Zubrnice
| Zubrnice | |
|---|---|
.jpg) Pohled na obec od jihu, na obzoru televizní vysílač Ústí nad Labem – Buková hora | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Velké Březno |
| Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Labem (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°38′58″ s. š., 14°13′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 223 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,74 km²[2] |
| Nadmořská výška | 290 m n. m. |
| PSČ | 400 02 |
| Počet domů | 85 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zubrnice 38 400 02 Ústí nad Labem 2 podatelna |
| Starosta | Tomáš Pernekr |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Zubrnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 568384 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zubrnice (německy Saubernitz) jsou obec o celkové rozloze 674,18 ha[4] s rozsahem poloh přibližně 230 až 650 m n. m. v krajinné oblasti Českého středohoří,[5] v rámci administrativně správním v okrese Ústí nad Labem náležejícím do Ústeckého kraje na území České republiky.[6] Žije zde 223[1] obyvatel.
Zástavba mezi kopci, nejnižší polohy obce se nachází v údolí Lučního potoka, nejvyšší na severozápadním svahu pod vrcholem Buková hora (686,1 m n. m.). Obec (obecní úřad) leží asi třináct kilometrů východně od centra okresního města Ústí nad Labem (Mírové náměstí).[7]
Část zástavby vsi středověkého původu (doložena v roce 1352) s řadou cenných příkladů lidové architektury, v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou rezervací.[8] V roce 1988 otevřena veřejnosti expozice lidových staveb pod názvem Soubor lidové architektury Zubrnice, od 11. prosince 2018 pod názvem Muzeum v přírodě Zubrnice je součástí Národního muzea v přírodě.[9]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.[10] V letech 1977 až 1988 z podnětu bývalého Okresního vlastivědného muzea v Ústí nad Labem výstavba expozice lidové architektury v přirozené krajině, lidově označovaná „skanzen”. Některé vesnické stavby obnoveny a doplněny přenesenými z míst, kde jim hrozil zánik, zejména z východní části Českého středohoří.
Od roku 1976 organizovalo muzeum v bývalém Československu letní brigády pro studenty při různých stavebních akcích.[11] Muzeum v přírodě veřejnosti otevřeno v roce 1988, jedná se o jedno z nejmladších v České republice, představujících lidovou architekturu a další sbírkové předměty.[12] V 90. letech navázalo muzeum spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.[zdroj?]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 429 obyvatel (z toho 201 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků, 416 Němců a dva cizinci. Kromě dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 472 obyvatel: sedmnáct Čechoslováků, 453 Němců a dva cizince. Až na sedm evangelíků a 23 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[14]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 399 | 450 | 501 | 423 | 439 | 429 | 472 | 226 | 228 | 235 | 201 | 136 | 162 | 162 |
| Domy | 69 | 73 | 73 | 73 | 76 | 74 | 75 | 62 | 68 | 44 | 40 | 35 | 50 | 51 |
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Zubrnice
- Týniště
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V urbanisticky i krajinářsky jedinečně umístěné obci v kopcovité krajině Českého středohoří se nachází soubor hodnotné zástavby lidové architektury, vedle sebe stojí stavby roubené, hrázděné i zděné.
Ve středu obce, s dominantou kostela sv. Maří Magdalény, zachováno několik historických roubených stavení, tvoří jádro muzea v přírodě. Interiérové i exteriérové expozice prezentovány například objekty:
Barokní studna
[editovat | editovat zdroj]Barokní studna na osmiboké podezdívce se šindelovou stříškou, chráněná jako kulturní památka.[16] Původní stavba z roku 1695, která pochází ze Střížovic, části města Chlumce u Ústí nad Labem, byla prvním objektem, přemístěným do zubrnického skanzenu.
Dům čp. 46 z Loubí
[editovat | editovat zdroj]Patrový roubený komorový dům s velmi starým jádrem, v jedné ze stěn pískovcový kvádr – vyryté vročení 1700, původně výměnek usedlosti čp. 46 v Loubí, od roku 1965 kulturní památka. V letech 1994 až 1995 na původním místě rozebrán a v letech 2010 až 2012 postaven v expozici muzea v přírodě (zázemí muzea, pokladna, využíván jako víceúčelové vzdělávací centrum).[17] V Loubí patřil nejbohatším sedlákům (vykonávali dědičně funkci rychtářů). Na nádvorní stěně spočívá na stropních trámech pavlač, neobvykle vedená pod zadním štítem i po druhé straně domu (toto provedení bylo k 1. lednu 2017 jediným známým případem).[zdroj?]
