Zrnulovité | |
---|---|
Haloragis erecta | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | lomikamenotvaré (Saxifragales) |
Čeleď | zrnulovité (Haloragaceae) R.Br., 1814 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zrnulovité (Haloragaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu lomikamenotvaré (Saxifragales). Jsou to převážně vodní byliny se vstřícnými nebo přeslenitými listy a pravidelnými drobnými květy v klasech. Čeleď zahrnuje asi 145 druhů v 9 rodech a je rozšířena po celém světě. Nejznámějším zástupcem je stolístek.
Vytrvalé nebo zřídka i jednoleté vodní byliny, méně často suchozemské byliny až polokeře s přeslenitými, vstřícnými nebo vzácněji střídavými listy bez palistů. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé, s jednopohlavnými nebo výjimečně oboupohlavnými květy. Čepel listů je jednoduchá nebo zpeřeně členěná, celokrajná nebo zubatá. Květy jsou pravidelné, drobné, jednotlivé nebo v úžlabních klasech. Kališní i korunní lístky v počtu 2 až 4 nebo chybějí. Tyčinek je 4 nebo 8. Gyneceum je spodní, synkarpní, ze 4 nebo 2 plodolistů s 1 až 2 vajíčky. Plodem je peckovice nebo poltivý plod (schizokarp) rozpadající se na jednosemenné plůdky (oříšky).
Čeleď zahrnuje 8 až 9 rodů a asi 145 druhů. Rozšíření je kosmopolitní s těžištěm na jižní polokouli, zejména v Austrálii.
Květy jsou opylovány převážně větrem.
V dřívějších systémech byla čeleď Haloragaceae dávána do přímé příbuznosti s čeledí Gunneraceae, případně s ní i spojována. Výsledky molekulárních studií taxonomické skupiny APG tuto příbuznost nepotvrdily.
Některé druhy rodu stolístek (Myriophyllum) jsou invazivní rostliny v jezerech. Zástupci rodů stolístek a trojuška Proserpinaca se pěstují jako akvarijní rostliny.
Glischrocaryon (včetně Haloragodendron), Gonocarpus, Haloragis, Laurembergia, Myriophyllum (včetně Meziella), Proserpinaca, Trihaloragis[2]