William Anders
| William Alison Anders | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost | Spojené státy |
| Datum narození | 17. října 1933 |
| Místo narození |  Hongkong |
| Datum úmrtí | 7. června 2024 (ve věku 90 let) |
| Místo úmrtí | San Juan County, Washington Spojené státy americké |
| Hodnost | generálmajor |
| Čas ve vesmíru | 6d 03h 00m |
| Kosmonaut od | 1963 |
| Mise | Apollo 8 |
| Znaky misí |  |
| Kosmonaut do | 1969 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
William Alison Anders (17. října 1933 Hongkong[1] – 7. června 2024 San Juan County, Washington) byl americký astronaut, účastník letu Apolla 8. Je autorem snímku Východ Země, který během tohoto letu pořídil na Štědrý den roku 1968.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Škola a výcvik
[editovat | editovat zdroj]Anders studoval na Námořní akademii USA (United States Naval Academy). V roce 1962 získal titul inženýra v oboru atomové fyziky na technologickém institutu amerického letectva (Air Force Institute of Technology). Mezi astronauty přišel ve třetí skupině jen o pár měsíců později v roce 1963 s bohatou praxí pilota. Byl jmenován do záložní posádky Gemini 11.
Let do vesmíru
[editovat | editovat zdroj]V prosinci 1968 se zúčastnil první pilotované mise k Měsíci. Letěl ve trojici jako nejmladší člen posádky spolu s Frankem Bormanem a Jimem Lovellem v Apollu 8, které odstartovalo z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Vykonával funkci velitele lunárního modulu, který ovšem u lodě vůbec neměli. Jednalo se o nácvik následujících letů s přistáním na Měsíci. Ten desetkrát obletěli a po šesti dnech se vrátili k Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu nedaleko Havajských ostrovů. Jejich mise trvala 147 hodin.[3] Dne 24. prosince 1968 pořídil během letu snímek Východ Země, který zachycuje výřez měsíčního povrchu a v pozadí osvětlenou část planety Země (pootočenou oproti severojižní orientaci o 135 stupňů). Anders použil speciálně upravený fotoaparát značky Hasselblad a barevný sedmdesátimilimetrový film Ektachrome.
Následovalo po letu
[editovat | editovat zdroj]Po letu Anders zůstal ještě krátce ve výcviku a byl jmenován do záložní posádky Apolla 11.[2] V září roku 1969 se plukovník Anders rozhodl z letectva USA odejít. V letech 1969-1973 pracoval ve Washingtonu v Národní radě pro letectví a kosmické lety (National Aeronautics and Space Council). V letech 1973–1976 byl ředitelem Komise pro atomovou energii. V roce 1976 byl jmenován velvyslancem USA v Norsku. Od října 1977 byl generálním manažerem oddělení atomové energie u společnosti General Electric (General Dynamics Corp., Nuclear Energy Products Div.). V roce 1989 pracoval u firmy Textron, Inc. Roku 2003 se vrátil do NASA v Houstonu už jako generál v záloze. Byl ženatý a měl šest dětí. V roce 2004 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
Zemřel při letecké havárii 7. června 2024 ve státě Washington, letoun sám pilotoval.[2][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-pilotu USA, s. 357.
- ↑ a b c William „Bill“ Anders (1933-2024) [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.
- ↑ William Anders, Apollo 8 astronaut known for Earthrise photo, dies in plane crash. The Guardian [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Anders na Wikimedia Commons - Na webu Space