Kaple Nejsvětější Trojice
[editovat | editovat zdroj]Malá sakrální stavba s hrázděnou lodí při silnici do Lovečkovic, na místo přemístěna v roce 1992 ze zaniklých Žichlic (okres Teplice), věžička bez zvonu, od roku 1964 kulturní památka.[18]
Kostel svaté Maří Magdalény
[editovat | editovat zdroj]Sakrální stavba na místě původně gotického kostela (dokladován ve 14. století) na návrší v obci, v letech 1723 až 1739 barokně upraven českým architektem a stavitelem italského původu, Octavio Broggio (1670–1742), od roku 1963 kulturní památka.[19] Věž i sanktusník kostela bez zvonu, v lucerně věže dva litinové hodinové cymbály. V minulosti zvon z roku 1601 od Matouše Voříška, zvon z roku 1739 a dva malé zvony v sanktusníku.[20]
Mlýn čp. 27 Týniště
[editovat | editovat zdroj]Vodní mlýn s mlýnicí z 18. století, od roku 1978 kulturní památka.[21] Objekt v roce 1976 získalo bývalé Okresní vlastivědné muzeum v Ústí nad Labem, pozdější zřizovatel muzea v přírodě. Jedná se o nejmladší a také nejmenší mlýn z více než 20 mlýnů vystavěných na Lučním potoku. Postaven na horní vodu, tzn. voda teče na mlýnské kolo shora. Voda z náhonu odtékala do nádrže s ústím do náhonu pily v sousedství mlýna. Na jednom z pilířů vročení 1803, stavba pravděpodobně zahájena v roce 1758 po prodeji pozemku na stavbu vodního mlýna.[22]
V objektu vodního mlýna několik neobvyklých věcí, původní dřevěný komín (vymazaný hlínou a plevami), také kamna s přikládáním paliva z předsíně (k zamezení znečištění hlavní síně). V mlýně a jeho okolí se natáčela pohádka Dešťová víla.[zdroj?]
Mlýn čp. 28 Týniště
[editovat | editovat zdroj]Na původních základech vodního mlýna čp. 28 na katastrálním území Týniště (vodní mlýn na mapě stabilního katastru označen „Schelmühle”) postaven roubený patrový mlýn čp. 59 s trojpatrovou lomenicí, přenesený z Homole u Panny, uvnitř rekonstruovaný mlecí mechanismus, tzv. umělecké složení mlýna, přenesené z Hamrů u Hlinska.[23] Objekt tzv. industriálního dědictví (technického stavitelství) v roce 2002 prohlášen Ministerstvem kultury České republiky za kulturní památku.[24]
Původní mlýn v Týništi patřil k největším a nejstarším mlýnům na Lučním potoce. V roce 1628 jej zakoupil Šimon Klein, u mlýna také pila a olejna (písemná zmínka z roku 1710). Roku 1828 zachvátil komplex staveb požár, následně mlýn rozšířen a postaven z cihel (první „nedřevěný” mlýnem v lokalitě), v roce 1851 dobudovány pila a olejna. Mlýn a olejna ukončily provoz před rokem 1924, pila v roce 1948 a v roce 1968 objekty zbořeny (místo pro vodárnu).[zdroj?]
Vesnická škola čp. 26
[editovat | editovat zdroj]Zděná patrová budova z roku 1863 na místě dřevěné přízemní školy z roku 1768, v objektu expozice vesnické školy z poloviny 20. století (situována do období krátce po druhé světové válce), od roku 1993 památkově chráněn,[25] v roce 1997 expozice otevřena veřejnosti.
