Zalužany | |
---|---|
Kostel v Zalužanech | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Příbram |
Obec s rozšířenou působností | Příbram (správní obvod) |
Okres | Příbram |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°32′32″ s. š., 14°5′9″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 329 (2024)[1] |
Rozloha | 9,56 km²[2] |
Katastrální území | Zalužany |
Nadmořská výška | 466 m n. m. |
PSČ | 262 84 |
Počet domů | 173 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Zalužany 145 262 84 Zalužany obeczaluzany@cbox.cz |
Starosta | Tomáš Pechar |
Oficiální web: www | |
Zalužany | |
Další údaje | |
Kód obce | 541613 |
Kód části obce | 190764 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zalužany (německy Saluschan) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 17 km jihovýchodně od Příbrami. Žije zde 329[1] obyvatel.
Obec se rozkládá převážně v zemědělské krajině nedaleko vodní nádrže Orlík. Obec je členem mikroregionu Povltaví.
Vesnice má protáhlou náves se zachovalým historickým jádrem a řadou objektů lidové architektury. V katastrálním území obce, k němuž patří celkem 685 ha zemědělské půdy a 167 ha lesů,[4] se nachází řada různě velkých vodních nádrží.
Název vesnice je odvozen z označení jejích obyvatel, které vycházelo z polohy vsi v místech za luhem, tj. zalužanů. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: in Zaluzan (1291, 1313, 1382), „in v. Zaluzanech“ (1414), de Zaluzan (1437), na Zalužanech (1472), Zaliczany (1543), Zaluzany (1547), w Zialužianech (1654), Zalužan a Zalužany (1786), Zalužany (1848), úředně Záluží (1854) a Zalužany (1886).[5]
Při archeologickém průzkumu zdejší oblasti byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby kolem 10. století př. n. l.[4] Soudě podle stříbrného denáru římského císaře Hadriána, jenž byl v obci nalezen v roce 1922, existovala zde osada ještě ve 2. století. V době kolem 8. století zde již sídlilo slovanské obyvatelstvo.
V 13. století patřily Zalužany pod správu královského hradu Kamýk nad Vltavou. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1291, kdy ji král Václav II. daroval benediktinskému klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle. V následujícím století byla ves rozdělena na dvě části, z nichž menší patřila královskému hradu Orlík, a větší střídavě vlastnily různé panské rody. Tak tomu bylo i v následujících stoletích.[6]
V souvislosti se Zákonem o obecním zřízení vydaném na jaře 1848 získaly i Zalužany úplnou samosprávu a byly začleněny do nově zřízeného mirovického okresu.
Součástí obce je také základní sídelní jednotka Sázka. K obci patří také Nová Vachanka a Závist.
Sousedními obcemi sídla jsou Horosedly, Mirovice, Lety, Chraštice a Kozárovice.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
V Zalužanech (722 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický. kostel, synagoga, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodoprava, drogerie, holič, tři hostince, dvě kamenictví, kapelník, kolář, dva kováři, dva krejčí, lihovar, obuvník, dva pekaři, dva obchody s lahvovým pivem, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, osmnáct rolníků, tři řezníci, šest obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zalužany, dvě švadleny, dvě trafiky, čtyři truhláři a velkostatek.[12]
Na západním okraji vesnice stojí zalužanský zámek, který vznikl přestavbami středověké tvrze. Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Koců z Dobrše, došlo k zásadní barokní přestavbě.[6] V letech 1804–1922 vlastnili zámek Schwarzenbergové. Roku 1924 se zámek stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali.[13]
V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 1872–1874 postaven klasicistní kostel sv. Karla Boromejského.[4] V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny před vchodem.
Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882. V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov.
Do obce vedou silnice III. třídy. Okolo obce vede silnice I/4 Praha – Strakonice – Vimperk – Strážný (nově budovaná dálnice D4). Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.
Autobusovou dopravu v obci Zalužany zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Zalužany a Zalužany,ObÚ. U silnici I/4, u čerpací stanice, se nachází zastávka Zalužany,čerpací stanice. Obcí procházejí tři autobusové linky: 407, 488 a 380904. Linka 407 spojuje Prahu s Milínem, Chraštičkami, Zalužany, Lety, Čimelicemi a Pískem. Linka 488 začíná v Příbrami a pokračuje přes Milín, Chraštice, Mirovice, Čimelice a Mirotice až do Písku, přičemž obsluhuje i další obce a vesnice na své trase. Autobusová linka 380904 spojuje Prahu s Vodňanami a na své trase obsluhuje také Chraštičky, Zalužany, Čimelice, Písek a Protivín.
Obcí vede červeně značená turistická trasa Březnice – Zalužany – Orlík nad Vltavou.