Étienne Bonnot de Condillac

Étienne Bonnot de Condillac
Étienne Bonnot de Condillac
Narození	30. září 1714; Grenoble
Úmrtí	3. srpna 1780 (ve věku 65 let); Beaugency
Povolání	filozof, ekonom, psycholog, encyklopedista, katolický kněz, spisovatel a teolog
Témata	filozofie
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Condillac, bratr utopického komunisty Mablyho, přesídlil uprostřed čtyřicátých let XVIII. stoleté do Paríže, kde se seznámil s Rousseauem, Diderotem a fyziokraty.^[1] Byl představitelem osvícenství, ve filozofii pak konkrétně tzv. sensualismu. Navazoval na dílo Johna Locka. Zaobíral se především filozofií mysli (zejm. kniha Traité des sensations z roku 1754). Zabýval se ovšem také ekonomií, logikou či jazykovědou.

Essai sur l’origine des connaissances humaines [Rozprava o původu lidského poznání] (1746)
Traité des systèmes [Pojednání o systémech] (1749)
Traité des sensations [Pojednání o počitcích] (1754)
Traité des animaux [Pojednání o zvířatech] (1755)
Cours d’étude pour l'instruction du Prince de Parme [Studijní kurzy pro výuku prince parmského] (1775)
- Tento několikasvazkový spis zařadila církev na Index zakázaných knih.^[2]
Le Commerce et le gouvernement considérés relativement l’un à l’autre [Vzájemný vztah mezi obchodem a vládou] (1776)
La Logique ou l’art de penser [Logika čili umění myslet] (1780)
La Langue des calculs [Řeč počítání] (1798, posmrtně)

CONDILLAC, Etienne Bonnot de. Esej o původu lidského poznání. 1. vyd. Praha: Academia, 1974. [V tiráži uvedeno chybně vročení 1973.] 245 s. Filosofická knihovna.
- Francouzský osvícenský filosof vydal Esej o původu lidského poznání anonymně v r. 1746 v Amsterodamu. V díle, které podává nárys Condillacovy filosofie, se pokouší formulovat a řešit záhady poznání a zejména povahu lidské zkušenosti. Bojuje proti metafyzickým systémům svých předchůdců a vytváří vlastní teorii radikálního senzuálního empirismu.
Antológia z diel filozofov. Zv. 5. Novoveká empirická a osvietenská filozofia. Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, 1967. 543 s. [Obsahuje část Condillacova spisu „Rozprava o pocitech“ na str. 223–279.]

ALEXANDROV, Georgij; BYCHOVSKIJ, Bernard; JUDIN, Pavel, Mark Mitin (red.), 1952. Dějiny filosofie. Překlad : Hana Malínská a Jaroslav Vlček. 1., autoris. vyd. Svazek II „Filosofie XV.—XVIII. století“. Praha: Svoboda. 518, [4] s. Kapitola „Francouzský materialismus XVIII. stol.“, s. 378–490.
RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Kapitola „Etienne de Condillac" (teorie idejí; Condillac jako ekonom; metodologie; Condillacovi následovníci) je na str. 261–274.]

Jacques Derrida, L'archéologie du frivole, Lire Condillac, Éditions Gallilée, 1973
André Charrak, Empirisme et métaphysique, L'Essai sur l'origine des connaissances humaines de Condillac, Vrin, 2003

31. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce: Pierre-Joseph Thoulier d'Olivet	1768–1780 Étienne Bonnot de Condillac	Nástupce: Louis-Élisabeth de la Vergne de Tressan

Étienne Bonnot de Condillac

Narození	30. září 1714 Grenoble
Úmrtí	3. srpna 1780 (ve věku 65 let) Beaugency
Povolání	filozof, ekonom, psycholog, encyklopedista, katolický kněz, spisovatel a teolog
Témata	filozofie
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.