Základní kámen je kámen, zpravidla větších rozměrů, jehož položením, provázeným slavnostním obřadem, se zahajuje stavba budovy, pomníku apod. Někdy bývá opatřen dutinou (jímkou) pro vložení dokumentů souvisejících se založením stavby.[1] Výraz úhelný kámen se užívá, tvoří-li základní kámen základ rohu budovy.[pozn. 1]
V přeneseném významu označuje výraz základní kámen něco zásadního a nepostradatelného pro dané téma,[3]
zatímco úhelný kámen představuje především základ směřování a ukotvení.[4]
Při kladení základního kamene církevních staveb (kostelů) má obřad danou strukturu, která se skládá z úvodní části (průvod nebo shromáždění na staveništi; zpěv, pozdrav, modlitba), čtení z Písma svatého, žehnání staveniště, žehnání a uložení základního kamene a části závěrečné.[5]
Položení základního kamene světských staveb je v některých případech též provázeno církevním požehnáním,[6] typická je pro něj účast politiků a dalších významných osobností, doprovázená proslovy a symbolickým poklepáním kladívkem na kámen.[7]
Ve starověkém Egyptu byl zakladatelem chrámu faraon, který podle postavení hvězd určoval nejvhodnější termín stavby, prováděl první výkop včetně založení základního kamene.[8]
Zmínky o úhelném kamenu existují již v Bibli.[9][10]
Plastika biskupa Diedericha III. von Isenburg, (asi 1230–1240) v katedrále v Münsteru je pravděpodobně jediná středověká socha donátora, který drží v rukou základní kámen.
Slavnost položení základního kamene Národního divadla se konala v Praze 16. května 1868. Kameny byly přivezeny z Řípu a Blaníku a dalších míst Čech a Moravy.
KRATOCHVÍL, Miloš Václav. Základní kámen Národního divadla (řeč dr. Karla Sladkovského s historickým úvodem). Praha: Václav Petr, 1939. Dostupné online. Dostupné online po registraci.