Čeremoš | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 80 km |
Plocha povodí | 2560 km² |
Světadíl | Evropa |
Zdrojnice | |
Černý Čeremoš, Bílý Čeremoš 48°7′9,84″ s. š., 24°59′31,92″ v. d. | |
Ústí | |
Prut 48°22′44,04″ s. š., 25°37′14,16″ v. d. | |
Protéká | |
Ukrajina (Ivanofrankivská, Černovická oblast) | |
Úmoří, povodí | |
Černé moře, Dunaj | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čeremoš (ukrajinsky Черемош, rusky Черемош nebo Черемошель, polsky Czeremosz, rumunsky Ceremuș, německy Tscheremosch, maďarsky Cseremos) je řeka na pomezí Ivanofrankivské a Černovické oblasti na jihozápadě Ukrajiny. Je 80 km dlouhá (s delší zdrojnicí 167 km). Povodí má rozlohu 2560 km². Okolo horního toku žijí Huculové.
Vzniká u obce Usteriky soutokem řek Černý Čeremoš (délka 87 km) a Bílý Čeremoš (délka 51 km), které stékají ze severní části Východních Karpat. Vine se hlubokým údolím zhruba severovýchodním směrem přes město Vyžnice, kde opouští Karpaty a vtéká do jejich podhůří. Postupně mění směr na východní, teče kolem města Vaškovce a u Zavillje ústí zprava do Prutu (povodí Dunaje) jako jeden z jeho největších přítoků.
Čeremoš od středověku sloužil jako hraniční řeka mezi Polskem a Moldávií (potažmo později Osmanskou říší); po ovládnutí celé oblasti Rakouskem koncem 18. století vytyčoval hranici mezi Haličí a Bukovinou. Po první světové válce tudy vedla hranice mezi Polskem a Rumunskem a po druhé světové válce zde zůstala vnitrostátní hranice mezi Ivanofrankivskou a Černovickou oblastí na Ukrajině.
Zdroj vody je smíšený s převahou dešťového. Průměrný průtok vody pod soutokem zdrojnic je 26,6 m³/s.
Řeka je velmi oblíbenou destinací vodní turistiky.