Čeložnice | |
---|---|
Zvonice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kyjov |
Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
Okres | Hodonín |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°3′7″ s. š., 17°9′17″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 414 (2024)[1] |
Rozloha | 6,31 km²[2] |
Katastrální území | Čeložnice |
Nadmořská výška | 280 m n. m. |
PSČ | 696 51 |
Počet domů | 156 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Čeložnice 3 696 51 Kostelec u Kyjova obec.celoznice@quick.cz |
Starosta | Jan Zbořil |
Oficiální web: www | |
Čeložnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 586111 |
Kód části obce | 19429 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čeložnice (německy Czelloschnitz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 5 km severně od Kyjova, na jižním úpatí Chřibů. Obcí protéká Čeložnický potok, pramenící studánkou Kolomaznica v severní zalesněné části obce. Žije zde 414[1] obyvatel. Od roku 1999 je členem mikroregionu Moštěnka. U obce je rekreační oblast Pastviny s desítkami chat.
Sousedními obcemi sídla jsou Moravany, Koryčany, Kyjov a Kostelec.
Původní podoba jména vesnice zřejmě zněla Čelustnica, odvozená od přídavného jména čelustná (to od podstatného jména čelusť - "čelist"). Vesnice tak byla nazvána asi podle podoby. Hláskovým zjednodušením vznikl tvar Čeluznice doložený z 15. až 17. století, měkčením další tvar Čelužnice, jehož zakončení bylo přichýleno ke slovesu ložiti.[4]
Poprvé se obec vzpomíná v roce 1131 jako majetek olomouckého biskupského statku v Šitbořicích. V roce 1499 se ves stala majetkem Zástřizlů, kteří ji roku 1527 připojili k milotickému panství. V roce 1870 zde byla vystavěna cihelna. V roce 1897 postavil v obci jednotřídní školu za 12 000 K zednický mistr Eusebius Cibulka z Kyjova. Roku 1903 bylo na škole přistavěno patro a byla rozšířena na dvoutřídku. V letech 1898–1899 byla vystavěna silnice do Kostelce a 1912–1913 přímo v obci byla vybudována okresní silnice. Roku 1931 byl vybudován bazén ke koupání a obec byla elektrifikována. Na konci druhé světové války byly Čeložnice osvobozeny rumunskými vojáky 29. dubna 1945. Od roku 1947 je v obci telefon, 1949 místní rozhlas a družstevní prádelna. Společnost Moravské naftové doly v roce 2021 na katastru obce uskutečnila 2 585 metrů hluboký průzkumný vrt při hledání ložiska ropy a zemního plynu.[5]
Na dnešním katastru obce bývala ves Hostašov, která se v roce 1499 uvádí jako pustá. Podle pozdější tradice bylo v Hostašově 17 domů a obyvatelé se živili výrobou kolomazi při pálení smrků. Pramen Čeložnického potoka a někdy i samotný potok je dodnes místními nazýván Kolomaznica.
Obecní kronika je vedena od roku 1926. Obecní vlajku a znak Čeložnice získaly 21. června 2018 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Vlajka i znak mají tři barevná pole (modré, žluté a zelené), na nichž jsou vyobrazeny černá lopata na červené násadě, vinný hrozen a stříbrný srp se zlatou rukojetí.[6]
Zastupitelstvo obce má 7 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2018 se účastnilo 188 (tj. 55,29 %) voličů.[7] Kandidovalo pouze místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů. Starostou byl zvolen Jan Zbořil a místostarostou Zdeněk Šimeček.
Obec náleží do senátního obvodu č. 79 - Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.
Rok | Počet obyvatel | Počet domů |
---|---|---|
1869 | 379 | 87 |
1880 | 424 | 99 |
1890 | 427 | 104 |
1900 | 510 | 115 |
1910 | 554 | 114 |
1921 | 561 | 111 |
1930 | 519 | 128 |
1950 | 476 | 136 |
1961 | 562 | 132 |
1970 | 511 | 127 |
1980 | 466 | 128 |
1991 | 392 | 133 |
2001 | 379 | 131 |
Při sčítání lidu v roce 2011 se 34,8 % obyvatel přihlásilo k české národnosti a 44 % k moravské. 34,8 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 21,3 % bylo bez vyznání a 29,7 % vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 45,2 let.[9]
První pravidelná autodoprava byla zavedena v dubnu roku 1928 firmou Slavík. Spojení bylo asi dvakrát týdně (v neděli a trhové dny) v ceně 5 Kč za dopravu tam i zpět.[10] V roce 1950 zřídila na žádost obce pravidelné spojení s Kyjovem firma ČSAD.[11] Do obce vede autobusová linka č. 729668 z Kyjova. V roce 2013 ze dvou autobusových zastávek v obci jezdilo do Kyjova 10 přímých spojů v pracovní dny a 6 spojů přes víkend. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Do obce vede od jihu jediná veřejně přístupná silnice III/42214 ze sousedního Kostelce, do Moravan vede zpevněná a v zimě neudržovaná cesta.
Z Kyjova (5 km) vede polní cestou žlutě značená turistická trasa, která dále pokračuje po lesních cestách do Koryčan (7,5 km). Z Bohuslavic (4 km) vede zeleně značená trasa, která dále pokračuje přes rekreační oblast Kameňák (2 km) dále do Chřibů.