Áron Chorin
| Áron Chorin | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. srpna 1766 (28. avu 5526) Hranice |
| Úmrtí | 24. srpna 1844 (9. elulu 5604) (ve věku 78 let) Arad |
| Povolání | rabín |
| Denominace | reformní judaismus a judaismus |
| Vzdělání | Ezechiel Landau |
| Žáci a následovníci | |
| Hlavní zaměření | reformní judaismus |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Áron Chorin nebo Aaron Chorin (3. srpna 1766 v Hranicích – 24. srpna 1844 v Aradu) byl maďarský reformní rabín.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jako 14letý studoval Chorin na Mattersdorfské ješivě, ve studiu pak pokračoval u rabína Ezechiela Landaua v Praze, kde se mu dostalo znalostí ve všeobecné filosofii, naučil se němčině a začal se zajímat o kabalu. Roku 1783 se oženil a neúspěšně se pokusil o kariéru obchodníka. Roku 1789 byl jmenován rabínem v rumunském Aradu a tento úřad vykonával až do své smrti. V roce 1803 v Praze publikoval svou knihu Emek ha-šave, v níž napadal tehdejší zvyky, jež podle jeho prohlášení nemají žádné podklady v židovství, přičemž své reformní kroky založil na zákonech z Talmudu. Kniha v ultraortodoxních kruzích vyvolala bouři hněvu a byla označena za kacířskou. Mordechaj Benet z Mikulova požadoval po aradské obci, aby nad knihou vyhlásila klatbu („cherem“). Chorin byl předvolán k rabínskému soudu, po jehož rozsudku měla být kniha spálena a na Chorinovi bylo požadováno písemné odvolání. Chorin však podal nové odvolání u uherské vlády, po němž byl rozsudek zrušen.
Nejdůležitější novoty, jichž se Chorinovo dílo dotýká byla synagogální liturgie. Pozměnil text některých modliteb, vyňal modlitbu Kol nidre, povolil modlitby v místním jazyce bez pokrývky hlavy a povolil použití varhan při šabatu. Navíc povolil jízdu na koni a psaní o šabatu a zkrátil sedm dní smutku držených po smrti člena rodiny („šiva“). Jako přesvědčený bojovník za světské vztahy a za zlepšení sociálního a kulturního statusu Židů v Uhrách podpořil založení rabínského semináře a školy, kde se Židé měli naučit řemeslným a zemědělským znalostem. Ve svém článku Kin'at ha-emet ("Žárlivost pravdy") podpořil reformy zavedené Izraelem Jacobsonem. V Davar be-ito ("Slovo doby", německy "Ein Wort zu seiner Zeit", vydaném hebrejsky a německy v roce 1820) zdůraznil, že Boží láska a lidství mají mít přednost před pozitivními příkazy. Jeho článek Hillel, sepsaný ve formě dialogu mezi rabi Hilelem a jeho žákem Jochananem ben Zakajem, je napsaný ve stejném duchu. V ortodoxních kruzích byl označován pohrdavě jako Acher ("jiný"), což je za prvé akronym jeho jména Aaron Chorin Rabbi a za druhé bylo toto označení použito jako přezdívka pro Elišu ben Abuja po jeho apostázii.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Náhrobek Árona Chorina v Aradu, horní část -
Náhrobek Árona Chorina v Aradu, dolní část
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Áron Chorin na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyclopaedia Judaica, sv. 5, str. 495-496
- Záznam[nedostupný zdroj] v Constant von Wurzbach: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, sv. 2, Vídeň 1857, str. 356-358
