Čačalaka rudořitá | |
---|---|
Čačalaka ve venezuelském národním parku El Ávila | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | hrabaví (Galliformes) |
Čeleď | hokovití (Cracidae) |
Rod | čačalaka (Ortalis) |
Binomické jméno | |
Ortalis ruficauda Jardine, 1847 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čačalaka rudořitá[2] (Ortalis ruficauda) je pták z čeledi hokovitých, který žije na pobřeží Karibského moře v Kolumbii a Venezuele a na ostrovech Tobago a Grenadiny.
Druh poprvé popsal William Jardine v roce 1847. Tvoří 2 poddruhy:[3]
Stavbou těla připomíná krocana, má dlouhé nohy a ocas a poměrně malou hlavu. Délka těla dosahuje 53–58 cm, samec váží kolem 640 g, samice kolem 540 g. Základní zbarvení je šedohnědé, na hřbetě tmavší a na břiše světlejší, na hrdle a konci ocasu má čačalaka jasně červené peří.[4][5]
Obývá převážně suchou buš a galeriové lesy v blízkosti moře nebo vodních toků, hnízdí na stromech a živí se ovocem a květy. Hnízdo má tvar široké mělké misky z větví, vystláno je listy. Samice snáší 3–4 vejce. Dokáže vzletět přímo do výšky a obratně se vyhýbá větvím, nelétá však na dlouhé vzdálenosti. Vytváří hejna, která mají okolo dvaceti jedinců. V ranních hodinách se ozývá pronikavým křikem, který dal tomuto rodu jméno.[5][4]
Jedná se o velmi sociálního ptáka, který se v době hnízdění vyskytuje v páru, mimo hnízdní období tvoří menší skupinky do cca 12 jedinců.[4]
Trinidad a Tobago ho pod názvem cocrico považuje za národního ptáka, spolu s ibisem rudým je vyobrazen ve státním znaku.[6]