Ylla

Ylla
Rodné jménoCamilla Koffler
Narození16. srpna 1911
Vídeň
Úmrtí30. března 1955 (ve věku 43 let)
Bharatpur
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Alma materColarossiho akademie
Povolánífotografka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fotografie na titulní straně časopisu U.S. Camera, říjen 1940
Ylla s želvou
Ylla s velbloudy

Camilla "Ylla" Kofflerová (nepřechýleně Kamilla Koffler; 16. srpna 1911 – 30. března 1955) byla maďarská fotografka, která se specializovala na fotografii zvířat. Na vrcholu své kariéry "byla obecně považována za nejzdatnější fotografku zvířat na světě."[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Kofflerová se narodila ve Vídni v Rakousku rumunskému otci a chorvatské matce, oba maďarské národnosti. V osmi letech byla umístěna do německé internátní školy v Budapešti v Maďarsku. V roce 1926 se dospívající Kofflerová připojila ke své matce v Bělehradě v Jugoslávii, kde studovala sochařství u italsko- jugoslávského sochaře Petara Pallaviciniho na Akademii výtvarných umění. Po zjištění, že její křestní jméno Camilla bylo stejné jako v srbštině označení pro „velblouda“ (камила, kamila),[2] změnila si jméno na „Ylla“ (vyslovuje se ii-la).

V roce 1929 získala Ylla zakázku na basreliéfovou sochu pro bělehradské kino. V roce 1931 se přestěhovala do Paříže, Francie, kde studovala sochařství na Colarossiho akademii a pracovala jako retušérka fotografií a asistentka fotografky Ergy Landau.

V roce 1932 začala Ylla fotografovat zvířata, vystavovala své práce v Galerii de La Pléiade a otevřela si ateliér pro fotografování domácích mazlíčků. V roce 1933 byla představena Charlesi Radovi a stala se zakládající členkou tiskové agentury Rapho.

V roce 1940 předložilo newyorské Muzeum moderního umění její jméno ministerstvu zahraničí USA s žádostí o vstupní vízum; do Spojených států emigrovala v roce 1941.

V roce 1952 Ylla cestovala do Afriky a v roce 1954 poprvé navštívila Indii.

V roce 1953, na cestě s matkou letadlem na Cape Cod, letadlu došlo palivo a havarovalo. Ylla, uvězněná pod vodou, se snažila osvobodit, a když se dostala na hladinu, omdlela. Zachránil ji rybář, matka se utopila. Výnosy z pojištění neoprávněné smrti pomohly Ylle zaplatit Yllinu cestu přes Indii v následujícím roce.

V roce 1955, Ylla byla smrtelně zraněna po pádu z džípu, zatímco fotografovala závod motokár Bullock během slavností v Bharatpuru v severní Indii. Poslední fotografie, které kdy pořídila, byly zveřejněny v časopise Sports Illustrated ze 14. listopadu 1955.[3]

Film Hatari! Postava založená na Ylla

[editovat | editovat zdroj]

Její celoživotní dílo fotografování zvířat inspirovalo slavného filmového režiséra a producenta Howarda Hawkse natolik, že nechal svou scenáristku Leigh Brackettovou změnit scénář, aby vytvořil jednu z hlavních postav podle Ylly pro svůj filmový trhák Hatari!, kde hlavní roli ztvárnil John Wayne. Hawks řekl: „Tuto část příběhu jsme převzali od skutečné postavy, německé dívky. Byla nejlepší fotografkou zvířat na světě.“ Filmová postava Anna Maria "Dallas" D'Alessandro je fotografka pracující pro zoo a hrála ji herečka Elsa Martinelli.[4][5][6]

Výběr bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1937 Chiens par Ylla/Ylla's Dog Fancies, Jules Supervielle (Paříž: Editions OET/Londýn: Methuen Publishers)
  • 1937 Chats par Ylla, Paul Léautaud (Paříž: Editions OET)
  • 1938 Animal Language, Julian Huxley (includes recordings of animal calls) (Londýn: Country Life Press; New York: Grosset & Dunlop; 2nd ed. 1964)
  • 1944 They All Saw It, Margaret Wise Brown (New York: Harper & Brothers)
  • 1947 The Sleepy Little Lion, Margaret Wise Brown (New York: Harper & Brothers)
  • 1947 Le Petit Lion, Jacques Prévert (Paříž: Arts et Métiers Graphiques)
  • 1950 Tico-Tico, Niccolo Tucci (New York: Harper & Brothers); 1952: Georges Ribemont-Dessaignes (Paříž: Libraire Gallimard)
  • 1950 O Said the Squirrel, Margaret Wise Brown (Londýn: Harvill Press)
  • 1950 Des Bêtes..., Jacques Prévert (Lausanne: Edition Jean Marguerat; Paříž: Libraire Gallimard)
  • 1950 Animals, Julian Huxley (New York: Hastings House; Londýn: Harvill Press)
  • 1952 The Duck, Margaret Wise Brown (New York: Harper & Brothers; Londýn: Harvill Press)
  • 1953 Animals in Africa, Louis Leakey (New York: Harper & Brothers; Londýn: Harvill Press; Paříž: Robert Delpire/Revue Neuf; Hamburg: Christian Wegner)
  • 1956 Twee kleine beertjes = Deux petits ours, Paulette Falconnet (Brusel ; Amsterdam : Elsevier)
  • 1958 Animals in India (Lausanne: La Guilde du Livre/Clairefontaine; New York: Harper & Brothers)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ylla na anglické Wikipedii.

  1. ↑ "Fall Kills Ylla, Camera Artist," New York Times (Obituary) (31. března 1955).
  2. ↑ Auer, Michèle & Michel. Photographers Encyclopedia International, 1839 to the present (Editions Camera Obscura, Geneva, 1985)
  3. ↑ "Country Fair: India," Sports Illustrated, November 14, 1955 (photographic essay and article on pages 14–19). Cit. 21. srpna 2020
  4. ↑ Peter Bogdanovich,"The Cinema of Howard Hawks", Museum of Modern Art-Doubleday, 1962
  5. ↑ Todd McCarthy, Howard Hawks: the grey fox of Hollywood, New York, Grove Press, 1997, s. 573, ISBN 0802115985
  6. ↑ Thomas McIntyre, květen/červen 2012, “Fifty Years of HATARI! – The Story of Most Expensive Safari In the World”, Sports Afield, s. 70

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Beaumont Newhall: Photography 1839-1937 (Museum of Modern Art, New York, 1937)
  • John Szarkowski: The Photographer’s Eye (Museum of Modern Art, New York, 1966)
  • “Charles Rado, 71, of Photo Agency; Developed Popular Books from Ylla's Portfolio”, New York Times, 5. října 1970. (Obituary)
  • Ylla (Musée Nicéphore Niépce, Chalon-sur-Saône, 1983)
  • The Animal in Photography 1843-1985, ed. Alexandra Noble (The Photographers’ Gallery, Londýn, 1986)
  • Les Femmes Photographes de la Nouvelle Vision en France 1920-1940, Christian Bouqueret (Editions Marval, Paříž, 1998)
  • 1000 Dogs, ed. Raymond Merritt & Miles Barth (Taschen, Kolín nad Rýnem, 2002)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]