Vesnický obchod čp. 74
[editovat | editovat zdroj]Expozice v rozsáhlé usedlosti, tzv. vesnický obchod provozovaný od konce 19. století do počátku padesátých let 20. století, době odpovídá vnitřní vybavení,[26] například původní krámská skříň, velké zásobníky na kávu aj., od roku 1985 objekt kulturní památkou.[27]
Zemědělská usedlost čp. 61
[editovat | editovat zdroj]Rozsáhlá venkovská usedlost z konce 18. století, situována na návsi, od roku 1978 kulturní památka.[28] Základem patrový dům se zděným přízemím, roubeným patrem a se sušárnou chmele, tzv. chmelařský dům z roku 1808, s typickými větracími štěrbinami ve střeše (umožňovaly sušit chmel na dvou půdních podlažích). Součástí komplexu unikátní horkovzdušná sušárna ovoce, bezdýmová a s přenosnými lískami poslední funkční svého druhu v Českém středohoří. V areálu také roubený špýchar z Lukova, kůlna na vozy z Řepčic a hrázděná stodola ze Suletic.[29]
Železniční stanice čp. 25 Týniště
[editovat | editovat zdroj]Budova železniční stanice z roku 1890, od roku 1985 kulturní památka (industriální dědictví),[30] součást od roku 1998 památkově chráněné železniční trati Velké Březno – Lovečkovice.[31] Malé nádraží s budovou železniční stanice je zhruba 300 m vzdálené na jihozápad od zubrnické návsi, katastrálně náleží k Týništi.[32]
V roce 1996 v obvodu železniční stanice otevřena první expozice historie místní dráhy Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice/Úštěk, na části trati od roku 2010 částečný provoz historických železničních vozidel,[33] dráha vlečky s názvem Místní dráha Velké Březno – Úštěk (železniční trať Velké Březno – Lovečkovice – Verneřovice / Úštěk). Nádraží se objevuje ve filmu Rebelové (režisér Filip Renč).[34]
Další stavby
[editovat | editovat zdroj]- Starý mlýn č.p. 82, kulturní památka
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vodní mlýn čp. 27 -
Zubrnická náves ze silnice II/260 (směr od Leštiny) -
Pohled k vesnici od severu, ze svahu nad Zubrnickým potokem (zemědělské objekty) -
Kostel sv. Maří Magdalény -
Kaple Nejsvětější Trojice -
Střed obce, přístup do Muzea v přírodě Zubrnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Územně identifikační registr ČR: obec Zubrnice [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-05.
- ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie – České středohoří (geomorfologický celek) [online]. [cit. 2019-02-25]. Aplikace dostupná za určitých technických podmínek.. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: kompozice Zubrnice, Týniště [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Turistická mapa: Zubrnice – Ústí nad Labem [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: vesnická památková rezervace Zubrnice [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-23.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Obec Zubrnice, muzeum lidové architektury [online]. [cit. 2019-02-26]. Oficiální webové stránky obce. Dostupné online.
- ↑ Zubrnice, webová prezentace skanzenu [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-24.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Ústí nad Labem. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: studna, původně označená barokní studna [online]. [cit. 2019-10-14]. Název barokní studna uveden na původním evidenčním listu kulturní památky. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: dům – původně výměnek čp. 46 v Loubí [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: kaple Nejsvětější Trojice [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: kostel sv. Maří Magdalény [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice I. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: areál vodního mlýna [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum v přírodě Zubrnice. Mlýn Týniště čp. 27 [online]. [cit. 2019-02-26]. Webové stránky muzea, původně Souboru lidové architektury Zubrnice. Dostupné online.
- ↑ Muzeum v přírodě Zubrnice. Transfer budovy vodního mlýna a uměleckého složení [online]. [cit. 2019-02-26]. Webové stránky původního Souboru lidové architektury Zubrnice. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: mlýn z Homole u Panny [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: škola [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum v přírodě Zubrnice. Vesnický obchod čp. 74 [online]. [cit. 2019-02-26]. Webové stránky, původně Souboru lidové architektury Zubrnice. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: usedlost [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: usedlost čp. 61 [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum v přírodě Zubrnice. Zemědělská usedlost čp. 61 [online]. [cit. 2019-02-26]. Webové stránky, původně Soubor lidové architektury Zubrnice. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: železniční stanice [online]. [cit. 2019-02-26]. Objekt čp. 25, Týniště (obec Zubrnice). Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: železniční trať Velké Březno – Lovečkovice [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Turistická mapa: Zubrnice [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Zubrnická museální železnice [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné online.
- ↑ HORÁČEK, Aleš. Nadšenci se snaží obnovit trať u Zubrnic, zloději jim ji rozkrádají. iDNES.cz [online]. 2011-02-02 [cit. 2018-07-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zubrnice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Zubrnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
