Yasmin Benoit

Yasmin Benoit
Yasmin Benoit na zahájení londýnského pochodu hrdosti v House of St. Barnabas
Yasmin Benoit na zahájení londýnského pochodu hrdosti v House of St. Barnabas
Narození10. června 1996 (28 let)
Reading, Berkshire, Anglie
Barva vlasůčerná
Barva očíhnědá
OceněníAttitude Pride Award (2021)
Webwww.yasminbenoit.co.uk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yasmin Benoit (* 10. června 1996) je anglická modelka, aktivistka a spisovatelka. Propaguje viditelnost asexuality, aromantismu a LGBTQ+ lidí tmavé pleti, věnuje se modelingu spodního prádla a alternativnímu modelingu.[1][2][3] Časopis Aislin Magazine uvedl: „Yasmin Benoit se v branži alternativního modelingu, dominované běloškami, stala jednou z nejprominentnějších britských alternativních modelek černé pleti.“[4]

Raný život

[editovat | editovat zdroj]

Benoit pochází z města Reading v hrabství Berkshire.[5] Je trinidadského, jamajského a barbadoského původu.[6] Studovala na Reading Girls' School a Padworth College.[7] Na St Mary's University v Twickenhamu obdržela bakalářský titul v oboru sociologie a na University College London magisterský titul v oboru kriminalistiky.[5][8]

Od svých 9 let si byla vědoma, že nepociťuje sexuální ani romantickou přitažlivost vůči nikomu, ačkoli tehdy neměla k dispozici příslušnou terminologii.[9][10] Rozhodla se navštěvovat dívčí školu z přesvědčení, že nepřítomnost chlapců sníží riziko pohlavního styku a romantické vztahy budou méně častým konverzačním tématem.[9][11] „Udělala jsem hroznou chybu,“ vyjádřila se ke svému rozhodnutí později.[9] Rozhovory o vztazích byly ve škole časté a Benoit byla následkem své nezúčastněnosti hanlivě označována za lesbu nebo oběť sexuálního zneužívání.[9][11]

O existenci asexuality se Benoit dozvěděla na střední škole; za součást své identity ji však přijala až po pozdějších rozhovorech s jinými asexuály on-line a po zahájení kariéry aktivistky.[11]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S modelingem Benoit začala v 16 letech. Už od počátku se soustředila na alternativní modeling, navzdory výrazně eurocentrickým standardům přítomným v tomto průmyslu. Do širšího povědomí vstoupila v roce 2015 při modelingu pro skotskou značku CRMC. Její pozdější klientelu zahrnovaly značky Love Sick London, Dethkult Clothing, Seduced By Lilith, Kuki London, Pin Up Girl Clothing a Teen Hearts.[12][13] V březnu 2018 spolupracovala s gotickou módní značkou Gothic Lamb, vedenou Afroameričany.[14]

V roce 2018 účinkovala v dokumentárním pořadu o asexualitě na BBC Three, který později zkritizovala za jeho zkreslené podání asexuálů jakožto osamělých, nemilovaných osob.[15][16] V únoru 2019 vystoupila v dokumentárním pořadu o asexualitě na Sky News,[17] v němž se vyjádřila ke svému povolání jakožto modelka spodního prádla: „Jsem tu doslova jen proto, abych předváděla oblečení, aby vypadalo dobře. Nesnažím se prodat sebe, snažím se prodat výrobek.“[18]

Benoit psala pro několik publikací, včetně HuffPost UK, a přednášela na množství akcí a univerzit, včetně Cambridgeské univerzity, Britské konference o asexualitě v roce 2018, Reading Pride, King's College London v únoru 2019 a akce National Student Pride.[4]

V lednu 2019 napsala článek pro časopis Qwear Fashion, ve němž představila hashtag #ThisIsWhatAsexualLooksLike („Takto vypadá asexuál“).[5][19] V rozhovoru s irským periodikem Sunday Independent uvedla, že hashtag byl vytvořen v reakci na tvrzení, že Benoit „nevypadá jako asexuálka”, se kterým se po svém coming outu často setkávala.[19] Benoit povzbuzuje ostatní lidi na asexuálním spektru, aby pomocí jejího hashtagu poukázali na rozmanitost asexuální komunity, která je v médiích nedostatečně zastoupena.[16][18][19][20] Pro sdílení příspěvků pod tímto hashtagem vznikl instagramový účet ThisIsWhatAsexualLooksLike, který je Benoit sledován (ne však spravován).

V roce 2019 ve spolupráci s Asexual Visibility and Education Network (AVEN), Budweiser a Revolt London otevřela Benoit v Londýně první asexuální bar.[21] Ve stejném roce předváděla oblečení na mole londýnské Queer Fashion Show[22] a byla hostem pražského Pride festivalu.[16] V říjnu se stala členkou představenstva společnosti AVEN.[23] Byla tváří prosincového vydání časopisu Attitude s názvem The Activists a stala se tak první otevřeně asexuální ženou, která se objevila na obálce britského časopisu.[24][25]

Na počátku roku 2020 účinkovala v rozhlasovém pořadu England Unwrapped, kde vedla s asexuály a asexuálkami rozhovory o jejich zkušenostech s asexualitou v každodenním životě.[10] Epizoda byla původně vysílána na stanici BBC Radio Berkshire a později zveřejněna na BBC Sounds.

