Zimozelen okoličnatý

Jak číst taxoboxZimozelen okoličnatý
alternativní popis obrázku chybí
Zimozelen okoličnatý (Chimaphila umbellata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďvřesovcovité (Ericaceae)
Rodzimozelen (Chimaphila)
Binomické jméno
Chimaphila umbellata
(L.) W.P.C.Barton, 1817
Synonyma
  • zimozelen okolíkatý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zimozelen okoličnatý (Chimaphila umbellata) je nízký, stále zelený, narůžověle kvetoucí keř rostoucí nejčastěji ve světlých lesích. Je jediný druh rodu zimozelen který roste v přírodě České republiky. Vyskytuje se jen vzácně a je považován za kriticky ohrožený druh. [1]

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířen v převážné části střední, severní a východní Evropy. V Asii roste v nesouvislých areálech v oblastech Sibiře, Střední Asie a Japonska a v pacifické i atlantské části Kanady i Spojených států amerických. Rostliny ze Severní Ameriky jsou někdy hodnoceny jako odlišné poddruhy. V převážné většině evropských zemí je zimozelen okoličnatý považován za vzácný druh, počet jeho jedinců stále klesá.

Obvykle roste v suchých světlých lesích jako jsou doubravy nebo borové doubravy, může se však vyskytovat i na druhotných stanovištích podobného charakteru. Vyrůstá na mělkých nebo středně hlubokých humózních půdách na různých typech hornin, na podkladech kyselých i bazických. Požaduje osvětlené stanoviště.

V České republice jsou těžištěm výskytu této vzácné rostliny střední polohy jižních a východních Čech a jihozápad Moravy. V současnosti přežívá pouze na 10 lokalitách a ta nejsilnější populace čítá okolo 300 rostlin.[2][3][4][5]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Zimozelen okoličnatý je polokeř o výšce 10 až 25 cm, jeho dřevnatějící lodyhy vyrůstají z tenkého plazivého oddenku který je propojen se symbiotickými půdními houbami. Tmavozelené, lesklé, kožovité, svrchu tmavě zelené a zespodu světlejší listy rostou jen ve spodní polovině lodyh ve shlucích zdánlivě připomínající přesleny. Listy jsou 3 až 5 cm dlouhé a 1 až 2 cm široké, úzce obvejčité až kopinaté, na bázi zúžené do krátkého řapíku, po obvodě ostře pilovité a na konci tupě hrotité.

Lodyhy se jen slabě větví a v horních bezlistých částech jim vyrůstají chocholičnatá květenství. Ta jsou tvořena čtyřmi až sedmi oboupohlavnými pětičetnými, 1 až 1,5 cm velkými nicími květy na 1 až 2 cm dlouhých chlupatých stopkách s čárkovitými listeny. Květy mají pětidílný trvalý kalich s vejčitými plátky asi 2 mm dlouhými a otevřenou zvonkovitou korunu složenou z pěti široce vejčitých bílých nebo narůžovělých plátků asi 6 mm dlouhých. V květu je dále deset vespod rozšířených tyčinek s červenými prašníky (produkující pyl se zrny slepenými po čtyřech) a svrchní pětidílný semeník s téměř přisedlou kulovitou bliznou s pěti mělkými laloky. Rostliny kvetou v červnu až srpnu, opylovány jsou entomogamně.

Plody jsou podélně rýhované, zploštěle, kulovité, asi 4 až 7 mm velké tobolky. Drobná semena z nich vypadávají postranními skulinami, roznášeny jsou větrem. Rostliny se rozmnožují rozrůstáním oddenků nebo semeny.[2][3][4][5][6]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je v přírodě téměř celé Evropy na ústupu, jako ohrožený nebo kriticky ohrožený je hodnocen téměř ve všech zemích Střední Evropy. Mezi možné příčiny jeho úbytku patří změna hospodaření v lesích, vytváření holosečí nebo naopak hustě zapojené stromové patro či pojíždění lesní půdy těžkou technikou. Druh je dále výživově závislý na půdních mykorhizních houbách jejichž množství klesá s rostoucími kyselými imisemi.

Zimozelen okoličnatý se i dříve vyskytoval na území ČR roztroušeně, v průběhu posledních desetiletí však z převážné části lokalit zmizel. Jedná se o vymírající taxon a byl proto zařazen mezi kriticky ohrožené druhy jak v "Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR" (C1), tak i v "Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin" dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb." (§1).[3][7][8]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ CIBULKA, Radim. Salvia-os.cz: Chimaphila umbellata [online]. Salvia - ekologický institut, z.s., Salvia-os.cz, rev. 8.11.2014 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b PRŮŠA, David. BOTANY.cz: Zimozelen okoličnatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.07.2007 [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c HANZL, Martin. Natura Bohemica: Zimozelen okoličnatý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 16.03.2011 [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Dendrologie.cz: Zimozelen okoličnatý [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Databáze C1 rostlin: Chimaphila umbellata [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2014-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08. 
  6. ↑ FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Chimaphila umbellata [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1982 [cit. 2014-08-09]. S. 330–332. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-10. (slovensky) 
  7. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 09.08.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  8. ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]