Wołczyn | |
---|---|
Náměstí | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°1′8″ s. š., 18°2′59″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Opolské |
Okres | Kluczbork |
Gmina | Wołczyn |
Wołczyn | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 7,36 km² |
Počet obyvatel | 5 884 |
Hustota zalidnění | 799,5 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Správa | |
Starosta | Jan Leszek Wiącek |
Oficiální web | wolczyn |
Adresa obecního úřadu | ul. Dworcowa 1 46-250 Wołczyn |
Telefonní předvolba | +48 77 |
PSČ | 46-250 |
Označení vozidel | OKL |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wołczyn (německy Konstadt) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Kluczbork. Leží ve Slezsku, přesněji v oblasti, která se původně řadila k Dolnímu Slezsku a od 19. století je považována za součást Horního Slezska. V roce 2019 měl 5 884 obyvatel.[1] Je sídlem gminy Wołczyn, která zahrnuje rovněž 22 okolní vesnice.
První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1261. Ve středověku mnohokrát měnilo svou územní příslušnost v rámci slezských knížectví – patřilo Vratislavsku, Hlohovsku, Opolsku, Lehnicku a nejdéle v letech 1320–1323 a od roku 1436 Olešnicku.[2] Do roku 1742 bylo součástí Koruny české, potom připadlo Prusku a od roku 1815 leželo ve vládním obvodu Opolí provincie Slezsko. V roce 1910 mělo 3 644 obyvatel, z toho 83,5 % mluvilo německy, 11,4 % „vasrpolsky“ a 5 % bylo dvojjazyčných, převažovali (72 %) evangelíci.[3] V hornoslezském plebiscitu se 98,6 % obyvatel vyslovilo pro setrvání v Německu.[4] Po druhé světové válce byl Konstadt neboli Wołczyn připojen k Polsku, což souviselo s vysídlením většiny původního německého obyvatelstva. 45 % zástavby se v roce 1945 ocitlo v troskách.[5]
Mezi dochované historické památky Wołczynu patří kostely: svaté Terezie z Lisieux, klasicistní, postavený v letech 1776–1771 (věž 1834), původně protestantský, po odsunu německých obyvatel předán katolíkům;[6] Panny Marie, novogotický z roku 1861, od začátku katolický;[7] původní staroluteránská kaple z roku 1848 (věž 1925) v areálu hřbitova v ulici Byczyńska, nyní evangelický farní kostel.[8]
Městem prochází národní silnice č. 42 spojující Namysłów a Kluczbork se středním Polskem a také železniční trať Kluczbork – Olešnice, po níž jezdí osobní vlaky společnosti Polregio z Kluczborku do Vratislavi.