Čechovice-Dědice

Čechovice-Dědice
Czechowice-Dziedzice
Náměstí Jana Pavla II.
Náměstí Jana Pavla II.
Čechovice-Dědice – znak
znak
Čechovice-Dědice – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice49°54′41″ s. š., 19°0′27″ v. d.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresBílsko-Bělá
GminaČechovice-Dědice
Čechovice-Dědice
Čechovice-Dědice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha32,98 km²
Počet obyvatel35 684 (2014)
Hustota zalidnění1 082 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a ostatní
Správa
StarostaMarian Błachut
Vznik1307
Oficiální webwww.czechowice-dziedzice.pl
Adresa obecního úřadupl. Jana Pawła II 1
43-502 Czechowice-Dziedzice
Telefonní předvolba32
PSČ43-500 až 43-503
Označení vozidelSBI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovice-Dědice[1][2][3][4] (polsky Czechowice-Dziedzice) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá. Leží na území Těšínského Slezska a přímo sousedí s Bílskem-Bělou. Východní a severní hranici města tvoří řeky Bělá a Visla, které vyznačují hranice Těšínska (a celého historického Rakouského Slezska), Bělá je navíc hranicí mezi Slezskem vůbec a Malopolskem (Haličí). K prosinci 2014 ve městě žilo 35 684 obyvatel a jednalo se tím pádem o třetí největší ne-okresní město v Polsku (po Rumii a Knurově).

Gmina Čechovice-Dědice zahrnuje kromě samotného města obce Lhota (Ligota), Brúnov (Bronów) a Zábřeh (Zabrzeg).

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Město oficiálně vzniklo 1. ledna 1951 spojením venkovských obcí Čechovice a Dědice pod společným názvem Čechovice. V důsledku protestů dědických obyvatel byl název v roce 1958 změněn. Dějiny obou původních vesnic sahají do dob německé východní kolonizace ve 13. století. Patřily těšínskému knížectví a roku 1572 se Dědice (bez Čechovic) staly součástí bílského stavovského panství (později knížectví). K historickým památkám patří rokokový zámek Kotulinských a park v Čechovicích.

Průlomovým bodem čechovicko-dědických dějin byl vznik Severní dráhy císaře Ferdinanda spojující Vídeň s Krakovem. V roce 1855 bylo na katastru Dědic (jihovýchodně od centra obce) postaveno nádraží, které se výstavbou tratí do Bílska (také 1855) a do tehdy pruských Katovic (1868) stalo významným železničním uzlem. Tím zůstává dodnes, zastavují zde i mezinárodní expresy. Ve městě se nacházejí ještě dvě další stanice: Czechowice-Dziedzice Przystanek (Čechovice-Dědice-zastávka) u rafinerie a Czechowice-Dziedzice Południowe (Čechovice-Dědice-Jih).

Od konce 19. století se Čechovice a Dědice začaly měnit v ryze průmyslové obce. Největšími pořád fungujícími průmyslovými podniky jsou:

  • ropná rafinerie Czechowice, zal. 1896, od roku 2005 součást koncernu LOTOS
  • válcovna kovů Dziedzice, zal. 1896
  • černouhelný důl Silesia, zal. 1905, od roku 2010 součást Energetického a průmyslového holdingu
  • továrna na zápalky Czechowice, zal. 1919
  • továrna na elektrické součástky Kontakt-Simon, zal. 1921

Čechovická rafinerie proslula velkým požárem v roce 1971, který trval čtyři dny a vyžádal si 37 mrtvých i 105 zraněných. Vzpomínky na katastrofu zůstávají živé a odrážejí se i na černém (smutečním) pásu na městské vlajce. U jižních hranic města se nachází teplárna zásobující také část Bílska-Bělé.

Jádra dávných vesnic mají v současnosti povahu okrajových čtvrtí. Nové městské centrum se od konce 19. století vyvíjelo na jih od nádraží mezi intravilány původních obcí. Urbanistický vývoj po druhé světové válce pokračoval severně od nádraží směrem k dolu Silesia a také jižním směrem podél ulice Legionów (Legií) vedoucí do Bílska-Bělé.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 939. 
  2. ↑ Hasiči vzpomínali na tragédii v Polsku roku 1971 [online]. Česká televize, 2013-11-21 [cit. 2021-11-26]. Cit. Deset českých hasičů si připomnělo zásah při obřím požáru rafinérie v polských Čechovicích-Dědicích. Dostupné online. 
  3. ↑ Společnost PORR získala v Polsku dosud největší železniční stavební zakázku. Objem zakázky činí cca 116 milionů eur [online]. Česká tisková kancelář – České noviny, 2018-08-27 [cit. 2021-11-26]. Cit. Společnost PORR byla společností PKP PLK S.A. pověřena komplexní modernizací důležitého železničního úseku Osvětim - Čechovice-Dědice v jižním Polsku. Dostupné online. 
  4. ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 24. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZBOREK, Zbigniew a ostatní. Kalendarz Czechowic-Dziedzic. Čechovice-Dědice: Towarzystwo Przyjaciół Czechowic-Dziedzic, 1992. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)
Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)
Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)