Úrazník položený

Jak číst taxoboxÚrazník položený
alternativní popis obrázku chybí
Úrazník položený rostoucí ve škvíře kamene (Sagina procumbens)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďhvozdíkovité (Caryophyllaceae)
TribusSagineae
Rodúrazník (Sagina)
Binomické jméno
Sagina procumbens
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mechovitý vzhled trsu rostlin
Jedná rostlina

Úrazník položený (Sagina procumbens) je stálezelená, vytrvalá, do 5 cm vysoká bylina rostoucí na vlhkých stanovištích. Nejčastěji se s ním setkáváme v pozdním jaru, když roste a začíná kvést mezi dlažbou chodníků a v nejrůznějších trhlinách a proláklinách, ve kterých se občas zdržuje voda. Kvete drobnými nazelenalými kvítky od pozdního jara do podzimu, květy lákají opylovače svou vůní. V české přírodě je původním druhem, ze dvou zde rostoucích druhů tím rozšířenějším; celosvětově je známo druhů přes třicet.[1][2]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Roste na vlhkých, světlých i polostinných stanovištích s nezapojenou vegetací, která mohou být na povrchu i narušovaná. Vyskytuje se na obnažovaných březích, v příkopech po okrajích cest, v sadech, na polích i na sešlapávaných plochách v blízkosti lidských sídel, je odolný vůči zasolení půdy. Přežívá sešlapávání, bez něho ale lépe kvete, je považován za jednu z nejběžnějších městských rostlin. Preferuje mírný stín a na jaře vlhké a chladné podmínky. Velké sucho nesnáší, po vyschnutí půdy rychle ukončuje svůj vývoj a odumírá. Upřednostňuje skalnatou či písčitou půdu, na které má nižší konkurenci jiných rostlin.

Vyskytuje se od planárního po subalpínský stupeň, nejčastěji roste na půdách s vápnitým podkladem. Často se na stanovišti objevuje pouze přechodně, na obdělávaných polích roste jen nárazově a převážně jako jednoletá, plevelná rostlina. Kvete od května do října, plody zrají v červenci až říjnu. Rostlinu zpravidla opyluje drobný létající hmyz. Květy jsou samosprašné i cizosprašné, při nedostatku opylovačů se někdy vyvinou semena i z neopylených květů. Počet chromozomů 2n = 22, stupeň ploidie x = 2.[1][2][3][4][5][6][7]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Původní areál úrazníku položeného se nachází v mírném podnebném pásmu Evropy, v jihozápadní Asii, na Kavkaze, Sibiři, ve Střední Asii, na severu Číny a Indického subkontinentu; pokračuje rovněž i v severozápadní Africe a Makaronésii. V současnosti roste v důsledku lidského šíření téměř kosmopolitně, jako nepůvodní druh se vyskytuje na mnoha místech Severní i Jižní Ameriky, na ruském Dálném východě i v jihovýchodní Asii na Filipínách a v Malajsku.[1][8]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, kobercovitě rostoucí, od dvou do pěti centimetrů vysoká, lysá bylina s drobnou listovou růžici a lodyhou, která vyrůstá z krátkého, tenkého kořene. Lodyhy bývají až 20 cm dlouhé, jsou poléhavé a na koncích slabě vystoupavé, v uzlinách na vlhké půdě koření a vznikají sekundární listové růžice se šídlovitými listy 5 až 12 mm velkými, které bývají v době kvetení již suché. Větvící se lodyhy jsou porostlé jednoduchými, vstřícnými, přisedlými listy bez palistů, jejich čepele jsou čárkovité a na koncích zašpičatělé, 2 až 10 mm dlouhé, 0,5 až 1,2 mm široké a u spodu jsou krátce srostlé s protějšími listy.

Z úžlabí lodyžních listů nebo na koncích lodyh vyrůstají jednotlivě čtyřčetné, či vzácně pětičetné, oboupohlavné květy, jejich květní poupata jsou téměř kulovitého tvaru. Otevřené květy jsou na stopkách 1 až 3 cm dlouhých, které se po odkvětu ohýbají a ve zralosti plodu opět napřimují. Kališní lístky 1,5 až 3 mm velké jsou zelené, široce vejčité, za květu rozložené a vytrvalé. korunní lístky jsou bílé, okrouhle vejčité a kratší než kališní, často ale zcela chybějí. Tyčinek s drobnými prašníky je stejný nebo dvojnásobný počet jako kališních lístků, u báze vnitřních tyčinek jsou nektaria. Gyneceum je synkarpní, svrchní semeník má čtyři nebo pět čnělek s bliznami. Květy jsou navštěvovány drobnými včelami a mouchami, které jsou lákány vůní nektaru a pylu. Květy často dají vzniknout semenům i bez hmyzího opylení.

Plod je vejčitá, hnědá, mnohosemenná, 3 mm dlouhá tobolka pukající až k bázi čtyřmi či pěti chlopněmi, která je částečně obalená vytrvalými kališními lístky. Obsahuje asi 0,4 mm velká, trojhranná až hruškovitá semena, která jsou tmavě zbarvená a na povrchu jemně bradavčitá. Po vypadnutí z tobolky jsou rozfoukávána větrem, odplavována vodou nebo roznášena mravenci. Za příhodných podmínek, dostatek vláhy a tepla, jsou semena schopná ještě do zimy vyklíčit a vytvořit přezimující listové růžice.

Rozmnožuje se dobře klíčícími semeny, která jsou šířena zoochorně i anemochorně. Mimo to se na kratší vzdálenosti šíří i plazivými lodyhami, které v hlinitopísčitých půdách lehce koření a vytvářejí druhotné listové růžice. Vlhká semena dobře přilnou k srsti zvířat, k podrážkám bot i pneumatikám aut.[1][2][3][4][6][7][9][10]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Úrazník položený se někdy pěstuje v zahradách na skalkách nebo jako půdopokryvná rostlina, kde často vytváří malé kolonie rostlin připomínající svým vzhledem mech. Dobře a rychle se rozrůstá a na nechtěných místech se stává plevelem. Je jednou z nejběžnějších městských rostlin, dobře snáší pravidelné sešlapávaní, zimní údržbu chodníků chemickým posypem, znečištěné ovzduší i několikadenní zaplavení vodou.[1][6][7]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Květ
    Květ
  • Květenství
    Květenství
  • Dozrávající plod
    Dozrávající plod
  • Tobolka se semeny
    Tobolka se semeny

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Úrazník položený [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2011-07-25 [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Úrazník položený, s. 110. 
  3. ↑ a b CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Sagina procumbens [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; MICHALKOVÁ, Eleonóra. Flóra Slovenska VI/3 [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2012 [cit. 2021-06-11]. Kapitola Machovička položená. ISBN 978-80-224-1232-2. (slovensky) 
  5. ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Úrazník položený, s. 261. 
  6. ↑ a b c CROW, Garrett E. Flora of North America: Sagina procumbens [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Finland Nature and Species: Sagina procumbens [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ POWO: Sagina procumbens [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Prairie Wildflowers of Illinois: Sagina procumbens [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ LU, Dequan; RABELER, Richard K. Flora of China: Sagina procumbens [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]