Zlatograd Златоград | |
---|---|
Pohled na staré město a řeku Alamovska z mostu na ulici Stefan Stambolov | |
Poloha | |
Souřadnice | 41°22′47″ s. š., 25°5′34″ v. d. |
Nadmořská výška | 521 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Smoljanská |
Obština | Zlatograd |
Zlatograd | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 65,1 km² |
Počet obyvatel | 6 737 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 103,5 obyv./km² |
Etnické složení | Bulhaři, Pomaci |
Náboženské složení | pravoslaví, islám |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 03071 |
PSČ | 4980 |
Označení vozidel | CM |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zlatograd (bulharsky Златоград) je město ležící v jižním Bulharsku, v jižní části Rodopů v údolích řeky Vărbici a jejích přítoků, poblíž hranice s Řeckem. Zlatograd, který náleží do Smoljanské oblasti, je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 6 700[1] obyvatel.
Město se původně nazývalo Belovidovo (Беловидово) a tak je uvedeno ještě v osmanském registru z počátku 18. století. Později neslo název Darıdere. Součástí Bulharska se stalo po první balkánské válce (1912); tehdy zde žilo 320 rodin, z toho 200 křesťanských a 120 muslimských. Skladba obyvatelstva se změnila především v důsledku výměny obyvatel mezi Řeckem a Bulharskem. Současný název nese od roku 1934.
K 15. září 2024 ve městě žilo 6 739 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 7 290 obyvatel.[2] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]