V únoru 2021 oznámila svou spolupráci s AVEN a dalšími aktivisty a aktivistkami na založení Mezinárodního dne asexuality, který se poprvé konal 6. dubna 2021.[26][27][11]

V červnu 2021 obdržela Yasmin Benoit jakožto první asexuální aktivistka cenu Attitude Pride časopisu Attitude.[28]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Benoit je asexuální aromantička. „Možná nejsem jedno z prvních čtyř písmen, ale s heterosexualitou se neztotožňuji ani v nejmenším," uvedla v rozhovoru pro The Nopebook v březnu 2019.[29] Svoji orientaci veřejně sdělila v roce 2017 v YouTube videu s titulem Things Asexual Girls Don't Like to Hear („Věci, které se asexuálním dívkám špatně poslouchají“). Tímto videem zároveň zahájila svou kariéru aktivistky.[30]

Otevřeně se vyjádřila o svých zkušenostech jakožto asexuální modelka spodního prádla.[8] Jejím cílem je rozptýlit mýty a stereotypy, jimiž je asexualita a aromantičnost opředena. Propaguje rovněž viditelnost rozmanitých příběhů v rámci asexuální a aromatické komunity.[31]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yasmin Benoit na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BBC Radio 1 - Radio 1's Life Hacks Podcast, Asexuality with Yasmin Benoit [online]. 2019-11-12 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Attitude becomes first magazine to put an asexual woman on the cover. The Independent [online]. 2019-12-06 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ ANDERSSON, Jasmine. 'I'm asexual and aromantic, and I don't need to be fixed'. inews.co.uk [online]. 2020-02-18 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b An Interview With Yasmin Benoit & Clara Josefine | Aislin Magazine. Aislin Magazine [online]. 2018-12-27 [cit. 2021-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-25. (anglicky) 
  5. ↑ a b c This is What Asexual Looks Like. Qwear Fashion [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ BENOIT, Yasmin. English aromantic asexual via Trinidad, Jamaica & Barbados! Where are my Black aces at? What's your heritage? [online]. [cit. 2020-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-13. 
  7. ↑ MACKLEY, Elizabeth. Reading woman speaks on what it's really like to be asexual. BerkshireLive [online]. 2019-12-15 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b JAFFRAY, Chris. Stunning lingerie model, 23, says she's never felt sexual attraction to anyone. mirror [online]. 2019-08-11 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d MARSH, Stefanie. We’re the asexuals: let’s not get physical. The Times. 2020-08-08. Placený přístup. Dostupné online [cit. 2021-11-13]. ISSN 0140-0460. (anglicky) 
  10. ↑ a b BOYLE, Samuel. England Unwrapped - Me and my Asexuality [online]. 2020-10-26 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b c d PANTONY, Ali. People think I must be unlovable, fussy or mentally ill. Here's what it really means to be asexual and aromantic. Glamour Magazine [online]. 2021-02-19 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Eye candy. Black alternative model Yasmin Benoit fights her way into the industry. Afropunk [online]. 2017-09-12 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ NICHOLLE, Taja. An interview with black alternative UK model and activist Yasmin Benoit [online]. 2018-12-10 [cit. 2021-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-13. (anglicky) 
  14. ↑ Eye Candy. Black-owned goth brand collaborates with alternative model Yasmin Benoit for latest lookbook. AFROPUNK [online]. 2018-03-07 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Why I Hate my BBC Asexuality Documentary [online]. 2019-01-20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-11. 
  16. ↑ a b c KUNOVÁ, Jana. Yasmin Benoit: Takto vypadá asexuál - PRAGUE PRIDE [online]. 2019-05-17 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ JEFFERIES, Beth. Emi Salida Stars in Sky News Asexuality Documentary. teneightymagazine.com [online]. TenEighty, 2019-02-05 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b Life without sex - what is asexuality? [online]. 2019-02-03 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b c HOGAN, Yvonne. Many Don't Know Much About Asexuality but There Are Still Stereotypes Attached to It' - Meet The Men and Women Living Asexual Lives. Sunday Independent [online]. 2020-07-05 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ BARR, Sabrina. Yasmin Benoit interview: ‘People think that being asexual is a mental disorder’. The Independent [online]. 2020-08-26 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ SARRUBBA, Stefania. This asexual model is launching London's first asexual club for Pride. Gay Star News [online]. 2019-06-22 [cit. 2021-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-13. (anglicky) 
  22. ↑ PESTELL, Scarlet. Meet the asexual lingerie model who’s not here to turn anybody on [online]. 2019-10-20 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ I'm proud to announce that I'm officially on the Board of Directors of AVEN (@asexuality)! It's an honour to join forces with such an incredible organization. 💜 It's a pretty great way to start #BlackHistoryMonth too! [online]. 2019-10-02 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ BOATNER, Cameren. “Attitude” Becomes First UK Magazine Featuring an asexual Woman on Cover. southfloridagaynews.com [online]. 2019-12-12 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ GALLAGHER, Sophie. Attitude becomes first magazine to put an asexual woman on the cover. The Independent [online]. 2019-12-06 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ LEA, Imogen. Redefining Perceptions Of Asexuality With Yasmin Benoit. noctismag.com [online]. 2021-02-21 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ International Asexuality Day [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ The asexual activist dispelling myths around lack of sexual attraction. Attitude.co.uk [online]. 2021-06-22 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ JAFFRAY, Chris. The + in LGBTQ+: An Interview with Yasmin Benoit, Asexual Activist and Model. The Nopebook [online]. 2019-03-05 [cit. 2021-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-01. (anglicky) 
  30. ↑ BENOIT, Yasmin. I’m Asexual, And I’m A Lingerie Model. Here’s How I Balance The Two.. HuffPost [online]. 2019-08-11 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ ASHENDEN, Amy. Asexual model Yasmin Benoit on asexuality stereotypes. PinkNews [online]. 2018-11-09 [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (japonsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]