Zelený konzervatismus představuje směr konzervatismu, která klade ve zvýšené míře důraz na ochranu životního prostředí a přijal také některé prvky zelené politiky. Nejrozšířenější je zelený konzervatismus v oblastech se silnou tradicí konzervativního myšlení, tj. především v anglosaských zemích. Zelený konzervatismus na pravici můžeme považovat za protipól většiny zelených stran, které zaujímají v ostatních politických a společenských otázkách vesměs levicové a liberální postoje.
Protože je konzervativní myšlení obecně antropocentrické, argumentují konzervativci tím, že chrání životní prostředí pro člověka. V tom se zásadně liší od environmentalistů, kteří chtějí chránit životní prostředí pro životní prostředí.[1]
Jako příklad představitele "zeleného konzervatismu" bývá uváděn David Cameron a Konzervativní strana ve Velké Británii. Z konzervativních politických stran, které mají životní prostředí jako svoji hlavní prioritu obsaženou i ve svém názvu, německá Ekologická demokratická strana. V České republice tuto pozici v posledních letech zastává KDU-ČSL.
Lidé, které můžeme označit za zelené konzervativce, nalezneme i v řadách amerických republikánů. Nejvýznamnějším z nich je patrně bývalý mluvčí Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, který se zelené problematice věnuje velkou část svého života a definoval následující zásady zeleného konzervatismu:[2]
Pro americký zelený konzervatismus je tedy typická snaha propojit důraz na zdravé životní prostředí s přesvědčením, že nejlepším prostředkem pro dosažení cíle je ekonomika s co nejmenší mírou státních zásahů.