobně fundací barona z Tengenu, který byl v té době největším pozemkovým vlastníkem na Rafzerfeldu. Kromě městečka Eglisau patřil Tengenům také církevní majetek ve Wilu, Bülachu a Klotenu.[2]
Mezi lety 1259 a 1407 je písemně doložena duchovní rodina von Wil barona z Tengenu. Je velmi pravděpodobné, že tento rod obýval hrad na Holbuckrainu. Kopec leží severozápadně od obce Wil a je rovněž označován jako hrad, i když tvrz „Schnitzberg“ nebo „Schnetzburg“ již zanikla. Vzhledem k tomu, že se podařilo nalézt pouze dosud patrný příkop, předpokládá se, že se jednalo o dřevěný hrad.
Ve středověku zde vykonávali panství i vrchnostenskou správu Habsburkové-Laufenburkové a později jejich nástupci, hrabata Klettgau ze Sulzu z Tiengenu (Hochrhein).
V roce 1651 koupil vrchnostenskou jurisdikci Curych. Wil přijal v roce 1523 reformaci a následně vládci z Curychu určovali faráře a rychtáře.[2]
V roce 1798 a během napoleonských válek obsadili Wil Francouzi, Rakušané a Rusové.
Dne 22. února 1944 byl vybombardován dům za obcí, přičemž zahynulo všech 8 lidí, kteří seděli u oběda.[3]
Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1640 | 1722 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | ||||||||||||||
Počet obyvatel | 392 | 557 | 932 | 750 | 715 | 1317 |
Důležitými obory ve Wilu jsou zemědělství, vinařství a těžba štěrku.
Město Curych nechalo v roce 1674 provést průzkum vinic Johannem Rudolfem Werdmüllerem. Největší plocha vinic, 17,5 hektaru, se dosud nachází v lokalitě „Im Berg“, která se od roku 1674 téměř nezměnila. Kromě toho se zachovaly také vinice in der Halde a in der Bürglen. Vinice zaznamenané ještě v roce 1674 in der Steige, in der Buchelooer Halde a auf des Klein Joge Buck (dnes Fasnachtsbuck) však dnes zanikly.
Od poloviny 17. století bylo ve Wilu rozšířeno tkaní slámy. Po otevření kloboučnické továrny Heinricha Ritze v Hüntwangenu toho řemeslo, rozšířené po místních domácnostech, rychle upadalo. V roce 1927 továrna na klobouky naposledy vykoupila podomácku upletené klobouky.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wil ZH na německé Wikipedii.