Zajišťovna je zvláštní/speciální právnická osoba, která přebírá na základě smlouvy a za úplatu jistou část rizik pojištění jiných pojišťoven a zajišťoven.[1] Zajišťovny jsou tedy, lidově řečeno, „zvláštní/speciální pojišťovny pro pojišťovny“. [2] Účelem zajištění je, aby pojišťovnám případné velké škody, nebo jejich kumulace, nezpůsobily problémy s likviditou, kapitálovou dostatečností, nebo s jinými kritérii, stanovenými regulátorem. Zajištění sjednávají pojišťovny pro určitá konkrétní pojištění, nebo pro celé portfolio pojištění, a to většinou formou podílové spoluúčasti na pojistném i škodách. Zajišťovny musí být kapitálově velmi silné a proto na českém trhu působí především zahraniční zajišťovny.
Vůbec první zajistný kontrakt byl podle dostupné dokumentace uzavřen v Londýně již v roce 1730 Edwardem Lloydem.
Dnes zajišťovny představují moderní mezinárodní finanční trh, kdy předepsané zajistné (tj. částky uhrazené pojišťovnami) dosáhlo na konci roku 2016 více než 280 miliard amerických dolarů.
Hlavní náplní činnosti zajišťoven je zajištění pojištění. Pojišťovny u nich nechávají zajišťovat majetková a životní pojištění. Zajišťovny se kromě pojišťování pojišťoven snaží vytvářet pro pojištění příznivější klima a podpořit eliminaci rizik, která by mohla mít neblahé důsledky na jejich činnost. Například se zasazují o stabilizaci klimatu.[3]
Zajištění je možno rozdělit na:
• Smluvní, tj. zajištění uzavřené roční smlouvou, kdy zajišťovna ručí svým dílem na všech pojistných smlouvách uzavřených pojišťovnou v daném roce.
• Fakultativní, tj. zajištění které se uzavírá na každý obchodní případ jednotlivě, tam kde riziko není kryto smluvním zajištěním.
Zajistný program se stanoví po vypracování finančního plánu, kdy pojišťovny zjistí, jakou část škod si mohou dovolit vzít na svůj vrub, aby nedošlo k ohrožení jejich finanční stability a jakou část a v jaké výši předají do zajištění. Důležitou rolí zajištění je také snižování tvorby pojistně technických rezerv pojišťoven, (tj. financí odložených na budoucí škody), neboť část rizika se přesouvá na zajišťovnu a není nutné blokovat kapitál na všechny předpokládané škody v plné výši.
Mezi centra evropského zajištění patří zejména Mnichov, kde sídlí Munich Re, Londýn, kde sídlí Lloyd's a Curych, kde sídlí Swiss Re. Dále Hannover, kde má sídlo Hannover Re a Paříž s Axis Re.
Pro získání licence na provozování zajišťovny je mimo jiné nutný vysoký kapitál, a sice v minimální výši 1 000 000 000 Kč (slovy: miliardakorunčeských). Česká národní banka udělila 8. srpna 2008 první licenci tuzemské zajišťovně VIG RE zajišťovna, a.s.[4]